Bangkok (úředně – Krung Thep Maha Nakhon, hovorově – Krung Thep) je hlavní město Thajska a nejlidnatější město v zemi. Thajci ho znají pod jménem Krung Thep Maha Nakhon nebo zjednodušeně Krung Thep. Město zaujímá 1568 km² v deltě řeky Čao-Praja ve středním Thajsku a žije zde více než 8 milionů obyvatel, což je 12,6 % všech obyvatel země. Přes 14 milionů lidí (22,2 %) žijících v okolí metropolitní oblasti Bangkoku dělá Bangkok světovým velkoměstem.
První zmínky o Bangkoku jsou z 15. století, kdy plnil úlohu malé obchodní stanice, během království Ajutthaja. Nezadržitelný růst však znamenal, že se stal místem dvou hlavních měst: Thonburi v roce 1768 a Rattanakosin v roce 1782. Bangkok byl srdcem Siamské modernizace na konci 19. století, kdy se dostal pod tlak ze západu. Město se stalo centrem politických bojů v průběhu 20. století, když byla zrušena absolutistická monarchie a došlo k mnoha převratům a vzpourám. Město rychle rostlo od roku 1960 do roku 1980 a dnes působí veliký vliv na politiku, hospodářství, vzdělávání, média a moderní společnost Thajska.
Asijský investiční boom v roce 1980 a 1990 vedl mnoho nadnárodních společností k založení regionálního zastoupení. Město je nyní hlavní regionální silou v oblasti financí a obchodu. V samotném městě je k vidění rušný pouliční život a mnoho kulturních památek. Notoricky známé red-light districts dodaly městu exotický půvab. Historický Grand Palace a buddhistické chrámy, včetně Wat Arun a Wat Pho, stojí v kontrastu s jinými turistickými atrakcemi, jako jsou například noční scény Khaosan a Patpong. Bangkok je mezi světovými nejnavštěvovanějšími turistickými destinacemi hned po Londýně a Paříži. Časopisem Travel + Leisure byl třikrát po sobě jmenován nejlepším městem na světě.
Díky svému rychlému růstu má Bangkok problém s dopravou a to i přes rozsáhlé rychlostní sítě. To spolu s navyšováním soukromých automobilů způsobuje ochromující dopravní zácpy. To zapříčinilo závažné znečištění ovzduší v roce 1990. Město se od té doby obrátilo k veřejné dopravě ve snaze vyřešit tento závažný problém. Čtyři linky rychlé přepravy jsou nyní v provozu a další jsou ve výstavbě.
Název náhled|Mapa města ze 17. století Úplný slavnostní název města v thajštině zní:
V transkripci do latinky je to:
V přibližném překladu do češtiny to znamená:
Vyslovuje se takto:Tento slavnostní název města obsahuje téměř výhradně slova ze starých indických jazyků páli a sanskrt; jen první slovo (transkribováno Krung) je domácí thajské a znamená „hlavní město“.
Název je uveden v Guinnessově knize rekordů jako nejdelší místní jméno na světě – v tam zapsané podobě čítá 168 písmen. Mnoho Thajců, kteří si úplný název města pamatují, ho zná díky písničce Krung Thep Maha Nakhon od thajské rockové skupiny Asanee–Wasan z roku 1989, jejíž text se skládá výlučně z dokola opakovaného úplného názvu Bangkoku.
Úřední krátký název města zní (v transkripci Krung Thep Maha Nakhon, ), což bývá v neformálním užití dále kráceno jako (Krung Thep, ).
Celosvětově rozšířené exonymum Bangkok původně znamenalo „vesnice na ostrově“ nebo „vesnice oliv“ (podle názvu rostliny z rodu mastnoplodů). Vychází z hovorového názvu původní osady, která původně stála na místě dnešního města.
Dějiny Až do konce 18. století Bangkok představoval jen malý přístav a obchodní centrum. To se však změnilo s příchodem dynastie Čakrí, které vládne ještě dnes. Tu před více než 200 lety založil Rama I., který byl v roce 1782 korunován a nařídil vybudování nového hlavního města. Tím se stal Bangkok a nahradil město Thonburi, které leželo na levém břehu řeky Chao Phraya a dnes je z něho čtvrť v Bangkoku.
