náhled|Sochy na katedrále sv. Martina v Utrechtu částečně zničené po obrazoborecké bouři. Obrazoborectví (, ) jako ikonoklastické hnutí vyvolali v roce 1566 (mezi 10. srpnem a říjnem) protestanté, zejména kalvinisté, ve městech Sedmnácti provincií. Během tohoto období bylo poničeno mnoho kostelů. Zostřené rozpory, které byly částečně důsledkem události, nepřímo vedly k vypuknutí osmdesátileté války a vzniku Republiky spojených nizozemských provincií.
Kontext V roce 1500 se v Gentu narodil Karel V., budoucí císař Svaté říše římské. Narodil se jako Habsburk a postupně zdědil Sedmnáct provincií (1506), Španělsko a jeho kolonie (1516) a v roce 1519 byl zvolen císařem Svaté říše římské. Pragmatická sankce z roku 1549, edikt Karla V., ustanovila Nizozemsko (Sedmnáct provincií nebo Španělské Nizozemí) jako samostatný celek od Svaté říše římské a Francouzského království. V roce 1556 Karel V. abdikoval a Španělsko a Habsburské Nizozemsko poté přešly na jeho syna Filipa II. Španělského.
Během tohoto období dosáhla reformace i do Nizozemska. Mezi bohatými antverpskými obchodníky našel protestantismus vnímavé publikum, na rozdíl od luteránských německých hanzovních obchodníků. Šíření protestantismu v tomto městě bylo podpořeno založením augustiniánského kláštera v čtvrti St. Andries v roce 1514. Luther, sám augustinián, učil některé z jeho mnichů a jeho spisy byly publikovány v roce 1518. První luteránští mučedníci ve skutečnosti pocházeli z Antverp. Reformace ve španělském Nizozemsku tak zahrnovala překrývání několika reformních vln. Příchod luteránů, následovaný silným anabaptistickým aktivismem, poté mennonitským a nakonec Kalvínovým protestantismem. Každé z těchto hnutí mělo svou vlastní existenci paralelně s ostatními.
Spouštění Filip II. Španělský, oddaný katolík a samozvaný ochránce protireformace, trestal kacířství smrtí ve Flandrech, Brabantu a Holandsku (region zhruba odpovídající belgickému Limburku byl součástí diecéze Lutych, a proto byl považován za de facto katolický) prostřednictvím nařízení známých jako „placards“. V roce 1566, poté co Filip II. v listech ze Segovie odmítl různá odvolání místních úřadů na zmírnění uplatňování těchto represí, se nepokoje stupňovaly.
Ikonoklasmus začal v oblasti, která je dnes okres Dunkerque ve francouzských Flandrech, po kázáních pod širým nebem. První kázání pod širým nebem se konalo na Cloosterveltu poblíž Hondschoote a nejdůležitější kázání se konalo poblíž Boeschepe dne 12. července 1562. Tato kázání, převážně anabaptistů a mennonitů, se šířila po celé zemi. Zpočátku pokojná kázání se stávala stále více zuřivými. Zejména kalvinisté tvrdili, že katolické sochařství porušuje druhé přikázání, které zakazuje uctívání model, a tím podporuje znehodnocování soch a obrazů zobrazujících svaté.
Dne 10. srpna 1566 na konci poutě z Hondschoote do Steenvoorde byla kaple kláštera svatého Vavřince (Sint-Laurensklooster) napadena protestanty. Toto datum je obecně považováno za začátek ikonoklastických bouří. Ty vedly nejen ke zničení katolického sochařství, ale také ke smrti mnoha kněží. Ikonoklasmus se poté rozšířil 19. srpna do Antverp a 22. srpna dorazil do Gentu. Byla vypleněna katedrála, osm kostelů, dvacet pět klášterů, deset hospiců a sedm kaplí. Hnutí se šířilo na pozadí krize spojené se špatnou úrodou. Ničení pokračovalo a postupovalo na sever a na východ, ale netrvalo déle než měsíc. Markéta Parmská, zahnaná do kouta, povolila 23. srpna protestantské bohoslužby. Ale tváří v tvář velmi širokému výkladu, jak je pojala Konfederace, odvolala své ústupky a spoléhala na vojenskou podporu Filipa II.
Následky Na pozadí náboženského konfliktu to znamenalo začátek nizozemského odporu proti Filipovi II., který byl do té doby v náboženských záležitostech nekompromisní. Filip II. vyslal španělskou armádu pod velením Ferdinanda Álvara z Toleda, který krvavými represemi více podnítil nevoli obyvatel a urychlil vypuknutí revoluce, předehry k osmdesátileté válce.
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Obrazoborectví Kategorie:Dějiny Vlámska Kategorie:Osmdesátiletá válka Kategorie:Události roku 1566 Kategorie:Nizozemsko-španělské vztahy