Eduard svobodný pán Gajer z Ehrenbergu ( Eduard Freiherr Gayer von Ehrenberg) (4. ledna 1815 Český Krumlov – 31. srpna 1903 PrahaArchiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých u sv. Štěpána, sign. ŠT Z13, s. 147) byl česko-rakouský šlechtic a rakouský státní úředník. Do státní služby vstoupil v roce 1838 u českého zemského gubernia, poté absolvoval služební postup u okresních a krajských úřadů na různých místech Českého království. V závěru své kariéry byl okresním hejtmanem v Českých Budějovicích (1868–1872) a v Chebu (1872–1873).
Životopis Pocházel z pražské měšťanské rodiny povýšené v roce 1818 do stavu svobodných pánů.Nobilitační diplom Jana Aloise Gajera z Ehrenbergu na webu Rakouského státního archivu dostupné onlineGothaisches genealogisches Taschenbuch der freiherrlichen Häuser 1861; Gotha, 1861; s. 146–147 dostupné online Narodil se jako prostřední ze tří synů Karla Gayera (1782–1847), knížecího správce u Schwarzenbergů v Českém Krumlové. Do státní služby vstoupil v roce 1838 jako nižší úředník u českého zemského gubernia, několik let pak působil u krajských úřadů v Českých Budějovicích a v Lokti. Od roku 1849 byl komisařem u krajské vlády v Praze, o rok později byl jako okresní komisař přeložen do Karlína, v roce 1853 přidělen ke krajskému úřadu v Táboře, kde pak deset let zastával funkci krajského komisaře I. třídy. V letech 1863–1867 byl přednostou okresního úřadu v Žamberku a během prusko-rakouské války v roce 1866 byl civilním komisařem pro armádu.
V roce 1867 obdržel titul místodržitelského rady a krátce byl správcem okresního úřadu v Mladé Boleslavi. V letech 1868–1872 byl okresním hejtmanem v Českých Budějovicích. Jako představitel státní správy měl mimo jiné za úkol podporovat vládní kandidáty ve volbách do zemského sněmu a okresních zastupitelstev. V této otázce Eduard Gajer vystupoval velmi laxně a z Českých Budějovic byl proto v roce 1872 odvolán.KLEČACKÝ, Martin: Poslušný vládce okresu. Okresní hejtman a proměny státní moci v Čechách v letech 1868–1938; Masarykův ústav a Archiv Akademie věd České republiky, Praha, 2021; s. 70 ISBN 978-80-88304-56-2 Ve funkci okresního hejtmana byl přeložen do Chebu (1872–1873). Již v roce 1873 byl penzionován a od té doby žil v soukromí v Praze.Gothaisches genealogisches Taschenbuch der freiherrlichen Häuser 1899; Gotha, 1899; s. 286 dostupné online Za zásluhy během prusko-rakouské války obdržel v Sasku komturský kříž Albrechtova řádu.
Další členové rodiny působili ve státní správě nebo jako úředníci na velkostatcích významných šlechtických rodů (Lobkovicové, Colloredo-Mansfeldové). Eduardův synovec Adolf (1853–1922) sloužil v c. k. armádě a dosáhl hodnosti polního podmaršála. Z rodiny Gajerů nejvíce proslula Eduardova sestřenice Eleonora (1832–1912), operní pěvkyně a dlouholetá sólistka Národního divadla.
Odkazy Reference
Literatura KLEČACKÝ, Martin a kolektiv: Slovník představitelů politické správy v Čechách v letech 1849–1918; Masarykův ústav a Archiv Akademie věd České republiky, Praha, 2020; s. 188 (heslo Gayer von Ehrenberg) ISBN 978-80-88304-18-0 VAVŘÍNEK, Karel: Almanach českých šlechtických a rytířských rodů 2025; Praha, 2015; s. 144–147 (kapitola Gajer z Ehrenbergu) ISBN 978-80-905324-7-2 Kategorie:Čeští šlechtici Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Rakouští úředníci Kategorie:Rakousko-uherští politici české národnosti Kategorie:Nositelé Řádu Albrechtova Kategorie:Lidé z Českých Budějovic Kategorie:Lidé z Prahy Kategorie:Narození v roce 1815 Kategorie:Narození 4. ledna Kategorie:Narození v Českém Krumlově Kategorie:Úmrtí v roce 1903 Kategorie:Úmrtí 31. srpna Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Muži