Soutěska Gorges de Galamus je úzká soutěska o délce cca 5 km vyhloubená řekou Agly v severním úseku synklinály Fenouillèdes na hranici mezi francouzskými departementy Aude a Pyrénées-Orientales. Soutěskou prochází silnice spojující francouzské obce Cubières-sur-Cinoble na severu v departementu Aude a Saint-Paul-de-Fenouillet na jihu v departementu Pyrénées-Orientales.
Poloha Soutěska gorges de Galamus je orientovaná v severojižním směru a nachází se asi 38 km západoseverozápadně od města Perpignanu a 7,5 km západně od zřícenin katarského hradu Peyrepertuse.
Soutěska se nachází také na východním konci malého pohoří „Fanges - Roc Paradet”, orientovaného ve směru východ-západ, jehož západní konec je vymezen soutěskou Gorges de la Pierre-Lys, kterou vyhloubila řeka Aude.
V soutěsce se nachází poustevna Saint-Antoine de Galamus pocházející z 15. století.
Geologie Soutěska se nachází v severní části Pyrenejí (podél severního okraje Pyrenejí), přičemž severní pyrenejský přesah prochází severním koncem soutěsek. Tento přesah ohraničuje ze severu severní část synklinály Fenouillèdes; tato synklinála deformovala masivní vápencové vrstvy (uložené v jurském období (~ 200 až 145 Ma) a křídovém období (~ 145 až 66 Ma)) zvrásněním při vztyčení Pyrenejí před asi 55 miliony let (střední až vrchní eocén, ~ 40 až 34 Ma).
Soutěska Gorges de Galamus se téměř celá nachází v těchto jurských terénech, s několika oblastmi pocházejícími z počátku křídy: řeka Agly protíná masivní vápencové vrstvy od liasu (nebo spodní jury) až po apt (předposlední etapa spodní křídy).
Původní tvary jeskyní, propastí, soutěsek a lapiazů byly ještě více zkomplikovány zvrásněním způsobeným vznikem Pyrenejí. V této oblasti se nachází vápencový tuf, který vznikl z pramenů studené vody (zatímco travertin se tvoří v teplé vodě).
Soutěska Gorges de Galamus je vyhloubena do krasového reliéfu působením vody prosakující do vápencových skal. Krasová přeměna masivu začala během neogenu (před 23 až 2,5 miliony let) na povrchu, který byl během eogenu (před 66 až 23 miliony let) vyrovnán.
Hydrologická aktivita masivu Fanges - roc Paradet je pod jeho povrchem intenzivní: pod zemí řeka Agly pokračuje v hloubení svého koryta ze západu na východ: proudění podzemní vody je kolmé k toku řek Agly a Aude. Pramen Tirounère na jižním konci soutěsky je vývěrem této hluboké vody; má průměrný průtok odhadovaný na 300 l/s a povodně odhadované na 1 m3/s a odvodňuje celý hydraulický systém Fanges-Roc de Paradet.
Galerie
Reference
Literatura P. Ambert, « Deux canyons des Corbières méridionales : Galamus et Pierre-Lys », Revue de Géographie Alpine, vol. 66, no 3, 1978, p. 281-289 Bernard Ournie, « Le complexe souterrain du massif des Fanges et du chaînon du Roc Paradet. Fenouillèdes. Pyrénées-Orientales - Aude. Hypothèses de fonctionnement. Le Cthulhu Démoniaque », Spelunca, no 18, avril-juin 1985, p. 30-36. Bernard Ournie, « Présentation spéléologique du massif des Fanges et du chaînon du Roc Paradet (Fenouillèdes, Aude et Pyrénées Orientales) », Karstologia, no 10 « La table ronde franco-polonaise (1-8 juin 1987) », 1987, p. 1-6 Jean-Marc Boyer, « Projet de classement du site du Pech de Bugarach et de la rive Nord du synclinal du Fenouillèdes. Rapport à la commission supérieure des sites, perspectives et paysages. Séance du 2 avril 2015 [archive] » [PDF], Rapports publiés du CGEDD, sur cgedd.documentation.developpement-durable.gouv.fr, avril 2015
Externí odkazy
Kategorie:Soutěsky ve Francii Kategorie:Pyrénées-Orientales Kategorie:Aude Kategorie:Přírodní památky ve Francii