Friedrich svobodný pán Minutillo (1765https://de.wikisource.org/wiki/BLK%C3%96:Minutillo,_Friedrich_Freiherr Turá Lúka – 24. července 1843 Vídeň) byl rakouský generál italského původu. Od roku 1785 sloužil v císařské armádě, vyznamenal se statečností ve francouzských revolučních válkách, v napoloenských válkách bojoval již v hodnosti generálmajora, nakonec zastával funkce ve vojenské administraci a v roce 1821 dosáhl hodnosti polního podmaršála. V roce 1820 byl povýšen do stavu svobodných pánů.
Životopis náhled|vlevo|Erb rodu Minutillo Pocházel z Neapolska, předkové díky službě v italských državách Habsburků postupně přesídlili do rakouských zemí. Byl synem c. k. generálmajora Hieronyma Minutilla (1715–1804).Hieronymus Minutillo na webu napoleon series dostupné online Studoval na Tereziánské vojenské akademii ve Vídeňském Novém Městě a do císařské armády vstoupil jako podporučík v roce 1785 k 5. kyrysnickému pluku. V letech 1788–1790 bojoval ve válce proti Osmanské říši, kde se vyznamenal statečností a rychle postupoval v hodnostech (nadporučík 1788, rytmistr 1790). Později sloužil u posádek v Uhrách a ve Vídni, po roce 1795 se v rámci válek proti revoluční Francii zúčastnil bojů v Německu. Znovu vynikl v bitvě u Stockachu (1799), během války druhé koalice byl povýšen na majora (1800) a podplukovníka (1801). V třetí koaliční válce se již jako plukovník zúčastnil bitvy u Slavkova (1805).Militär Almanach 17; Vídeň, 1806; s. 62 dostupné online
V roce 1809 byl povýšen do hodnosti generálmajora a ve válce páté koalice bojoval v Polsku. Po uzavření Schönbrunnského míru byl mimo aktivní službu a žil ve Vídni, kde patřil k významným osobnostem společenského života. V roce 1813 byl jako velitel brigády zařazen k rakousko-bavorskému sboru generála Frimonta a v letech 1813–1814 byl účastníkem několika bitev v Německu a Francii. Od konce napoleonských válek zastával přes dvacet let funkci generálního inspektora výstrojních skladů (Monturs-Inspection, 1814–1835).Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthums 1815; Vídeň, 1815; s. 13 dostupné onlineMilitär Schematismus des österreichischen Kaiserthums 1835; Vídeň, 1835; s. 29 dostupné online V roce 1821 se podílel na potlačení povstání v Itálii a téhož roku získal hodnost polního podmaršála.Hof- und Staats-Schematismus des österreichischen Kaiserthums für das Jahr 1822; Vídeň, 1822; s. 318 dostupné online K datu 25. června 1835 byl penzionovánSlužební postup Friedricha Minutilla in: SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Kaiserliche und k.k. Generale (1618–1815); Vídeň, 2006; s. 65 dostupné online a od té doby žil v soukromí ve Vídni.Militär Schematismus für des österreichischen Kaiserthums 1836; Vídeň, 1836; s. 58 dostupné online
Na konci napoleonských válek získal Válečný kříž 1813/1814 a rytířský kříž Leopoldova řádu (1814), vzhledem k součinnosti rakouské a bavorské armády byl dekorován také bavorským Vojenským řádem Maxe Josefa (1814). V roce 1820 byl povýšen do stavu svobodných pánůGothaisches genealogisches Taschenbuch der freiherrlichen Häuser 1870; Gotha, 1870; s. 590 dostupné online a při odchodu do výslužby obdržel komandérský kříž Leopoldova řádu. Od roku 1832 byl čestným majitelem pěšího pluku č. 3 dislokovaného v Prostějově (pozdější 11. dragounský pluk v Brně).Přehled majitelů 11. dragounského pluku in: Schematismus für das k.u.k. Heer 1914; Vídeň, 1914; s. 684 dostupné online
V roce 1801 se ve Vídni oženil s Mariannou Terezií Lethovou von Lethenau (1781–1843), dcerou bohatého obchodníka Josefa Letha.Rodina Friedricha Minutilla na webu geni.com dostupné online Z manželství se narodily čtyři děti, z nichž byla nejstarší dcera Karolína (1802–1853), provdaná za polního podmaršálka Ferdinanda Simbschena. Synové Friedrich (1807–1831) a Karel (1815–1842) sloužili v armádě a zemřeli předčasně, prostřední syn Vincenc (1810–1877) dosáhl ve vojsku hodnosti polního podmaršála.Gothaisches genealogisches Taschenbuch der freiherrlichen Häuser 1875; Gotha, 1875; s. 488 dostupné online Z dalších generací rodu vynikl admirál Franz Minutillo (1840–1916).
Odkazy Reference
Literatura VAVŘÍNEK, Karel: Almanach českých šlechtických a rytířských rodů 2021; Praha, 2014; s. 330–333 (heslo Minutillo) ISBN 978-80-905324-3-4 Externí odkazy Friedrich Minutillo in: Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich Friedrich Minutillo na webu napoleon-series
Kategorie:Rakouští generálové Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Osobnosti francouzských revolučních válek Kategorie:Osobnosti napoleonských válek Kategorie:Absolventi Tereziánské vojenské akademie Kategorie:Nositelé Řádu Leopoldova Kategorie:Nositelé Vojenského řádu Maxe Josefa Kategorie:Narození 31. března Kategorie:Narození v roce 1766 Kategorie:Úmrtí 24. července Kategorie:Úmrtí v roce 1843 Kategorie:Úmrtí ve Vídni Kategorie:Muži