Východočeská trasa Svatojakubské cesty (Východočeské camino) je dálková poutní turistická trasa v Česku a v Polsku. V kontextu rozsáhlé celoevropské sítě cest do Santiaga de Compostela vede od státních hranic (Libná) v Broumovském výběžku do Vlašimi, kde se napojuje na další (Jihočeskou trasu) z celkově šesti cest sv. Jakuba v Česku. Propojuje tak dvě větve poutních tras v Dolnoslezském vojvodství od Křešova a Vambeřic s trasou vedenou napříč Královéhradeckým, Pardubickým a Středočeským krajem od roku 2017 a od roku 2022 s návazným charakteristickým značením se svatojakubskými patníky. Vyznačení provedl poutnický spolek Ultreia ve spolupráci s KČT a kraji.

Trasa dlouhá přibližně 264 km (včetně polské části a odboček přes 300 km), vede napříč barokní duchovní a kulturně-historickou krajinou s mariánskými svatyněmi, studánkami s prameny, křížovými cestami a starobylými kláštery. Překonává četná podhůří s přechodem v rovinatou část a umožňuje poznávat různé přírodní zajímavosti. Mimo jiné propojuje i města nadregionálního významu nejen v rámci kontextu oblastí Kladského pomezí, východních Čech, Polabí, Českomoravské vrchoviny, Posázaví a Podblanicka. Na trase, která je rozdělena na 13 etap, navíc leží dvě památky UNESCO (Kladruby nad Labem a Kutná Hora), pět klášterů, šest kostelů tzv. broumovské skupiny, celkem šest kostelů sv. Jakuba (Ruprechtice, Červený Kostelec, Jaroměř, Přelouč, Jakub a Kutná Hora) a četné památkové rezervace a zóny. Poutní trasa tak nabízí mimo duchovně-spirituálního rozměru i kulturně-historický přesah. Svou délkou se jedná o druhou nejdelší trasu Svatojakubské cesty na českém území.

Česká větev doplňuje a spojuje přes Broumovský výběžek Sudetskou cestu sv. Jakuba – kladskou a dolnoslezskou část (etapy 3, 4 a 5, tj. úseky Wambierzyce–Broumov, Broumov–Chełmsko Śląskie a Chełmsko Śląskie–Krzeszów v rámci dálkové trasy Międzygórze–Lubań) i jiné návazné poutní trasy v Broumovské kotlině včetně Vambeřické poutní cesty či Stezky blahoslaveného kněze Gerharda Hirschfeldera. Polská část navíc spadá pod oficiální certifikaci Kulturní stezky Rady Evropy.

Od Broumova pokračuje Východočeská trasa dále ve směru Police nad Metují–Hronov–Červený Kostelec–Česká Skalice–Jaroměř–Smiřice–Hradec Králové–Pardubice–Přelouč–(Jakub)–Kutná Hora–Kácov a Vlašim. vlevo|náhled|Oficiální informační brožura Východočeské trasy svatojakubské cesty a dalších tras v Česku (Ultreia) Trasu lze modifikovat dle návazných páteřních turistických cest a odboček, a to například již od Broumova Jiráskovou cestou a od Náchoda/Červeného Kostelce Cestou Boženy Němcové. Východočeská trasa se taktéž setkává s historickou cestou Hvězda–Hejšovina a turistickou spojnicí Via Czechia – Severní v Broumovských stěnách. V Kácově je navíc možné se symbolicky napojit na Českomoravskou trasu Cyrilometodějské stezky. U rozcestí Dolany u Českého Šternberka se camino střetává s Poutní cestou Blaník–Říp a turistickou stezkou Via Czechia – Centrální. Dále je možné si trasu prodloužit o jednu denní etapu (22 km) právě přes Náchod s odbočkou v Hronově (viz podrobněji níže).

Popis trasy náhled|Mapa oficiální poutní trasy Východočeské svatojakubské cesty s turistickým značením (Ultreia)

Detailní popis krajiny celé trasy (Krzeszów–Vlašim, 279/283 km)

