Michael Mmoh (* 10. ledna 1998 Rijád) je americký profesionální tenista narozený v Saúdské Arábii. Na challengerech ATP a okruhu ITF vyhrál jedenáct titulů ve dvouhře a jeden ve čtyřhře., přístup:

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v září 2023 na 81. místě a ve čtyřhře v dubnu 2021 na 265. místě. Trénuje ho Andres Alarcon., přístup:

Soukromý život Narodil se roku 1998 v saúdskoarabské metropoli Rijádu. Otec, profesionální tenista Tony Mmoh, reprezentoval Nigérii na Letních olympijských hrách 1988 v Soulu a zahrál si druhé kolo na US Open 1985. Matka Geraldine Mmohová, profesí zdravotní sestra, pochází z irského Monaghanu. V 90. letech dvacátého století pracovala v Saúdské Arábii. V prosinci 2016 se ze Spojených států přestěhovala do Austrálie.

Michael Mmoh jako americký občan získal také australské občanství. Má bratra Anthonyho a sestry Antoinettu s Amekou. Vyrostl v Marylandu, kde ve třech letech začal hrát tenis. Ve třinácti se přestěhoval do floridského Bradentonu, kde se začal připravovat v IMG Academy v programu Nicka Bollettieriho. V září 2024 se oženil s chorvatskou trenérkou akademie Klarou Mrčelovou. Za preferovaný úder uvedl forhend.

Tenisová kariéra V juniorském tenise vystoupal v srpnu 2015 na 2. místo kombinovaného žebříčku ITF, dva měsíce po semifinálové účasti na French Open. K americké trofeji v juniorském Davis Cupu 2014 přispěl zápasovou bilancí 5–0. Na Orange Bowlu ovládl žákovskou kategorii 14letých a s krajanem Stefanem Kozlovem čtyřhru v úrovni 18letých. Mezi juniory porazil pozdější členy první světové pětky Rubljova a Tsitsipase.

náhled|vlevo|upright=0.9|Jako juniorský mistr USA obdržel divokou kartu do US Open 2016, kde prožil grandslamový debutNa okruhu ATP Tour debutoval na únorovém Memphis Open 2016, kde prošel kvalifikačním sítem. Časnou porážku mu přivodil teenager Taylor Fritz z poloviny druhé světové stovky. Do série Masters premiérově zasáhl o měsíc později, na Miami Open 2016. V úvodu podlehl padesátému druhému hráči žebříčku, 18letému Alexandru Zverevovi, po nezvládnutých tiebreacích. V hlavní grandslamové soutěži se premiérově představil v singlu US Open 2016 díky divoké kartě tradičně udělované úřadujícímu juniorskému mistru USA, jímž se stal. V úvodním kole nenašel recept na Francouze Jérémyho Chardyho z šesté desítky klasifikace.

První vyhrané zápasy zaznamenal na lednovém Brisbane International 2018, když postoupil do čtvrtfinále přes Federica Delbonise a světovou třiatřicítku Mischu Zvereva. Dále jej však nepustil 18letý Australan Alex de Minaur z třetí světové stovky. Kvalifikací prošel na Miami Open 2018. Ve floridské dvouhře vyřadil krajana Christophera Eubankse a světovou patnáctku Roberta Bautistu Aguta, znamenající první kariérní výhru nad příslušníkem Top 15. Ve třetím kole získal jen dva gamy na Jihokorejce Čong Hjona z třetí desítky. Po navazujících titulech na zářijových challengerech v Columbusu a Tiburonu, kde ve finále zdolal Thompsona a Granollerse, jako dvacetiletý debutoval 1. října 2018 v první světové stovce žebříčku ATP, na 96. místě.

náhled|upright=0.9|V kvalifikaci Wimbledonu 2019 Druhé a třetí čtvrtfinále na okruhu ATP dosáhl na Los Cabos Open 2018 a U.S. Men's Clay Court Championships 2022 v Houstonu, kde jako šťastný poražený před utkáním s Kyrgiosem odstoupil pro natažený pravý velký přitahovač. Čtvrtfinálovou účast na houstonské antuce zopakoval v roce 2024. Do Australian Open 2023 nastoupil jako šťastný poražený po odhlášení Goffina. V úvodním duelu odvrátil za stavu 0–2 na sety mečbol francouzskému kvalifikantu Laurentu Lokolimu. Nezastavila jej ani světová třináctka Alexander Zverev, čímž podruhé porazil člena ze světové dvacítky. Na grandslamu prošel poprvé do třetího kola, v Melbourne Parku pak do této fáze jako pátý šťastný poražený a první od osmifinalisty Stéphana Roberta v ročníku 2014. Jeho cestu soutěží ukončil J. J. Wolf. Ve Wimbledonu 2023 opět z pozice šťastného poraženého vyřadil dvanáctého muže žebříčku Félixe Augera-Aliassimeho z Kanady, než mu stopku vystavil stý sedmdesátý muž klasifikace a kvalifikant Maximilian Marterer.

Mezi poslední osmičku se probojoval na Delray Beach Open 2023 přes Denise Shapovalova z třetí desítky žebříčku, než jej vyřadil krajan Mackenzie McDonald.

Tituly na challengerech ATP a okruhu ITF LegendaD – dvouhra; Č – čtyřhraChallengery (7 D; 1 Č)ITF (4 D; 0 Č)

Dvouhra (11 titulů) Č. datum turnaj okruh povrch poražený finalista výsledek 1. říjen 2014Brownsville, Spojené státyFuturestvrdý Dennis Novikov7–6(7–5), 6–1 2. červenec 2015Godfrey, Spojené státyFuturestvrdý Jared Hiltzik6–3, 3–6, 7–5 3. říjen 2015Houston, Spojené státyFuturestvrdý Lucas Gómez6–3, 6–2 4. březen 2016Bakerfield, Spojené státyFuturestvrdý Casper Ruud6–4, 6–7(5–7), 6–1 1. listopad 2016Knoxville, Spojené státyChallenger tvrdý (h) Peter Polansky7–5, 2–6, 6–1 2. srpen 2017Lexington, Spojené státyChallengertvrdý John Millman4–6, 7–6(7–3), 6–3 3. září 2018Columbus, Spojené státyChallenger tvrdý (h) Jordan Thompson6–3, 7–6(7–4) 4. září 2018Tiburon, Spojené státyChallengertvrdý Marcel Granollers6–3, 7–5 5. listopad 2019Knoxville, Spojené státy Challenger tvrdý (h) Christopher O'Connell6–4, 6–4 6. září 2022Cary, Spojené státyChallengertvrdý Dominik Koepfer7–5, 6–3 7. říjen 2022Fairfield, Spojené státyChallengertvrdý Gabriel Diallo6–3, 6–2

Čtyřhra (1 titul) Č. datum turnaj okruh povrch spoluhráč poražení finalisté výsledek 1. září 2019Cary, Spojené státyChallengertvrdý Sekou Bangoura Treat Conrad Huey John-Patrick Smith4–6, 6–4, [10–8]

Odkazy

Reference

Externí odkazy

Kategorie:Američtí tenisté Kategorie:Narození v roce 1998 Kategorie:Narození 10. ledna Kategorie:Narození v Rijádu Kategorie:Žijící lidé Kategorie:Muži