Antoine Chevrier, TOSF (16. dubna 1826, Lyon – 3. října 1879, tamtéž) byl francouzský římskokatolický kněz a člen III. františkánského řádu, zakladatel institutu Prado a jeho ženské větve. Katolická církev jej uctívá jako blahoslaveného.
Život Narodil se o Velikonocích 16. dubna 1826 v Lyonu jako jediné dítě svých rodičů. Pokřtěn byl následujícího 18. dubna. Po svém otci zdědil pokorného ducha a laskavost, zatímco po matce vášnivou a energickou povahu. První svaté přijímání přijal v roce 1837.
V roce 1840, ve věku čtrnácti let, se jej místní farář zeptal, zda by se chtěl stát knězem. Chevrier o tom nikdy nepřemýšlel, ale řekl, že by rád. Z tohoto poznání pocítil okamžité štěstí a rozhodl se stát knězem. Svá církevní studia zahájil ve svých sedmnácti letech roku 1842. V říjnu roku 1846 přijal kleriku a v roce 1847 tonzuru. Vyjádřil touhu připojit se k zahraničním misiím, ale jeho matka s tím nesouhlasila. Na kněze byl vysvěcen 25. května 1850 lyonským arcibiskupem a kardinálem Louisem Jacquesem Mauricem de Bonaldem a byl poslán jako pomocný duchovní do lyonské čtvrti Saint-André de la Guillotière. Zabýval se zde zlepšením bídných podmínek chudých.
Uprostřed noci 31. května 1856 způsobila v jeho působišti velká bouře záplavy. Navzdory nebezpečí vlastního života zachránil několik lidí. Na Štědrý den roku 1856 meditoval před jesličkami a tehdy si uvědomil, že jeho skutečným posláním jako kněze je evangelizovat chudé, ale také se starat o chudé na ulicích. V lednu roku 1857 se v Ars-sur-Formans se o svém poslání poradil se sv. Janem Vianneyem, který jej v tomto povzbudil. Požádal o opuštění své farnosti, aby mohl tento cíl sledovat.
V roce 1859 se stal členem III. řádu svatého Františka. Dne 10. prosince 1860 zakoupil opuštěný taneční sál, aby v něm zřídil kapli a útulek pro chudé děti a děti z okrajových oblastí, aby jim poskytl křesťanské vzdělání. Za jeho života přijal tento útulek přibližně 2400 dospívajících chlapců. V roce 1866 otevřel duchovní školu, kde se připravovali budoucí kněží jím zřízeného institutu Prado, kdy první z nich byli vysvěceni v Římě roku 1876. Poté založil také ženskou větev institutu Prado. Roku 1871 hrozily Lyonu a Paříži sociální nepokoje, ale konflikt v Lyonu se zastavil, když Chevrier slavil slavnost Božího těla a ulicemi nesl eucharistii. Hádající se se neodvážili průvod přerušit. Byl také spisovatelem, kdy sepsal několik děl. Jedno z nich kritizovalo chamtivé kněze, kteří příliš lpěli na hmotných statcích.
Na jaře roku 1874 onemocněl a jeho zdravotní stav se nadále zhoršoval. Během dočasného zlepšení zdraví podnikl čtyřměsíční návštěvu Říma. Zemřel 3. října 1879 v Lyonu po dlouhé nemoci. Jeho pohřbu se zúčastnilo přibližně 10 000 lidí.
Úcta Jeho beatifikační proces započal dne 11. června 1913, čímž obdržel titul služebník Boží. Dne 16. ledna 1953 jej papež Pius XII. podepsáním dekretu o jeho hrdinských ctnostech prohlásil za ctihodného. Dne 5. července 1986 byl uznán zázrak na jeho přímluvu, potřebný pro jeho blahořečení.
Blahořečen pak byl dne 4. října 1986 v Lyonu papežem sv. Janem Pavlem II.
Jeho památka je připomínána 2. října. Bývá zobrazován v kněžském oděvu.
Odkazy
Reference
Související články
Seznam světců a mučedníků katolické církve
Externí odkazy
Hagiography Circle Saints SQPN Santi e Beati
Kategorie:Francouzští blahoslavení Kategorie:Francouzští římskokatoličtí duchovní Kategorie:Františkánští terciáři Kategorie:Zakladatelé řeholních kongregací a institucí zasvěceného života Kategorie:Narození v roce 1825 Kategorie:Narození 16. dubna Kategorie:Narození v Lyonu Kategorie:Úmrtí v roce 1879 Kategorie:Úmrtí 2. října Kategorie:Úmrtí v Lyonu Kategorie:Muži