Počátek trasy a Broumovský výběžek/CHKO Broumovsko (Krzeszów–Broumov–Hronov) Dolnoslezské vojvodství (Powiat kamiennogórski), Královéhradecký kraj (okres Náchod)

vlevo|náhled|Poutnická socha sv. Jakuba u ruprechtického kostela sv. Jakuba Většího – symbol Východočeské trasy Východočeská svatojakubská cesta vstupuje na území Česka od západní části Broumovského výběžku u pohraničního přechodu Libná PL/CZ. Od polského Křešova s velkolepým pozdně barokním mariánským poutním areálem, bazilikou Nanebevzetí Panny Marie a přilehlým klášterem (tzv. Nový Jeruzalém či barokní perla Dolního Slezska), tvoří přechod podhůří Stolových hor – pohoří Závora a tok říčky Zadrny. Trasa Polskem (celkem přibližně 14 km) prochází přes obec Chełmsko Śląskie se zachovalým středověkým jádrem a přes nedaleké Trpasličí skály (Głazy Krasnoludków). Na českém území dále prochází přes Zdoňov a hraniční rozcestí u Bukové hory (638 m n. m.) k Vernéřovicím dál až do Meziměstí, kde se napojuje na páteřní osu Broumovské kotliny (řeka Stěnava) a vstupuje do samotného jádra CHKO Broumovsko. Prochází dále přes Ruprechtice se svatojakubským kostelem a poutnickou sochou, poté kolem Jetřichova a Hejtmánkovic do Broumova (MPZ) přes vrchol Spořilov (470 m n. m.). Z Broumova (přes Křinice Jiráskovou cestou) propojuje vambeřickou větev polské/sudetské camino s Vambeřickou poutní cestou a překonává nejvyšší úsek v rámci celé trasy přes hřeben Broumovských i Polických stěn (686 m n. m.) kolem poutní kaple Hvězda. Za zmínku stojí i přilehlá nejstarší značená cesta na území Broumovska (r. 1888) Hvězda–Hejšovina a možnost napojení na stezku Via Czechia – Severní. Dále cesta vede labyrintem pískovcových skalních věží a útvarů dál skalnatým kaňonem Kovářovy rokle směrem na Polici nad Metují přes Hlavňov a Suchý Důl kolem mariánského poutního místa (U Zjevení v Ticháčkově lese). Police nad Metují (MPZ) představuje významnou křižovatku poutních i turistických tras (např. Jiráskova cesta). Krajina se postupně narovnává a přechází v údolí řeky Metuje z Polické vrchoviny přes Radešov a Bezděkov nad Metují (poslední obec náležející k oblasti Broumovska/Policka) až ke městě Hronov (hranice CHKO).Po stopách sv. Jakuba v česko-polském příhraničí / Śladami św. Jakuba na czesko-polskim pograniczu: Trasa Wschodnioczeska, Město Meziměstí, CZ.11.2.45/0.0/0.0/16_008/0001382, 2019. náhled|Svatojakubská cesta u vrchu Spořilov s výhledem na Broumovskou kotlinu, Broumovské stěny a Stolové hory Celý úvodní úsek v Broumovském výběžku je charakteristický kopcovitou krajinou s výskytem pískovcových skalních měst a stěn, ale také velkým počtem mariánských kaplí, studánek, křížových cest, svatyní, sakrálních památek (v čele s barokní broumovskou skupinou kostelů, na trase je šest z nich – Vernéřovice, Ruprechtice, Broumov, Hvězda, Božanov a Bezděkov nad Metují) a benediktinských klášterů (křešovský, polický a broumovský) komponovaně zasazených do krajiny (významná stopa Dientzenhoferů) spadající do CHKO Broumovsko. Právě tento úsek nabízí na poměrně malém prostoru četné památky lidové zbožnosti, obrovské množství lokálních poutních míst spojených s mariánskou tradicí (např. Suchý Důl, Křinice či Hvězda) a mimořádné statky broumovského typu (VPR Křinice). Úsek lemují zejména řeky Stěnava a Metuje. Pohledovou dominantou je pásmo Broumovských stěn, Javořích hor, Stolových hor s Velkou Hejšovinou a taktéž Ostaš. náhled|Mírové náměstí v Broumově s mariánským sloupem (MPZ) náhled|Kovářova rokle (NPP Polické stěny)

Kraj spisovatelů a mládí Boženy Němcové a podhůřími k toku Labe (Hronov–Česká Skalice–Kuks)

Královéhradecký kraj (okres Náchod, okres Trutnov)

