III. ilegální ÚV KSČ byl centrální orgán komunistického odboje v Protektorátu Čechy a Morava. Fungoval od června 1942 do srpna 1944.
Členové náhled|Josef Molák, zakladatel a hlava III. ilegálního ÚV KSČ Od června 1942 do června 1943 fungovalo ve složení:Složení vedoucích orgánů KSČ, Ústav pro studium totalitních režimů, Dostupné online
Stanislav Brunclík Josef Košťálek Josef Molák Josef Špic Antonín Vidim Karel Vydra
Od července 1943 do srpna 1944 fungovalo ve složení:
Karel Aksamit Josefa Fajmanová Josef Košťálek Josef Molák Josef Pilař Josef Špic Rudolf Vetiška Antonín Vidim Karel Vydra
Instruktorem III. ilegálního ÚV byl Václav Kůrka, někdy je uváděn i jako člen III. ilegálního ÚV. Jako člen III. ilegálního ÚV bývá uváděn i Karel Procházka.
Historie vlevo|náhled|346x346pixelů|Jaroslav Fiala, konfident Gestapa, který významně napomohl odhalení III. ilegálního ÚV KSČ Po atentátu na Reinharda Heydricha byl pozatýkán a popraven celý II. ilegální ÚV KSČ. S tím spolupracoval Josef Molák, ten však zatčení unikl. V té době se na území protektorátu nacházelo více silných buněk KSČ. Nejsilnější z nich se nacházely ve východních Čechách, na Kolínsku, Kutnohorsku, v Plzeňském kraji a na Berounsku.VONDRÁŠEK, Jakub. Ve službách gestapa?: Oddělení „B" pražského policejního ředitelství v letech 1939-1943. Online, Diplomová práce, vedoucí doc. PhDr. et PaedDr. Marek_Šmíd, Ph.D. České_Budějovice: Jihočeská_univerzita_v_Českých_Budějovicích, 2024. [cit. 2025-11-30]. Dostupné online Molák počátkem roku 1943 navázal spojení s bývalým družstvem Včela a sídlo ilegální KSČ přesunul na Berounsko. Důvodem bylo pravděpodobně ukrytí před zátahy Gestapa v Praze a také spojení s partyzánskou skupinou Jaroslava Neliby. Zároveň byl také rozhodnutím Klementa Gottwalda vyslán parašutistický výsadek KOM D s cílem posílit rozbitý komunistický odboj a seznámit odbojáře s moskevskými směrnicemi. V květnu 1943 se jim skutečně povedlo zkontaktovat Josefa Moláka.
Po zatčení Jaroslava Fialy v Pardubicích dne 21. února 1943 získalo Gestapo první informace o snaze vybudování nového ústředního vedení. Jaroslav Fiala se stal konfidentem a například nabídl Molákovi, že zajistí nové pasy parašutistům z výsadku KOM D. Doklady však vyrobilo přímo gestapo, které tak získalo krycí jména i fotografie těchto mužů. Vylákal také Moláka na schůzku, kterou pečlivě sledovalo Gestapo a díky které získali informace o sídle ústředí. Dne 11. července 1943 v chatě Port Igarka v Březové na Berounsku se uskutečnila schůze představitelů komunistického odboje. Zúčastnili se Josef Molák, Josef Košťálek, Karel Aksamit, Václav Kůrka, Antonín Vidim a Karel Vydra. Z parašutistů byli přítomni Rudolf Vetiška, František Klein a Karel Procházka.NOVOTNÁ, Marie. Zrádci nebo oběti? Příspěvek k mentalitě českých odbojářů v období protektorátu Čechy a Morava. Online, Diplomová práce, vedoucí doc. PhDr. Blanka_Soukupová, CSc. Praha: Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy, 2014. Dostupné online [cit. 2025-12-01]. Na schůzi byly rozdány také role: vedení bylo sdíleno mezi Molákem a Vetiškou, bojové akce spadaly pod Procházku a Košťálka, obranu řídil Vydra, komunikaci s jinými odbojovými skupinami zajišťoval Karel Aksamit, odbory dostal pod patronát Vidim, Kůrka zastával funkci vrchního instruktora a František Klein dostal za úkol navázat radiotelegrafické spojení s Moskvou, což se mu i přes veškeré snahy nepovedlo. Chata však byla již sledována gestapem.
Počátkem srpna se začala konspirace rozpadat. Josef Laštovička, který pracoval v Petschkově paláci jako tlumočník v té době zjistil, že Fiala je konfident a po kurýrech o tom poslal zprávu do Berouna k Molákovi. Protože jedním z kurýrů byl sám Fiala, zpráva byla zachycena a Laštovička byl v tichosti zatčen a dne 29. září 1943 bez soudu oběšen v cele na Pankráci. V půlce srpna pak bylo rozhodnuto o zatčení vedoucích funkcionářů, důvodem mělo být zvýšení počtu sabotáží na železnici. Dne 18. srpna 1943 byl v bytě Karla Vydry zastřelen Josef Molák. Do konce roku byla pozatýkána většina členů III. ilegálního ÚV KSČ a z ústředí tak zbylo pouhé torzo.
Od června 1944 začal být Jaroslav Fiala komunisty podezírán, že je zrádce. Dne 23. července 1944 byl na Karlově náměstí zatčen Rudolf Vetiška, dne 6. srpna v Hloubětíně Arnošt Weinder. Václav Kůrka došel k přesvědčení že Fiala je zrádce a dne 8. srpna 1944 pozval Fialu na schůzku do Záběhlic, kde jej chtěl zlikvidovat. Místo Fialy se objevilo gestapo a v přestřelce byl Kůrka zabit, čímž zemřel poslední představitel III. ilegálního ÚV KSČ.
Odkazy
Reference
Kategorie:Odbojové organizace v Protektorátu Čechy a Morava Kategorie:Vzniklo 1942 Kategorie:Zaniklo 1944 Kategorie:Ústřední výbor KSČ