Bílá čtvrť je soubor funkcionalistických objektů projektovaných architektem Bohuslav Fuchsem v Luhačovicích v okrese Zlín.

Historie Stavby v Bílé čtvrti v Luhačovicích navrhl na sklonku dvacátých let minulého století brněnský architekt Bohuslav Fuchs (1895–1972) ve funkcionalistickém slohu.

Koncepce a lokalita Bílá čtvrť, soubor staveb, leží stranou od ruchu v centru a přece do něj není daleko. V kopci, směrem od hotelového komplexu Palác, za Městským úřadem (bývalou Spořitelnou) v blízkosti léčebného pramene Aloiska, jehož pavilon je umístěn v nedalekém lesíku.

V té době dosud v Luhačovicích nezastoupené projekty funkcionalistických domů se značně odlišovaly do doposud stavěných zdobných staveb secesních objektů v Luhačovicích. Jejich kontrast, jednoduchost a tolik odlišné pojetí nepřijímali občané, ani návštěvníci Luhačovic zpočátku vstřícně. Pro své architektonického pojetí vzbuzovaly ve své době emoce a odmítání.

Soubor domů, jehož základ tvoří první, nejdříve postavená vila Avion, si objednali u architekta Bohuslava Fuchse stavebnici Krista a Alois Ambrožovi (Luhačovice, čp. 428), avšak krátce na to dochází k zakázce na další tři domy souvisle pod sebou. Protokol o povolení výstavby tří vil byl podepsán 3. září 1927 a tak se v následujícím roce zástavba rozšířila o další penziony Violu, Ivu a Radun. Vilu Violu si nechali zbudovat manželé Božena a Bohuslav Svobodovi (Luhačovice, čp. 431). Tato vila byla na určitý čas po druhé světové válce přejmenována na Jaltu. Vila Iva, nyní Charleston, vznikla zásluhou stavebníků manželů Jahodových, (Luhačovice, čp. 432). Vrcholným dílem architekta Bohuslava Fuchse v Bílé čtvrti se stala nejvýraznější vila Radun, zadavatelů manželů Martínkových (Luhačovice, čp. 442).

Architektura Zakládací podmínky velmi svažitého terénu a blízko podloží pramene Aloiska byly komplikované a bylo nutné přistoupit k řadě technických opatření, kterých se úspěšně zhostil mladý stavitel Adolf Fučík. (Následně obýval s rodinou luhačovickou vilu Sáva).

Vícepatrové domy maximálně využívají terénního převýšení vysokého svahu výškovým odstupňováním ustupujících podlaží získávají nejen stabilitu, ale  kaskády slunečních teras a otevřené i kryté balkóny otevírají prostor do přírody a toto asymetrické řešení nenarušující přírodní scenérii umocňuje jedinečný pohledový i průhledový účinek.

Všechny stavby postavené v Bílé čtvrti vycházejí z urbanistického projektu souboru vil a koncepce zahrnovala nejen jednotná řešení předzahrádek, ale stanovila i vzdálenost mezi vilami na nejméně 10 metrů, a pět metrů od sousedních hranic a nutnost jednotných plotů. Umožňovala také soukromý přístup po schodech k městské plovárně, neboť přestože vily neměly ve svých relaxačních částech samostatný bazén, byly ve svažitém terénu Bílé čtvrti vybudovány přístupové cestičky se schody, které majitelům i hostům umožňovaly volný vstup do blízké, v roce 1930 otevřené městské plovárny.

Jde o vícepodlažní objekty, kdy svažitý terén nebyl chápán jako hendikep, ale jako příležitost pro získání prostoru dvěma suterény, přízemím s vodorovným vstupem z ulice a několika, většinou dvěma, patry. Vily byly projektovány s ohledem na požadavky a potřeby stavebníků, na optimální a ekonomické využití vnitřního prostoru. Byly koncipovány jako rodinné domy s komerční částí, tedy prostorami určenými pro hosty. Vily tak získaly podobné členění, s rozdělením na část obytnou, část s byty pro hosty a část domu měla funkci společenskou. Interiér byl navržen střídmě, s důrazem na jednoduché linie a funkční využití, k čemuž přispěly i nově užívané materiály jako beton a sklo. I vnitřní zářivě bílé plochy, korespondující i s venkovní vápennou nebarvenou omítkou a v kombinací s plochami skleněných výplní působí propojeně a elegantně přirozeně.

Projektová řešení uplatněná v Bílé čtvrti Bohuslavem Fuchsem potvrzují architektův vynikající smysl pro prostorovou kompozic. Nasměrování staveb vil dle světových stran, plastická řešení objektů, pravoúhlá řešení umocněná volbou moderních stavebních materiálů, završení plochou střechou jsou výraznými prvky a patří mezi stěžejní díla českého funkcionalismu.

Název „Bílá čtvrť“ Nové části Luhačovic se začíná říkat Bílá čtvrť, nazývána podle právě podle sněhově bílé barvy fasád originálních funkcionalistických staveb, které v ní vznikly.

Současnost Luhačovická Bílá čtvrť doslova vzorovou ukázkou zdařilých staveb začleněných do přírody, kdy původní nevýhoda svažitého terénu umožnila vily začlenit a nijak, i přes svoji velikost, nenarušit přírodní scenerii. Stavby architekta Bohuslava Fuchse Bílé čtvrti Luhačovicích představují funkcionalismus světové úrovni v čisté formě, jsou nadčasové  a i v současné době velmi moderně působící. Dodnes nás oslovují svou přirozenou elegancí architektonického výrazu.

Zajímavost Ve stejném duchu jako je vystavená „Bílá čtvrť“ byl vytvořen koncipovaný projekt na řešení lázeňského luhačovického centra. Tohoto se architekt Bohuslav Fuchs účastnil, společně s Josefem Štěpánkem, v roce 1926. Soutěž na nové řešení lázeňského centra vypsala v meziválečném období Obecní rada luhačovická. Soutěže se zúčastnilo 13 projektů, první cena nebyla udělena a tu druhou si obhájil právě projekt architektů Fuchse a Štěpánka. Právě snad pro radikálnost jejich projektu nezískali první cenu, neboť navrhovali objekty Janova domu a Bedřicha Smetany nahradit novými budovami a tyto propojit v jeden celek s kolonádou.

Literatura

Ladislava Horňáková, Blanka Petráková – Architekt Bohuslav Fuchs a Luhačovice, ISBN 978-80-87545-99-7 Antonín Jančář, Luhačovice, Praha : Olympia, 1988 Ladislava Horňáková, Nová doba, nový život, meziválečná literatura v lázních Luhačovice 1918-1968, Zlín : Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně, p.o.,

Externí odkazy https://www.architectureweek.cz/penzion-radun-a-bila-ctvrt-luhacovice/ https://www.slavnevily.cz/vily/zlinsky/penziony-v-bile-ctvrti-avion-viola-radun-iva

Kategorie:Vily v Luhačovicích Kategorie:Funkcionalistické vily v Česku