Ferdinand Herčík (7. května 1905 Smíchov – 20. ledna 1966 Brno) byl český biolog, biofyzik, akademik, vysokoškolský učitel, zakladatel československé radiobiologie a zakladatel a první ředitel Biofyzikálního ústavu ČSAV v Brně.

Biografie Ferdinand Herčík se narodil v roce 1905 na Smíchově u Prahy do rodiny akademického malíře Ferdinanda Herčíka. Rodina se přestěhovala do Brna, kde studoval na Českém státním gymnáziu (1915–1923), a absolvoval Přírodovědeckou a později při zaměstnání Lékařskou fakultu Masarykovy Univerzity. Pod vedením prof. Vladimíra Úlehly pracoval v biofyzikálním výzkumu v ústavu rostlinné fyziologie Přírodovědecké fakulty, v roce 1928 získal titul RNDr. Absolvoval studijní pobyt na československé biologické stanici ve Villefranche-sur-Mer (1927) a v oddělení pro molekulární biofyziku Pasteurova ústavu v Paříži (1928, 1930–31).

V roce 1932 se stal docentem v oboru obecné fyziologie a získal titul MUDr. O dva roky později se stal docentem v oboru lékařské biofyziky. V letech 1935–1936 pracoval v biofyzikální laboratoři R. W. G. Wyckoffa v Rockefellerově ústavu v New Yorku. Roku 1937 se stal mimořádným a v roce 1946 řádným profesorem obecné biologie na Lékařské fakultě MU se zpětnou platností od roku 1941 a přednostou Biologického ústavu.

Ve svém výzkumu se Herčík věnoval studiu biologických účinků všech druhů krátkovlnného záření na živé organismy až po molekulární biofyziku. Za druhé světové války pokračoval v experimentech jako asistent radiologické stanice v Zemském radioléčebném ústavu (později Masarykův onkologický ústav). V této době se s matematikem Otakarem Borůvkou zabýval problematikou biomatematiky. Jako člen revolučního Ústředního národního výboru města Brna (1945–46) se zasloužil o to, že lékařská fakulta získala budovy po dosavadní Německé vysoké škole technické na Komenského náměstí a na Joštově třídě, kam přemístil obnovený Biologický ústav.

V květnu 1945 se stal členem KSČ, po únoru 1948 byl členem Ústředního akčního výboru Národní fronty v Praze a v letech 1948–49 členem rady Zemského národního výboru v Brně. Ve školním roce 1949/50 byl děkanem Lékařské fakulty MU a v letech 1953–1959 prorektorem pro vědu a výzkum. Byl zakladatelem československé radiobiologie. V roce 1954 založil Laboratoř biofyziky jako součást tehdejší Československé akademie věd. V roce 1955 se laboratoř transformovala na Biofyzikální ústav a Herčík byl až do své smrti jeho ředitelem. Ústav se zpočátku zabýval hlavně radiobiologickým výzkumem. V roce 1955 se stal členem korespondentem ČSAV. V roce 1956 obdržel titul DrSc. Do roku 1960 zastával současně funkci vedoucího katedry obecné biologie na Lékařské fakultě MU. Na Přírodovědecké fakultě MU založil v roce 1963 katedru biofyziky a do své smrti ji externě řídil.

Je autorem deseti monografií a populárně vědeckých knih a publikoval přes 200 vědeckých článků v časopisech Biologické listy, Věda a život, Práce Moravskoslezské akademie věd přírodních, Vesmír, Československá biologie a Sborník lékařský. Od roku 1956 byl členem, v letech 1960–1961 místopředsedou a v letech 1961–1962 předsedou Vědeckého výboru OSN pro účinky atomového záření v New Yorku. Podílel se na vzniku mezinárodní dohody o zákazu nadzemních pokusných jaderných výbuchů. V roce 1958 byl jmenován místopředsedou Rady guvernérů Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni. Pracoval jako expert pro radiobiologii Světové zdravotnické organizace v Ženevě a UNESCO v Paříži. Od roku 1963 byl členem výboru Mezinárodní asociace pro radiační výzkum.

Osobní život V roce 1932 se oženil s Jaroslavou Julínkovou a měli spolu syna Ferdinanda. Ve volném čase se věnoval horolezectví, lyžování, fotografování a malování.

Ferdinand Herčík zemřel ve věku 60 let na následky radiace, jejímuž výzkumu věnoval celý svůj život.

Vyznamenání a ocenění 1954 Státní cena Klementa Gottwalda 1965 Řád práce 1966 Stříbrná plaketa ČSAV „Za zásluhy o vědu a lidstvo“ čestný člen Čs. Lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně

Výbor z díla Život naruby (1945) Od atomu k životu (1946) Úvod do kvantové biologie (1949) Život člověka (1949) Jak vznikl život na Zemi (1953) Problém bakteriofágu (1953) Záření a život (1957) Na hranicích života (1963)

Odkazy Reference

Externí odkazy

Kategorie:Čeští lékaři 20. století Kategorie:Čeští akademici Kategorie:Čeští vysokoškolští pedagogové Kategorie:Čeští popularizátoři vědy Kategorie:Členové KSČ Kategorie:Prorektoři Masarykovy univerzity Kategorie:Absolventi lékařských fakult v Česku Kategorie:Absolventi Masarykovy univerzity Kategorie:Absolventi přírodovědeckých fakult v Česku Kategorie:Narození v roce 1905 Kategorie:Narození 7. května Kategorie:Narození v Praze Kategorie:Úmrtí v roce 1966 Kategorie:Úmrtí 20. ledna Kategorie:Úmrtí v Brně Kategorie:Muži