Obec Třebeň () se nachází v okrese Cheb v Karlovarském kraji, 6 km severně od Chebu. Žije zde obyvatel. Třebeň je členem Svazku obcí Kamenné Vrchy.
Obec Třebeň leží na katastrálních územích Doubí u Třebeně, Dvorek, Horní Ves u Třebeně, Chocovice, Lesina, Nový Drahov, Povodí, Třebeň, Vokov u Třebeně.
Historie První písemná zmínka o obci pochází z roku 1208, kdy se uvádí v majetcích Bedřicha z Waldthurmu, který ji v tomto roce směnil za jiné statky s cisterciáckým klášterem ve Waldsassenu.
Větší část vsi patřila klášteru ve Waldsassenu, čtyři poddanské dvory v ní pak drželi Rohrerové. Roku 1339 je prodali témuž klášteru. V průběhu druhé poloviny 14. století se dostala ves několikrát do zástavy jiným držitelům, klášter ji však vždy získal zpět. Nakonec se tak stalo listem císaře Zikmunda z roku 1434. V období 15. až 17. století drželo obec několik chebských měšťanských rodin. Později koupilo část obce město Cheb, větší část však nadále držel klášter ve Waldsassenu. V vlastnictví kláštera zůstala Třebeň až do 19. století. Po roce 1945 došlo k odsunu německého obyvatelstva a po vysídlení německých obyvatel došlo jen k částečnému dosídlení českými obyvateli. Během následných let bylo historické jádro vsi poznamenáno nevhodnými zásahy. Byly zbořeny některé usedlosti, zanikly hospodářské dvory a větší část drobnější zástavby v okrajových částech.
Zástavba Obec má dvorcový půdorys, typický pro menší sídla v severní části Chebské pánve, v širším okolí Františkových Lázní. Jádrem a dominantou obce je kostel, původně obklopený velkými usedlostmi. Menší zástavba vznikla především v dolní části. Přes narušení po druhé světové válce stále představuje poměrně významný celek mladší chebské lidové architektury. Dochovala zejména mohutná usedlost čp. 19. Po obvodu dvora stojí velký patrový klasicistní dům s kamennými římsami oken. Vesnice byla v minulosti navržena k prohlášení za vesnickou památkovou zónu, k realizaci tohoto záměru ale nedošlo.
Přírodní poměry Obec leží v ploché až mírně svažité krajině severní části Chebské pánve. Geologické podloží tvoří písky, jíly, štěrkopísky vildštejnského souvrství třetihorního stáří. Okolní zemědělská krajina nemá výrazné morfologické prvky, výjimkou jsou rašeliniště v Národní přírodní rezervaci Soos, která svým jižním okrajem zasahují do severní části obce. Obcí protéká krátký bezejmenný potok, který se po soutoku s Doubským potokem vlévá asi po 1,5 km do Ohře.
Obyvatelstvo Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 263 obyvatel, až na devět cizozemců všichni německé národnosti. Všichni obyvatelé až na dva evangelíky se hlásili k římskokatolické církvi. +Vývoj počtu obyvatel a domů Třebeně (bez místních částí) Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 Počet obyvatel 191 224 227 253 278 263 254 61 73 51 118 173 184 202 Počet domů 27 30 32 26 26 26 28 21 85 11 27 42 43 51
+Vývoj počtu obyvatel a domů Třebeně (včetně místních částí) Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 Počet obyvatel 1 321 1 533 1 377 1 274 1 326 1 285 1 455 513 453 376 391 321 547 388 Počet domů 150 174 174 157 158 167 178 163 85 69 88 99 102 115 Doprava Obcí prochází silnice III. třídy spojující Sokolov s Františkovými Lázněmi, u severního okraje obce je zastávka Třebeň na železniční trati Cheb – Luby u Chebu.
Pamětihodnosti Gotický kostel svatého Vavřince, fara, sloup se sochou Panny Marie, krucifix obnovený pomník padlých z 1. světové války.
Části obce Třebeň Doubí Dvorek Horní Ves Chocovice Lesina Lesinka Nový Drahov Povodí Vokov
V letech 1850–1909 k obci patřily i Dlouhé Mosty, Jindřichov a Tršnice.
Galerie
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Vesnice v okrese Cheb Kategorie:Obce v okrese Cheb Kategorie:Sídla v Chebské pánvi Kategorie:Sdružení obcí a firem - Chebská pánev Kategorie:Svazek obcí Kamenné vrchy