Václav Černý (16. srpna 1924 Praha – říjen 2005) byl český elektrotechnik a skaut. Působil jako vědecký pracovník v oboru silnoproudé elektrotechniky a v 60. letech 20. století vedl katedru elektrotechniky a automatizace Mechanizační fakulty ČVUT. Po nástupu normalizace byl odvolán a perzekvován. Rehabilitován byl v roce 1990.
Životopis Jako chlapec byl členem skautského oddílu Pražská Dvojka, jehož vedoucím byl spisovatel Jaroslav Foglar, který si vzal chlapce jako předobraz své postavy Červenáčka do Rychlých šípů. Jako skaut měl přezdívku Černoch. Jeho celoživotním kamarádem byl chemik Jindřich Hojer, další člen skautského oddílu a předobraz stejnojmenné postavy z Rychlých šípů.
Maturoval v roce 1943 na pražském reálném gymnáziu v Truhlářské ulici. Ve válečných letech byl hned po maturitě totálně nasazen. Účastnil se protifašistického hnutí a Pražského povstání. Po válce nastoupil na Elektrotechnickou fakultu ČVUT. Studium dokončil v roce 1953 a nastoupil jako asistent k profesoru Janu Baštovi na katedru teorie a zkoušení elektrických strojů. Pokračoval na katedře elektrotechniky u profesora Františka Fetra na Strojní fakultě ČVUT. Předmětem výzkumu bylo pulzní vybíjení magnetického pole. Tímto problémem se zabýval i na ročním pracovním pobytu ve výzkumném ústavu IEN Torino v Itálii.
Kandidátskou práci obhájil v roce 1962, v roce 1963 byl habilitován docentem a v roce 1964 se stal vedoucím katedry elektrotechniky a automatizace Mechanizační fakulty ČVUT.
Během normalizace byl nejprve zbaven vedení katedry, poté i možnosti vyučovat, nesměl pracovat na místě odpovídající jeho kvalifikaci. V tuto nelehkou dobu mu vedení redakce Elektrotechnického obzoru nabídlo studijní a publikační činnost pro zmíněný časopis. Až v roce 1987 směl pracovat jako vědecký pracovník v tehdejším Výzkumném ústavu silnoproudé elektrotechniky v Praze-Běchovicích. Zabýval se využitím supravodivosti, pulsních zdrojů mohutných výkonů, lineárních urychlovačů apod.
V roce 1990 byl rehabilitován a prezident Václav Havel jej jmenoval profesorem pro obor silnoproudé elektrotechniky.
Vysoce hodnocena byla i jeho mimořádná znalost jazyků (francouzština, italština, němčina, angličtina a ruština), což mu umožňovalo studovat problémy v mnoha zdrojích. Jeho vědecká práce, odborné články i patenty byly vysoce hodnoceny. Zemřel na počátku října 2005.
Dílo Je autorem více než 20 vědeckých prací, 6 patentů, mnoha výzkumných zpráv a na 400 odborných článků a referátů.
Knižní publikace Technika v županu
Odkazy Reference
Kategorie:Čeští elektroinženýři Kategorie:Čeští vysokoškolští pedagogové Kategorie:Absolventi elektrotechnických fakult Kategorie:Absolventi ČVUT Kategorie:Osobnosti Pražského povstání Kategorie:Čeští skauti Kategorie:Rychlé šípy Kategorie:Narození 16. srpna Kategorie:Narození v roce 1924 Kategorie:Narození v Praze Kategorie:Úmrtí v roce 2005 Kategorie:Muži