Miroslav Ivanov (10. dubna 1929 Josefov nad Metují – 23. prosince 1999 Praha) byl český spisovatel a publicista, zabývající se především historií a literaturou faktu.
Život Narodil se do rodiny legionáře a důstojníka Antonína Ivanova (1890–1942), původním příjmením Joba (příjmení si změnil při svém vstupu do čs. legií v Rusku), z Roznberku u Brna.https://www.mza.cz/actapublica/matrika/detail/8382?image=216000010-000253-003381-000000-017725-000000-00-B03195-00620.jp2 Za účast v protifašistickém odboji byl při heydrichiádě Antonín Ivanov zastřelen.https://cs.isabart.org/person/144642
V roce 1948 odmaturoval Miroslav Ivanov na gymnáziu v Jaroměři. Rok pracoval jako úředník a dělník v hutích na Kladně a poté začal studovat češtinu a dějepis na Univerzitě Karlově v Praze, kde promoval v roce 1953, když obhájil diplomovou práci Vlastenectví Jaroslava Vrchlického. Do roku 1960 byl asistentem na Filozofické fakultě UK.
V šedesátých letech pracoval jako redaktor časopisu Československého svazu protifašistických bojovníků Hlas revoluce. V roce 1967 přešel na dráhu spisovatele z povolání.
Od roku 1985 byl členem sekce literatury faktu Svazu československých spisovatelů, později dlouholetým předsedou navazujícího Klubu autorů literatury faktu. Po roce 1989 se stal členem předsednictva Klubu Dr. Milady Horákové.
V Cibulkových seznamech je uveden jako důvěrník StB, krycí jméno Adne, evidenční číslo 15 065.
Dílo Věnoval se především kauzám z české historie – rukopisné spory, smrt svatého Václava, požár Národního divadla, atentát na Heydricha, vražda Rudolfa Formise, poprava Milady Horákové, původ Jana Žižky, autorství Dalimilovy kroniky, Dvořákův pobyt v Americe, historie firmy Baťa, hledání Sámova Wogastisburgu, vypálení Lidic a Ležáků, otázka hlavního města Velké Moravy a další. Zvláštní zájem projevoval o druhou světovou válku a českou literaturu (Karel Hynek Mácha, Ivan Olbracht, Jan Neruda, Božena Němcová ad.). Po roce 1989 se nevyhýbal inspiraci astrologií a okultismem, jednu takto orientovanou knihu připravil ve spolupráci s herečkou Lubou Skořepovou (Jiskření aneb Na černé hodince s Máchou, Němcovou a hvězdami).
Vedle literatury faktu se věnoval próze pro děti a mládež (Bengt, tvůj kamarád ze Švédska, Gaston, tvůj kamarád z Francie, Jak ledňáček bloudil Prahou, Všude čeká dobrodružství). Za prózu pro dospělé lze považovat soubor povídek Krásné pošetilosti jednoho života. Někdy se přiblížil žánru cestopisu (Bohové odešli). Knihou pamětí jsou Nepravděpodobné příběhy aneb jak jsem dělal literaturu faktu.
Ohlas v kultuře Klub autorů literatury faktu spolu s rodinou Miroslava Ivanova vyhlašuje od roku 2001 cenu Miroslava Ivanova.http://www.ucl.cas.cz/ceny/?c=23 V roce 1994 obdržel čestné občanství v rodné Jaroměři. Dvakrát mu byla udělena Cena Egona Erwina Kische (1994, 1999). V roce 2000 mu byla odhalena pamětní deska na rodném domě v Jaroměři. V roce 2003 natočila Česká televize o Ivanovovi dokumentární film, do jehož názvu si vypůjčila titul jedné z nejznámějších autorových knih: Historie skoro detektivní. Režii měl Pavel Jandourek.
Bibliografie Bohové odešli, 1959 Lenin v Praze, 1960 Historie skoro detektivní, 1961 Slunce zašlo za mraky, 1963 (Ivanov zde editorem souboru povídek 27 prozaiků) Nejen černé uniformy, 1963 (později přepracováno jako Atentát na Reinharda Heydricha) Modrá ozvěna, 1963 Bengt, tvůj kamarád ze Švédska, 1964 Gaston, tvůj kamarád z Francie, 1965 Noc hnědých stínů, 1966 Černý dostal mat, 1967 Tajemství RKZ, 1969 Lenin a Praha, 1970 Smrt na čekané, 1970 Záhada Rukopisu královédvorského, 1970 Labyrint, 1971 Akce Tetřev, 1974 Vražda Václava, knížete českého, k níž údajně došlo na dvoře bratra jeho Boleslava v pondělí po svátku svatého Kosmy a Damiána, 1975 Martova pole, 1974 Všude čeká dobrodružství, 1975 A hořel snad i kámen, 1975 Český pitaval aneb Kralovraždy, 1976 Důvěrná zpráva o Karlu Hynku Máchovi, 1977 Jak ledňáček bloudil Prahou, 1978 Přípitek na Šipce, 1978 Podivuhodné příběhy, 1979 Atentát na Reinharda Heydricha, 1979 Požár Národního divadla aneb Příliš mnoho náhod, 1981 Kdy umírá vojevůdce..., 1983 Novosvětská, 1984 Proč se vůbec scházíme aneb O literatuře faktu bez předsudků, 1985 Tajemství Rukopisů Královédvorského a Zelenohorského, 2000 Nepravděpodobné příběhy aneb Jak jsem dělal literaturu faktu, 1990 Justiční vražda aneb Smrt Milady Horákové, 1991 Zahrada života paní Betty (později Boženy N.), 1992 Čech v Kanadě, 1994 biografie Jiřího G. Corna Sága o životě a smrti Jana Bati a jeho bratra Tomáše, 1998
Odkazy Reference
Literatura
Externí odkazy
Podrobný životopis a bibliografie včetně dalších zdrojů na Slovníku české literatury po roce 1945
Kategorie:Čeští spisovatelé 20. století Kategorie:Čeští spisovatelé literatury faktu Kategorie:Agenti Státní bezpečnosti Kategorie:Čestní občané města Jaroměře Kategorie:Narození v roce 1929 Kategorie:Narození 10. dubna Kategorie:Narození v Jaroměři Kategorie:Úmrtí v roce 1999 Kategorie:Úmrtí 23. prosince Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Pohřbení ve Skryjích (okres Rakovník) Kategorie:Muži