Steven Allan Spielberg (* 18. prosince 1946 Cincinnati, Ohio) je americký režisér, filmový producent a scenárista, komerčně nejúspěšnější filmový režisér všech dob. Patří k nejpopulárnějším režisérům filmové historie; jeho filmy Čelisti (1975), E.T. – Mimozemšťan (1982) a Jurský park (1993) vytvořily kasovní rekordy.
Během své kariéry natočil mnoho filmů různých žánrů. Spielbergovy rané sci-fi a dobrodružné filmy se brzy staly typickými hollywoodskými trháky. V pozdější době se jeho filmy začaly zabývat humanistickými otázkami jako je holokaust (Schindlerův seznam), transatlantického obchodu s otroky (Amistad), válkou (Říše slunce, Zachraňte vojína Ryana, Válečný kůň a Most špionů) nebo terorismem (Mnichov). Mezi jeho další známé projekty patří například série filmů s Indiana Jonesem.
Jeho filmy získaly více než 100 nominací na cenu Oscar, on sám je trojnásobným držitelem Oscara a několikanásobným držitelem Zlatého glóbu, cen BAFTA a Emmy. V roce 2023 byl na Berlinale oceněn čestným Zlatým medvědem za celoživotní dílo.
Je spoluzakladatelem produkčních společností Amblin Entertainment a DreamWorks. V roce 1986 mu Akademie filmových umění udělila Pamětní cenu Irvinga G. Thalberga, která je jakýmsi Čestným Oscarem za vysokou kvalitu filmové produkce.
Získal také řadu ocenění za své filantropické úsilí mimo filmový průmysl. V roce 1998 mu byl udělen Záslužný řád Spolkové republiky Německo, v roce 2001 ho královna Alžběta II. jmenovala rytířem Řádu britského impéria (KBE). V roce 2015 obdržel od úřadujícího amerického prezidenta Baracka Obamy Prezidentskou medaili svobody.
Život
Mládí a raná tvorba Narodil se do rodiny Arnolda Meyera Spielberga (1917–2020) a jeho manželky Leah Frances Spielberg Adlerové, rozené Posnerové (1920–2017). Otec i matka byli potomky židovských vystěhovalců z Ukrajiny. Otec byl elektroinženýr a počítačový průkopník, matka pracovala až do sňatku v roce 1945 jako koncertní klavíristka, měla nekonvenční způsoby a svobodomyslnou povahu. Rodiče se rozvedli v roce 1966.
Rané dětství prožil na východě USA v New Jersey na předměstích Haddonfieldu. V roce 1957 se rodina přestěhovala na západní pobřeží do Scottsdalu v Arizoně, kde otec dostal místo v General Electric. Spielberg vyrůstal v zámožných poměrech, ale mezi svými vrstevníky si připadal jako outsider, spolužáci kritizovali jeho vzhled a nevycházel ani se svými třemi mladšími sestrami. Byl průměrným studentem, v dětství si vypěstoval silnou vášeň pro film, televizi a filmové soundtracky, četl sci-fi komiksy, hrál na klarinet a o sport se nezajímal. Měl komplikovaný vztah ke svému židovskému původu, odmítal svou židovskou identitu a teprve v pozdějších letech našel vlastní cestu k judaismu.
Jako desetiletý dostal od otce kameru na 8mm film a začal natáčet různé rodinné události, přičemž se už tehdy projevil jeho tvůrčí talent. Zkoušel akční scény s elektrickým vláčkem a vlakovou havárií, s otcem pozoroval hvězdnou oblohu a byl fascinován září a intenzitou padajících hvězd. Probudilo se v něm nadšení pro astronomii a sci-fi. V roce 1958 natočil svůj první dramatický film, devítiminutový western s názvem Poslední přestřelka, za který získal fotografický odznak skautské organizace. Po něm následoval akční film s válečnou tematikou Útěk nikam. S otcovou pomocí mohl použít šest kamer a také skutečné letadlo, hráli v něm spolužáci ze školy i on sám. Film s úspěchem předvedl v roce 1962, vyhrál Arizonský festival amatérských filmů a získal 16mm filmovou kameru Kodak a rozsáhlou sbírku odborné literatury pro filmaře. Na radu svého otce Spielberg kameru prodal a pořídil si 8mm Bolex s mnoha funkcemi a k tomu zvukový systém Sonerizer, takže mohl své filmy ozvučit. Peníze na filmy si vydělával příležitostnými pracemi a domácím promítáním pro děti ze sousedství, za které vybíral vstupné. Už tenkrát na radu svého otce část peněz věnoval na charitu. Haskellová, str. 39-42 Během raného dospívání a po nástupu na střední školu Arcadia High (1961) natočil Spielberg asi patnáct krátkých dobrodružných filmů. Byl pevně odhodlán stát se filmovým režisérem, ve Phoenixu si udělal jméno jako nadějný filmař a jeho natáčení občas navštěvovala místní televizní stanice.