Bangkok a Thonburi byly oddělovány řekou. Král Taksin však zvolil za své hlavní město Thonburi, ale většinu hlavních staveb dal postavit na pravém břehu řeky, tedy v Bangkoku. Taksin, poučen tragédií po útoku barmských armád na Ayutthayu v roce 1767, chtěl, aby řeka protékala městem a dala se využít jako úniková cesta do pevnosti v Chantaburi na východním pobřeží poblíž dnešní Kambodži. Později se Chao Phaya Chakri stal Králem Siamu a barmská hrozba už nebyla tak významná, jelikož byl Siam znovu silný. Rama I. za žádnou cenu nechtěl opustit město a tak změnil taktiku. Místo únikových cest, budoval opevnění města. Proto se rozhodl zanedbávat západní stranu, kde se nacházelo Thonburi a veškeré stavby soustředil do Bangkoku. Prvně nechal vystavět svůj vlastní palác. Aby na něj vzniklo místo, musel vysídlit obyvatele čínské osady asi 3 km jižněji, kde Číňané stále žijí. Oblast se dnes jmenuje Sampheng Road a stala se z ní slavná čínská nákupní čtvrť. Velký palác a Chrám smaragdového Buddhy byly dokončeny v roce 1785. Nové hlavní město se teď rozkládalo na východní straně řeky a začalo používat nové jméno.
Geografie náhled|Mapa řeky a kanálů v Bangkoku Samotný Bangkok má rozlohu 1568 km², z toho asi 700 km² tvoří zastavěné městské oblasti. Město hraničí s dalšími šesti provinciemi: Nonthaburi, Pathum Thani, Chachoengsao, Samut Prakan, Samut Sakhon a Nakhon Pathom. S výjimkou Chachoengsao, tato provincie, spolu s Bangkokem, tvoří větší metropolitní oblast.
Topografie Bangkok se nachází v deltě řeky Menam-Čao-Praja v centrálních pláních Thajska. Řeka se vine městem v jižním směru a vlévá se do Thajského zálivu přibližně 25 km jižně od centra města. Tato oblast je plochá a nízko položená, s průměrnou výškou 1,5 m nad hladinou moře. Dříve zde byly bažiny, ale postupně byly odčerpány a pro potřeby zemědělců se zde budovaly kanály od 16. až po 19. století.
Tato spletitá vodní síť sloužila jako primární způsob dopravy až do konce 19. století, kdy se začaly stavět moderní silnice. Do té doby většina obyvatel žila na vodě a nebo v její blízkosti. Díky tomu si město v průběhu 19. století vysloužilo název "Benátky východu". Mnoho z těchto kanálů je dnes již zrušeno, ale některé z nich stále křižují město a slouží jako odvodňovací kanály nebo dopravní cesty. Problém je však veliké znečištění.
Povrch, na kterém Bangkok leží, je tvořen z měkkého mořského jílu. Studie prokázaly, že se město propadá o 10 až 30 mm ročně a části města jsou již někde i metr pod hladinou moře. Existují obavy, že město může být ponořené do roku 2030. Hrozí zde stále větší povodně a vláda staví nové a nové povodňové bariéry. K extrémním záplavám zde došlo v letech 1995 a 2011.
Podnebí Stejně jako většina Thajska, má Bangkok tropické, vlhké a suché klima a je pod vlivem monzunového systému. Prakticky zde platí jen 2 roční období. Období dešťů začíná s příchodem jihozápadního monzunu kolem poloviny května. Září je nejdeštivější měsíc, s průměrnými srážkami 344 mm. Deštivá sezóna trvá až do října. Horké období je obecně suché, ale také se vidí příležitostné letní bouře. Nejvyšší zaznamenaná teplota v Bangkoku je 40,8 °C v květnu 1983 a nejnižší zaznamenaná teplota je 9,9 °C v lednu 1955.
Parky Královský park krále Ramy IX. Tento více než 80 hektarů veliký park byl otevřen roku 1987 u příležitosti 60. narozenin krále Rámy IX. Nachází se zde největší botanická zahrada ve městě a 8metrový uměle vytvořený vodopád.
Zoo Dusit náhled|Lumphini park Na tomto místě byla kdysi královská botanická zahrada, která byla součástí královského paláce Dusit. Zoologickou zahradou se stala až roku 1954. Oblast je velká necelých 20 hektarů a ani expozicemi nevyniká. I přesto je zastávkou mnoha lidí, kteří zde relaxují a hledají odpočinek.
Lumphini park Tento park je dominantou v centru města. Nalezneme ho v blízkosti Si Lom – Sathon v obchodní čtvrti a má rozlohu 57,2 ha. Pro Thajce je park místem, kam se mohou schovat před rušným a uspěchaným životem ve městě. Ráno park může sloužit jako sportovní aréna, kde je možno využít 2,5 km dlouhou běžeckou trať nebo večer, jako romantické místo, kde si můžete pronajmout loďku a plout na umělém jezeře. Pokud park navštívíte, můžete se zastavit i v hadí farmě, která je součástí Chulalongkornovy nemocnice, kde se předvádí, jak se odebírá hadům jed a jak se má s nimi zacházet.
