Bitva u Camlannu (velšsky Gwaith Camlan nebo Brwydr Camlan) je legendární závěrečná bitva krále Artuše na počátku 6. století, ve které Artuš buď zemřel, nebo byl smrtelně zraněn v boji po boku Mordreda či proti němu. Mordred měl během tohoto boje rovněž zemřít. Její středověké vylíčení obvykle vychází z tragického konfliktu popsaného v pseudohistorické kronice Historia Regum Britanniae (sepsané pravděpodobně kolem roku 1136), jejímž autorem je Geoffrey z Monmouthu, a jejích variant v pozdější rytířské romantické tradici, k nimž patří vyprávění ve stále populárním románu Le Morte d’Arthur Thomase Maloryho.
Etymologie náhled|upright=0.6|vlevo|Boj Artuše s Mordredem, N. C. Wyeth 1922 Jméno místa může být odvozeno od keltobritského *Cambo-landa („křivý/zkroucený kout“ nebo „křivý/zkroucený otevřený prostor“),Matasovic, Ranko, Etymological Dictionary of Proto-Celtic, Brill, 2009, s. 186; 232. anebo (méně pravděpodobně) *Cambo-glanna („křivý/zkroucený břeh [řeky]“), jak bylo rozpoznáno v názvu římské pevnosti Camboglanna (Castlesteads) v Cumbrii.Jones, Thomas, "Datblygiadau Cynnar Chwedl Arthur", v: Bulletin of the Board of Celtic Studies, svazek 15, 1958, s. 235–251 (s. 238)Lacy, Norris J., Ashe, Geoffrey, Mancoff, Debra N. The Arthurian Handbook, vydání 2, Taylor & Francis, 1997, s. 16Bromwich, Rachel. Trioedd Ynys Prydein: The Welsh Triads, University of Wales Press, 1961, s. 160.
Historicita náhled|upright=0.6|vpravo|H. J. Ford: Sir Mordred (1902) Nejstarší zmínkou o bitvě u Camlannu je záznam pro rok 537 v Annales Cambriae z poloviny 10. století: V některých vydáních je bitva datována do roku 539. „Střet u Camlannu, v němž padli Artuš a Medraut, a Británii a Irsko obcházela smrt.“ Je to také první zmínka o Medrautovi (později Mordredovi), ale zápis nespecifikuje, zda Medraut a Artuš bojovali na stejné straně, anebo kdo bitvu vyhrál.
Současný anglický lingvista Andrew Breeze to komentuje: „Co se týče Camlannu ve velšských letopisech, považoval R. G. Collingwood (1889–1943) za přesvědčivý Crawfordův názor z roku 1935, že Camlann je Camboglannou na Hadriánově valu.“ V diskuzi o dalších náznacích ukazujících Camlann coby Castlesteads poblíž Carlisle dochází Andrew Breeze k závěru: „Existují všechny důvody k domněnce, že v roce 537, kdy se zdi této pevnosti tyčily do výšky [...], [tam] byl Artuš zabit muži z Rhegedu, britského království s centrem v Penrithu.“ Většina historiků však považuje Artuše a bitvu u Camlannu za legendu.Tom Shippey, So Much Smoke, review of Nicholas J. Higham, King Arthur: The Making of the Legend, 2018, London Review of Books, 40:24:23 (20. prosinec 2018)David, Brian, Review of Nicholas J. Higham, King Arthur: The Making of the Legend in Comitatus: A Journal of Medieval and Renaissance Studies 50:221-222 (2019) Současný anglický historik Nick Higham tvrdí, že jelikož Camlann není zmíněn v seznamu Artušových bitev v Historia Brittonum z 9. století, byla zdrojem Annales Cambriae pravděpodobně stará velšská elegie nebo nářek nad jiným Artušem, možná oním uvedeným v rodokmenu králů velšského království Dyfed.Higham, King Arthur, s. 225
Poznámky
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Bitvy svedené v Anglii Kategorie:Dějiny anglosaské Anglie Kategorie:Keltové