Narciso López de Urriola (2. listopad 1797 – 1. září 1851) byl ve Venezuele narozený kreol, který se stal generálem španělské armády. Nejvíce proslul coby flibustýr v souvislosti se svými taženími z poloviny 19. století na osvobození Kuby ze španělské koloniální říše. Je mu připisováno autorství kubánské vlajky, kterou dle jeho zadání navrhl kubánský básník Miguel Teurbe Tolón. Během svého posledního pokusu o osvobození Kuby z let 1850–1851 byl zajat a popraven na garotě.
Biografie Narodil se v roce 1797 v Caracasu ve Venezuele, tehdy španělské kolonii, do zámožné podnikatelské rodiny. V roce 1810 vypukla venezuelská válka za nezávislost, kterou od roku 1812 vedl Simón Bolívar. Krátce poté byl mladý López povolán do španělské armády. V letech 1819 až 1821, když Bolívar vyhlásil nezávislou Velkou Kolumbii, bojoval v řadě klíčových bitev. Po porážce Španělů na jezeru Maracaibo v roce 1823 se španělské jednotky stáhly na Kubu. Narciso López se v roce 1825 na Kubě přiženil do vznešené a bohaté rodiny. V pouhých třiceti jedna letech byl povýšen do hodnosti plukovníka.
V třicátých letech 19. století byl převelen do Španělska bojovat v občanské karlistické válce. Po válce získal několik úředních a armádních postů ve Španělsku. Na začátku čtyřicátých let se vrátil na Kubu coby poradce novéhu generálního guvernéra. Tuto funkci však držel jen do roku 1843. Poté se neúspěšně pokoušel podnikat. Během této doby se začal politicky vyhraňovat proti španělské koloniální nadvládě nad Kubou. V roce 1848 španělská armáda pořádala zátah na skutečné i domnělé kubánské povstalce připravující převrat, na což López reagoval útěkem do Spojených států amerických.
Od svého exilu ve Spojených státech připravoval flibustýrské tažení s cílem osvobodit Kubu od Španělů. López se snažil najít podporu mezi americkými politiky, kteří prosazovali včlenění Kuby do vlivu Spojených států, a mezi kubánskou diasporou ve Spojených státech. López byl také svobodným zednářem a hledal podporu i v těchto kruzích.https://www.latinamericanstudies.org/articles/Republic-Spring-97.pdf V roce 1849 seskupil šest set dobrovolníků a zajistil tři lodě, které je měly přepravit na Kubu. Nicméně americký prezident Zachary Taylor v té době odsoudil flibustýrství coby způsob amerického expanzionismu a nechal Lópezovy lodě zadržet.
Po zásahu amerického prezidenta se López začal obracet na politiky z jihu Spojených států amerických. Sám podporoval zachování otroctví na Kubě, čímž získal shodnou agendu s politiky jihu Spojených států. López věřil, že by mohl politiky přesvědčit, že by nešpanělská Kuba mohla být eventuálně začleněna do Spojených států v obdobné pozici jako tehdy Texaská republika. Mnoho úspěchu však nezaznamenal. Finanční a morální podporu mu nabídl zejména guvernér Mississippi John A. Quitman.
López se s několika stovkami podporovatelů v květnu 1850 vylodil na Kubě. Krátce poté obsadili město Cárdenas, ke vztyčili novou vlajku vytvořenou po vzoru Spojených států amerických, Texasu a symboliky svobodných zednářů. Nicméně jeho povstání nemělo odezvu u Kubánců a brzy byli španělskou armádou vytlačeni z ostrova. López uprchl do města Key West, kde byli zatčeni, souzeni, ale poté většina z nich propuštěna.
V srpnu 1851 se López znovu vylodil na Kubě, ovšem opět bez odezvy Kubánců. Při střetu se španělskými jednotkami byl López a další velitelé zajati. López byl popraven na garotě. Rychlá poprava čekala i další účastníky výpravy. Po zásahu Spojených států amerických byli američtí občané, kteří se účastnili povstání, pouze odsouzeni k nucené práci.
López inspiroval další americké flibustýry, zejména Williama Walkera, který krátce obsadil Nikaraguu.
Odkazy Reference
Externí odkazy
Kategorie:Narození v roce 1797 Kategorie:Úmrtí v roce 1851 Kategorie:Svobodní zednáři Kategorie:Kubánští revolucionáři Kategorie:Popravení revolucionáři Kategorie:Venezuelští svobodní zednáři Kategorie:Muži