V roce 1963 natočil s finanční podporou rodičů svůj první celovečerní film Světlo ohně (Firelight), který byl amatérským předchůdcem Blízkých setkání třetího druhu. Spielberg napsal scénář, hudbu, vymyslel různé vizuální efekty. Na natáčení, které trvalo 6 měsíců, se opět podílela řada spolužáků z jeho střední školy a členové Spielbergovy rodiny. Film měl slavnostní premiéru 24. března 1964 ve vyprodaném místním kině. Zaplacené vstupné pokrylo rozpočtové náklady ve výši asi 600 dolarů a film vykázal i drobný zisk.Haskellová, str. 45
V roce 1964 otec získal místo u IBM a Spielbergovi se přestěhovali do Silicon Valey, ale krátce na to se rozvedli. Steven absolvoval poslední ročník střední školy v městečku Saratoga. Přes rodinného přítele se seznámil s Chuckem Silversem, pracovníkem Universal Pictures, což byla tehdy jedna z největších světových televizních a filmových produkčních společností. Ten mu zprostředkoval letní brigádu ve střihačském oddělení a Steven měl možnost blíže poznat lidi od filmu. Po rozvodu rodičů bydlel s otcem a začal studovat na Kalifornské státní univerzitě v Long Beach, aby se vyhnul odvodu a válce ve Vietnamu. O studium se příliš nezajímal, větší úsilí věnoval tomu, aby se prosadil ve filmovém průmyslu. Přednášek se zřídka účastnil, místo toho trávil tři dny v týdnu v Universal Pictures, kde sledoval práci jiných režisérů a navazoval kontakty. Po roztržce s otcem bydlel s kamarádem Ralphem Burrisem a s jeho finančním přispěním se pokusil natočit svůj první profesionální snímek na 35mm film. Film o dvou soupeřících cyklistech se jmenoval Slipstream, ale pro nedostatek peněz zůstal nedokončený.
V létě roku 1968 Spielberg natočil krátkometrážní němý film Amblin’, road-movie o dvojici stopařů, chlapci a dívce, kteří se potkají na silnici v poušti cestou na západ a rozhodnou se pokračovat společně. Ve filmu se projevil Spielbergův velký režijní talent nejen v zachycení poetiky a vyprávění obrazem, ale také v práci s kamerou. Po premiéře 18. prosince 1968 v divadle Loews Crest Theater ve Westwoodu film získal několik ocenění a stal se Spielbergovou vstupenkou do Hollywoodu. Produkční společnost Universal Television mu nabídla sedmiletou smlouvu na práci televizního režiséra. Spielberg odešel za školy a ve 22 letech se stal profesionálním režisérem.
Začátky v televizi Jeho první prací byla epizoda Eyes z nového seriálu NBC Noční galerie (Night Gallery), v níž hrála hollywoodská hvězda Joan Crawfordová, známá svou ráznou, až agresivní povahou. Zpočátku panovala ze strany Crawfordové i vedení studií skepse ohledně Spielbergovy nezkušenosti. Spielberg se snažil o inovativní přístup, experimenty s kamerou se snažil dodat konvenčním scénám napětí a vizuální energii, ale ne všichni pracovníci studia, zvyklí na určitou rutinu, to přijímali s pochopením. Crawfordová však rozpoznala jeho potenciál, ocenila jeho intuitivní nápady a předpověděla mu skvělou budoucnost. Spielberg měl také řadu zastánců, kteří si cenili jeho nadšení, kreativitu a jeho uvolněné, klidné, ale odhodlané vystupování, stejně jako jeho technické znalosti v oblasti kinematografie.
Po zkušenostech s natáčením filmu Noční galerie, které Spielberg vnímal spíše negativně kvůli omezením své kreativity, Spielberg nakrátko ze studia odešel a v roce 1969 založil vlastní filmovou produkční společnost Amblin Productions. Neúspěšně se pokoušel získat finance pro své vlastní nízkorozpočtové filmy. V následujících letech režíroval a byl spoluautorem scénářů několika epizod televizních seriálů, stále se však potýkal s tvůrčími omezeními produkce. Značný úspěch zaznamenala epizoda The Divide z kriminálního seriálu Columbo. Spielberg už měl v té době stabilní příjem a přestěhoval se do čtvrti Laurel Canyon v Los Angeles, kde bydlelo mnoho folkových a rockových hudebníků.