náhled|Křížová cesta v Suchém Dole se Soudní branou (poutní místo) u Ticháčkovy kaple Okolí Jiráskova Hronova tvoří hranici mezi severovýchodní stranou Jestřebích hor s Podorlickou pahorkatinou, která zase navazuje na Broumovskou vrchovinu. Cesta pokračuje dále odklonem (Zbečník) od řeky Metuje podél linie československého opevnění přes Kostelecké Končiny až k Červenému Kostelci s dalším svatojakubským kostelem. Trasa směřuje k údolí (kaňonu se skalnatým podložím) řeky Úpy, která tvoří páteřní osu až do České Skalice k bažantnici. Za zmínku stojí další mariánské poutní místo v Boušíně s Boušínskou studánkou na ostrohu a také zřícenina hradu Rýzmburk a Červená Hora. Napojení tvoří proslulé Babiččino údolí (národní přírodní rezervace) s naučnou stezkou (Staré bělidlo, Viktorčin splav, pomník, Rudrův mlýn, lovecký pavilon atd.) a samotná Cesta Boženy Němcové vedoucí i přes Ratibořice. Po stopách spisovatelky kopíruje trasu i poutní cesta kolem maloskalické tvrze dále mírně zvlněnou krajinou kolem Valovického potoka s přilehlou poutní kapličkou u Větrníku a končí v podkrkonošské obci Chvalkovice s barokním zámkem. Z Podkrkonoší přes Vlčkovice se trasa stáčí k toku Labe u Kuksu s hospitalem zasazeným do krajinářského barokního celku (PR). vlevo|náhled|Kostel Navštívení Panny Marie (Boušín) náhled|Výhled na Babiččino údolí od Rýzmburského altánu náhled|Pomník Babička s dětmi v Ratibořicích Úsek je typický mírně zvlněným terénem s přechody mezi podhůřími a údolími, které kopírují významné toky. Jedná se hojně navštěvovaný region s velkým počtem kulturně-historických památek (zříceniny hradů, technické památky, četné roubené lidové stavby či lokální poutní místa), stejně tak s vysokým počtem přírodních zajímavostí v čele s asi 12 km dlouhým úsekem podél údolí řeky Úpy – krajem mládí spisovatelky Boženy Němcové-Barbory Panklové, kterým trasa vede. Jedná se však i o region spojený s Aloisem Jiráskem a bratry Čapkovými. V České Skalici se sbíhala také Kladská a Úpská historická cesta. Trasa pak spěje k rovinaté krajině podél řeky Labe. náhled|Pohled na barokní zámek Chvalkovice

náhled|Výhled z Bílé věže s pohledem na věže katedrály sv. Ducha v Hradci Králové

Východočeskými historickými městy podél řeky Labe (Kuks–Hradec Králové–Pardubice)

Královéhradecký kraj (okres Trutnov, okres Náchod, okres Hradec Králové), Pardubický kraj (okres Pardubice)vlevo|náhled|Pohled na soutok Labe a Orlice z mostu U Soutoku

náhled|Východočeská svatojakubská cesta v Němčicích u Kunětické hory (infopanel a patník) náhled|Výhled na Pardubicko z Kunětické hory Od Kuksu již cestu provází tok Labe, který utváří páteřní osu trasy spolu s přilehlou nížinatou krajinou. Město Jaroměř tvoří konečný předěl mezi Kladským pomezím (pomyslná vstupní brána) a Polabím (soutok Labe a Úpy a taktéž Labe s Metují). Přechod k soutokům Labe směrem k Jakubskému Předměstí (svatojakubský kostel) a historickému jádru Jaroměři (MPZ) tvoří úsek přes Brod a Heřmanice kolem Jaroměřského rybníku. Tok Labe zesiluje a následně směřuje kolem pevnosti Josefov a do Černožic až k dalšímu městu – do Smiřic. Kolem zámeckého parku s přilehlou unikátní kaplí Zjevení Páně cesta pokračuje od Tyršova mostu k Předměřicím nad Labem. Řeka pak nadále tvoří hlavní koridor a míjí několik mostů (Plácky, Železňák, Tyršův most, Pražský most či Hučák), přičemž centrem Hradce Králové prochází přes Eliščino nábřeží kolem historické budovy muzea (MPZ). Dále pokračuje podél náplavky Tylovým nábřežím kolem Bílé věže s katedrálou (MPR) až k soutoku Labe s Orlicí (most U Soutoku). Hradec Králové prochází od severu (Věkoše) na jih skrz na skrz a město opouští až za Roudničkou (poblíž také kopec sv. Jana) u Vysoké nad Labem, kde následuje mírné stoupání. Po silnici, která tvoří Hradubickou trasu přes Bukovinu nad Labem a Dříteč, navazuje historicky přilehlá středověká rybniční soustava v čele s nedalekým Opatovickým kanálem. Krajinou Pernštejnů se dostaneme k ikonické Kunětické hoře mezi Němčicemi a Ráby. Trasa přes Brozany spěje až k další východočeské metropoli – Pardubicím, které svatojakubská cesta pro změnu prochází od východu (Cihelna, poblíž i soutok Labe s Chrudimkou) na západ (Opočínek) kolem renesančního zámku a míjí přilehlého Starého Města (MPR). náhled|Cesta mezi Hradcem Králové a Pardubicemi (Hradubická cyklostezka) – pohled na Kunětickou horu náhled|Pernštýnské náměstí s budovou historické radnice v Pardubicích