Arthur Johann Baptist svobodný pán Giesl von Gieslingen (19. června 1857, Krakov – 3. prosince 1935, Vídeň) byl rakousko-uherský generál z rodiny s vojenskou tradicí. Od mládí sloužil v armádě, v roce 1912 dosáhl hodnosti generála jezdectva. V letech 1912–1914 byl velitelem 8. armádního sboru, respektive zemským velitelem v Čechách. Na počátku první světové války selhal jako velitel na srbské frontě a byl penzionován, od té doby žil v soukromí.
Životopis náhled|vlevo|Hrobka rodiny Gieslů na vídeňském centrálním hřbitově Narodil se jako starší syn c.k. polního zbrojmistra Heinricha Karla Giesla (1821–1905),Rodina Heinricha Karla Giesla na webu geni.com dostupné online který byl v roce 1883 povýšen do stavu svobodných pánů. První vojenskou průporavu získal na kadetních školách v Sankt Pölten a Eisenstadtu, v letech 1871–1875 studoval na Tereziánské vojenské akademii ve Vídeňském Novém MěstěSVOBODA, Johann Die Theresianische Militär-Akademie zu Wiener-Neustadt; Vídeň, 1894; s. 69 dostupné online a do armády vstoupil v roce 1875 jako poručík k 2 dragounskému pluku ve Vídni. V letech 1879–1881 si doplnil vzdělání na Válečné škole (K.u.k. Kriegsschule) a v hodnosti nadporučíka byl zařazen do sboru důstojníků generálního štábu. Jako štábní důstojník sloužil znovu ve Vídni nebo v Székesfehérváru. V hodnosti kapitána byl od roku 1887 ordonančním důstojníkem korunního prince Rudolfa a stal se jeho blízkým spolupracovníkem. V roce 1889 byl jedním z mála, komu bylo umožněno vidět mrtvolu korunního prince po jeho sebevraždě v Mayerlingu.HAMANNOVÁ, Brigitte: Rudolf. Korunní princ a rebel; Odeon, Praha, 1993; s. 376 ISBN 80-207-0433-7 Od roku 1891 byl v hodnosti majora pobočníkem císaře Františka Josefa. V roce 1892 byl převelen ke štábu do Lvova, kde o dva roky později dosáhl hodnosti podplukovníka. V letech 1896–1898 byl šéfem štábu 8. armádního sboru v Praze.Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1897; Vídeň, 1896; s. 130, 195 dostupné online Souběžně nadále působil ve zpravodajských službách a jeho jméno je později zmiňováno v souvislosti s aférou plukovníka Redla.
V roce 1903 byl povýšen na generálmajoraHof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1904; Vídeň, 1904; s. 274dostupné online a stal se velitelem 10. pěší brigády v Opavě.Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1905; Vídeň, 1904; s. 117, 164dostupné online V letech 1905–1910 působil jako ředitel Tereziánské vojenské akademie.Přehled velitelů Tereziánské vojenské akademie na webu milak.at dostupné onlinePřehled ředitelů rakousko-uherských vojenských vzdělávacích institucí na webu austro-hungarian army dostupné online Mezitím dosáhl hodnosti polního podmaršála (1907) a v letech 1910–1912 byl velitelem 29. pěší divize v Terezíně.Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1911; Vídeň, 1910; s. 149, 173 dostupné online K datu 1. listopadu 1912 byl povýšen do hodnosti generála jezdectvaPřehled generálů rakousko-uherské armády 1890–1918 na webu austro-hungarian army dostupné online a převzal velení 8. armádního sboru v Praze,Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1913; Vídeň, 1913; s. 152 dostupné onlinePřehled velitelů armádních sborů rakousko-uherské armády 1883–1918 na webu austro-hungarian army dostupné online respektive byl zemským velitelem v Čechách se sídlem v Praze.Kolektiv: Od knížecí družiny k posádkovému městu. Praha vojenská od nejstarších dob po současnost; Vojenský historický ústav Praha, Ministerstvo obrany České republiky; Praha, 2006; s. 29 ISBN 80-7278-347-5 dostupné online Na počátku první světové války byl se svým sborem povolán na srbskou frontu,Přehled vrchního velení rakousko-armády na srbské frontě 1914 na webu austro-hungarian army dostupné online kde byl ale vzápětí poražen a odeslán na časově neohraničenou dovolenou. Po nástupu císaře Karla I. byl v roce 1917 znovu povolán do aktivní služby, převzal ale jen podružnou funkci prezidenta kontrolní komise záložních jednotek.Generale und Obersten (k.u.k. Heer); Vídeň, 1917; s. 17 dostupné online Formálně byl z armády vyřazen až k 1. lednu 1919.Služební postup Arthura Giesla in: SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918; Vídeň, 2007; s. 55 dostupné online Poté žil v soukromí ve Vídni, od roku 1928 byl čestným prezidentem společnosti absolventů Tereziánské vojenské akademie.
V roce 1888 se oženil s Helenou Comploierovou (1860-1944) a měl s ní dvě dcery.Gothaisches genealogisches Taschenbuch der freiherrlichen Häuser 1905; Gotha, 1905; s. 239 dostupné online Mladší Theodora zemřela krátce po narození, starší Margareta (1888–1919) byla manželkou barona Leopolda Chlumeckého.Rodina Arthura Giesla na webu geni.com dostupné online
Jeho mladší bratr Wladimir Giesl (1860–1936) sloužil také v armádě a dosáhl hodnosti generála jezdectva. Známá je jeho funkce rakousko-uherského vyslance v Srbsku těsně před první světovou válkou.