Společnost Universal Pictures podepsala se Spielbergem smlouvu na natočení čtyř televizních filmů. Prvním byl Duel (1971), adaptace stejnojmenné povídky Richarda Mathesona o obchodním cestujícím, kterého po dálnici pronásleduje psychotický řidič cisterny. V prodloužené verzi byl promítán i v kinech a zaznamenal jak kritický, tak komerční úspěch i v Evropě.Haskellová, str. 59 V roce 1973, po celkem jedenácti televizních produkcích, byla Spielbergova trvalá smlouva se společností Universal po vzájemné dohodě ukončena.
Filmová kariéra Spielberg oficiálně debutoval v kinech filmem Sugarlandský Expres (1974), založeným na skutečném příběhu o manželském páru na útěku, který se zoufale snaží získat zpět péči o své dítě od pěstounů. Ačkoli film získal cenu za nejlepší scénář na filmovém festivalu v Cannes v roce 1974, nebyl komerčně příliš úspěšný. Hudbu k filmu napsal John Williams a tím začala jejich dlouholetá spolupráce.
Komerční úspěchy 20. června 1975 měl v amerických kinech premiéru Spielbergův thriller Čelisti, jeden z komerčně nejúspěšnějších filmů všech dob, který předznamenal éru filmových trháků produkovaných v Hollywoodu s celosvětovým ohlasem. Letní blockuster se promítal ve více než 400 kinosálech v USA a byl doprovázen velkou reklamní kampaní založenou na inovativní marketingové strategii. Získal Oscary za nejlepší střih, původní dramatickou hudbu a zvuk. Steven Spielberg je od té doby považován za jednoho z nejúspěšnějších a nejbohatějších hollywoodských režisérů. V předvečer uvedení do kin si Spielberg zajistil 2,5 % čistých kasovních tržeb. Kromě toho Spielberg a jeho produkční společnost Amblin Productions získali smlouvu od Universalu na dalších šest celovečerních filmů, které měly být produkovány do roku 1981. Pokračování Čelistí však odmítl natočit. Haskellová, str. 155 V roce 1977 pak následovala Blízká setkání třetího druhu, sci-fi s množstvím zvukových a vizuálních efektů. Film, ke kterému Spielberg napsal i scénář, se těšil velké oblibě u filmových diváků a získal Oscara za nejlepší kameru a střih zvukových efektů.
V roce 1979 však Spielberg utrpěl svůj první velký neúspěch s válečnou komedií 1941. Film o japonské ponorce, která omylem přistane na pláži v Los Angeles, se setkal s drtivou většinou negativních ohlasů od kritiků.Haskellová, str. 91 Najednou měl Spielberg problémy s hledáním producentů pro další projekty. Až v roce 1981 mu jeho přítel George Lucas předložil nápad na postavu Indiana Jonese a společně vytvořili dobrodružný film Dobyvatelé ztracené archy. Film získal osm nominací na Oscara, stal se jedním z nejvýdělečnějších filmů v historii a distributor Paramount Pictures podepsal smlouvu na další čtyři pokračování. Celkem bylo s touto postavou natočeno 5 filmů, televizní seriál Kronika mladého Indiana Jonese (1992–1993) a mnoho videoher. Haskellová, str. 95 náhled|Spielberg s manželi Reaganovými na soukromé večeři v Bílém domě s promítáním filmu E.T. (1982) V roce 1982 se dalším celosvětovým kasovním trhákem stal E.T.: Mimozemšťan, který po jedenáct let zůstal nejvýdělečnějším filmem v historii kinematografie. Motiv rodiny zasazený do žánru sci-fi, příběh osamělého dítěte s imaginárním přítelem okouzlil diváky na celém světě. Film získal čtyři Oscary: za hudbu, zvuk, střih zvuku a vizuální efekty. Ve stejném roce byl do kin uveden horor Poltergeist s krvavými scénami a řadou vizuálních efektů, který byl nominován na tři Oscary. Spielberg se stal světově známou celebritou a jeho příjmy raketově vzrostly.
Projevil se i jako schopný producent. Mezi lety 1984 a 1990 Spielberg produkoval 19 celovečerních filmů. Po komedii Gremlini to byl například film Návrat do budoucnosti (1985), který se stal celosvětovým kasovním trhákem a vynutil si další dvě pokračování.