Mlýn Kroužek v Nebuželích v okrese Mělník je vodní mlýn, který stojí v údolí říčky Pšovky v Kokořínském dole.Kroužek. Vodní mlýny (vodnimlyny.cz). 2012–2017, Rudolf Šimek, Ondřej Zeman, 1.6.2012. [cit. 2022-08-28]. Dostupné online. Je chráněn jako nemovitá kulturní památka České republiky; předmětem památkové ochrany je budova mlýnice, hospodářská stavba (sýpka), ohradní zeď a pozemky vymezeného areálu.Vodní mlýn Kroužek. Národní památkový ústav. Památkový katalog. Katalogové číslo 1000148685, rejstříkové číslo ÚSKP 36801/2-3819. [cit. 2022-08-28]. Dostupné online

Historie Mlýn patřil v 16. století do katastru obce Nebužely, které náležely k majetku kláštera řádu benediktinů sv. Jiří na Pražském Hradě. Zdejší mlynář je zmíněn v roce 1595 v seznamu farníků, kteří dlužili za vosk na svíce. V letech 1609, 1613 a 1615 je uvedeno, že kroužecký mlynář měl na svém hospodářství včely – měl odvádět každoroční dávky 3 libry včelího vosku.

Roku 1812 se zde narodil kazatel a česko-americký podnikatel Jan Heřman. Janova vnučka Elsie se provdala za českého spisovatele a diplomata Jana Havlasu. Byla první ženou evropského původu, která prošla napříč Tahiti.

Popis Z mlýna se dochovala dominantní budova mlýnice a původní hospodářská budova – sýpka. Na východní straně areálu je situován dům s mlýnicí, na jižní a západní straně zdivo zaniklé stavby a navazující ohradní zeď, na severní hospodářská budova a na severovýchodní straně další úsek zděné ohradní zdi.

Budova mlýnice je samostatně stojící patrová stavba obdélného půdorysu, která má hlavní průčelí obrácené k silnici. Vnitřní zařízení mlýnice se nedochovalo, zůstala pouze dřevěná konstrukce mlýnice.

Přízemní cihlová hospodářská budova na obdélném půdorysu má v přízemí obdélné vstupní otvory s nadsvětlíkem završeným segmentem. Přízemní okna se střídají s dveřními otvory a jsou zakončena segmentem s hladkými šambránami. V sýpkovém polopatře je řada horizontálních okének. Sedlová střecha je krytá taškami.

Technologické vybavení pocházelo od firmy Gabriel Žižka, Praha Vinohrady; mlecí kámen byl druhotně použit jako zahradní stůl. V roce 1930 zde bylo jedno kolo na svrchní vodu (průtok 0,106 m³/s, spád neuveden, výkon 4,02 k). Dochovalo se torzo obyčejného složení.

Odkazy Reference

Související články Seznam vodních mlýnů v Česku

Externí odkazy

Nebužely na webu ČÚZK, Archivní mapy (1842)

Kategorie:Nebužely Kategorie:Vodní mlýny v okrese Mělník Kategorie:Kulturní památky v okrese Mělník Kategorie:Povodí Pšovky