Dream World Hřiště Bangkoku se nachází nedaleko letiště Don Muang a zabírá plochu 70 akrů. Najdete tu prakticky vše, co k zábavnímu parku patří. Horské dráhy, miniatury slavných budov, umělý sníh a mnoho dalšího. Připravte si však hodně peněz, protože řadě atrakcí prostě neodoláte. Vstupné se vrací za případného deště delšího než 2 hodiny.
Vláda a politika Od 24. června 1932, kdy skupina v západní Evropě vzdělaných důstojníků a členů vlády uskutečnila mohutný útok proti absolutní monarchii, je Thajsko konstituční monarchií a v jejím čele stojí král Bhumiphol Adulyadej jako hlava státu. Změna od absolutní ke konstituční monarchii byla pravděpodobně nejdalekosáhlejší posun v thajské historii, ale nebyla to první změna ve struktuře monarchie a jistě to nebyl také nejnásilnější a nejkrvavější přechod. Thajská monarchie má původ a také se vyvinula z principů domorodého vedení. Způsob vlády domorodých vůdců nebyl ovšem tak neomezený jako u králů v rozvinutějších společnostech. Thajská monarchie odstartovala v Sukhothaii s množstvím králů kteří byli velmi blízko k lidem. Pojetí absolutní monarchie bylo adoptováno z Khmerské říše na začátku Ayutthayské éry. Od Sukhothaiské éry až dosud vládlo zemi osm dynastií a přechody od jedné k druhé byly obvykle velice krvavé.
Obyvatelstvo
+ Historický vývoj Rok Populace 1919 437,294 1929 713,384 1937 890,453 1947 1,178,881 1960 2,136,435 1970 3,077,361 1980 4,697,071 1990 5,882,411 2000 6,355,144 2010 8,280,925
V Bangkoku žije 8 280 925 obyvatel, podle sčítání lidu v roce 2010. Nicméně množství lidí, kteří dojíždějí do města ze sousedních provincií, zvýší počet obyvatel na 14 565 547. Bangkok je kosmopolitní město, sčítání lidu prokázalo, že zde žije 81 570 Japonců a 55 893 čínských státních příslušníků, stejně jako 117 071 cizích státních příslušníků z jiných asijských zemí, 48 341 z Evropy, 23 418 z Ameriky, 5 289 z Austrálie a 3 022 z Afriky. Z přistěhovalců ze sousedních zemí je zde 303 595 z Barmy, 63 438 z Kambodži a 18 126 obyvatel z Laosu.
Ekonomika Bangkok je ekonomické centrum Thajska. V roce 2010 mělo město ekonomický výkon ve výši 1,3 bilionu bahtů (824 mld. Kč). To činí 29,1 % z celého HDP Thajska. HDP na jednoho obyvatele tedy bylo 160 556 bahtů (101 868 Kč), což je téměř trojnásobek celostátního průměru. Ve městě se vyrábí převážně automobilové součástky, zbraně a bytové doplňky. Hlavní příjmy však tvoří cestovní ruch s rostoucím počtem návštěvníků. Přibližně třetina všech bank se nachází v Bangkoku.
Doprava Ačkoliv bangkocké kanály dříve sloužily jako hlavní způsob dopravy, dnes jsou už dávno překonány v důležitosti provozu. Charoen Krung Road, první silnice západního typu, byla dokončena roku 1864. Od té doby se silniční síť velice rozšířila. Ovšem silnice nestačily na rychlý růst města a od roku 1990 sužují město dopravní zácpy. Ačkoliv železniční doprava byla zavedena v roce 1893 a elektrické tramvaje sloužily městu v letech 1894–1968, začal první systém rychlé přepravy fungovat až v roce 1999. Starší systémy veřejné dopravy zahrnují rozsáhlou autobusovou síť a lodní služby, které stále fungují na řece Menam-Čao-Praja. Taxi se objeví ve formě automobilů, motocyklů, a tuk-tuků. Bangkok je spojen se zbytkem země prostřednictvím národních dálnici a železniční sítě, či vnitrostátními lety. Staletá námořní doprava je stále v přístavu Khlong Toei.
Infrastruktura náhled|Dopravní zácpy jsou v Bangkoku na denním pořádku Čtyřicet osm hlavních silnic spojuje různé oblasti města. Oba břehy spojuje jedenáct mostů přes řeku Čao-Praja. Rychlý růst města po roce 1980 vyústil ke zvýšení vlastnictví osobních vozidel a dopravní poptávky. To způsobuje ochromující dopravní zácpy, evidentní roku 1990. Situace je tak vážná, že se důstojníci dopravní policie cvičili v základech porodnictví. Přestože vystavěli 230 km cyklostezek podél silnic, kolo je stále dost nepraktické, hlavně v centru města, protože ji většinou sdílí s chodci.
Autobusová doprava