Tituly a ocenění náhled|vlevo|Arthur Giesl s manželkou Helenou a dcerou Margaretou (Sport und Salon, 1902) Rodina užívala od roku 1773 prostý šlechtický titul s predikátem von Gieslingen.Genealogisches Taschenbuch der Ritter- und Adels-Geschlechter 1880; Brno, 1880; s. 133–134 dostupné online Arthurův otec získal v roce 1863 titul rytíře a v roce 1883 byla rodina povýšena do stavu svobodných pánů.Gothaisches genealogisches Taschenbuch der freiherrlichen Häuser 1887; Gotha, 1887; s. 311–312 dostupné online Arthur jako velitel armádního sboru obdržel titul c. k. tajného rady s nárokem na oslovení Excelence.Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1913; Vídeň, 1913; s. 249 dostupné online Během vojenské služby získal vyznamenání v Rakousku-Uhersku,Generale und Obersten 1914; Vídeň, 1914; s. 2 dostupné online v době působení v bezprostřední blízkosti korunního prince Rudolfa a císaře Františka Josefa obdržel řadu ocenění i od zahraničních panovníků.Přehled řádů a vyznamenání Arthura Giesla in: Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1914; Vídeň, 1914; s. 322 dostupné online Od roku 1913 byl čestným majitelem pěšího pluku č. 16.Přehled majitelů pěšího pluku č. 16 in: Schematismus für das k.u.k. Heer 1914; Vídeň, 1914; s. 410 dostupné online
Rakousko-Uhersko 60x60pixelů Řád železné koruny III. třídy (1889) 60x60pixelů Vojenský záslužný kříž III. třídy (1898) 60x60pixelů Jubilejní pamětní medaile (1898) 60x60pixelů Služební odznak pro důstojníky III. třídy (1900) 60x60pixelů rytířský kříž Leopoldova řádu (1903) 60x60pixelů Vojenský jubilejní kříž (1908) 60x60pixelů rytířský kříž Řádu sv. Štěpána (1909) 60x60pixelů Služební odznak pro důstojníky II. třídy (1910) 60x60pixelů Bronzová vojenská záslužná medaile (1917)
Zahraničí 60x60pixelů Řád bílého orla (1887, Srbsko) 60x60pixelů Řád pruské koruny III. třídy (1888, Německo) 60x60pixelů Řád lva a slunce III. třídy (1889, Persie) 60x60pixelů Řád rumunské koruny komandér Řádu rumunské koruny (1890, Rumunsko) 60x60pixelů Řád pruské koruny II. třídy (1891, Německo) 60x60pixelů rytíř Řádu Albrechtova (1891, Sasko) 60x60pixelů Řád Takova III. třídy (1891, Srbsko) 60x60pixelů Řád Fridrichův II. třídy (1900, Württembersko) 60x60pixelů Řád lva a slunce II. třídy (1901, Persie) 60x60pixelů velkokříž Řádu vévody Petra Fridricha Ludvíka (1908, Oldenbursko) 60x60pixelů velkokříž Řádu meče (1910, Švédsko) 60x60pixelů Řád posvátného pokladu I. třídy (1911, Japonsko) 60x60pixelů Řád dvojitého draka II. třídy (1911, Čína)
Odkazy
Reference
Literatura BALLA, Tibor: A Nagy Háború osztrák-magyar tábornokai; Národní kulturní fond, Budapešť, 2010; s. 139–140 (heslo Arthur Giesl) ISBN 978-963-446-585-0 dostupné online () VAVŘÍNEK, Karel: Almanach českých šlechtických a rytířských rodů 2021; Praha, 2014; s. 144–147 (heslo Giesl z Gieslingenu) ISBN 978-80-905324-3-4
Externí odkazy
Arthur Giesl na webu austro-hungarian army
Kategorie:Rakousko-uherští generálové Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Rakousko-uherské osobnosti první světové války Kategorie:Tajní radové Kategorie:Nositelé Řádu Leopoldova Kategorie:Nositelé Královského řádu svatého Štěpána Kategorie:Nositelé Řádu železné koruny Kategorie:Nositelé Vojenského záslužného kříže (Rakousko) Kategorie:Nositelé Vojenské záslužné medaile (Rakousko) Kategorie:Nositelé Vojenského jubilejního kříže Kategorie:Nositelé Řádu koruny (Prusko) Kategorie:Nositelé Řádu rumunské koruny Kategorie:Nositelé Řádu bílého orla (Srbsko) Kategorie:Nositelé Řádu meče Kategorie:Nositelé Řádu posvátného pokladu Kategorie:Nositelé Řádu dvojitého draka Kategorie:Nositelé Řádu slunce a lva Kategorie:Nositelé Řádu Albrechtova Kategorie:Nositelé Řádu Fridrichova Kategorie:Nositelé Domácího a záslužného řádu vévody Petra Fridricha Ludvíka Kategorie:Absolventi Tereziánské vojenské akademie Kategorie:Narození 19. června Kategorie:Narození v roce 1857 Kategorie:Narození v Krakově Kategorie:Úmrtí 3. prosince Kategorie:Úmrtí v roce 1935 Kategorie:Úmrtí ve Vídni Kategorie:Pohřbení na vídeňském centrálním hřbitově Kategorie:Lidé z Prahy Kategorie:Muži