Hela Volanská (rozená Chaja Wolfowiczová, provdaná Helena Friedmannová; 5. prosince 1912 Lodž – 23. prosince 1996 Praha) byla slovenská lékařka a spisovatelka židovského původu. Za druhé světové války se zapojila do protifašistického odboje a během Slovenského národního povstání působila jako lékařka u partyzánských jednotek. Po válce byla režimu nepohodlná svým židovským původem i svými názory a byla opakovaně vyslýchána. Kvůli postojům k ruské okupaci nesměla v období normalizace více než dvacet let publikovat a její knihy byly staženy i z knihoven. Rehabilitace se dočkala až po změně režimu v roce 1989.
Život Narodila se jako Chaja Wolfowiczová do chudé židovské rodiny v silně antisemitské polské Lodži. Její otec učil ruštinu a občas se snažil přivydělat jako obchodník s nemovitostmi. Pro svůj židovský původ nebyla přijata na Varšavskou univerzitu, lékařské vzdělání získala na Univerzitě Komenského v Bratislavě, kde promovala v roce 1940 na poslední chvíli, v prostředí již sílícího fašizmu. Sňatkem získala slovenské občanství, díky čemuž mohla po ukončení studia v rámci Slovenského státu pracovat jako lékařka na chirurgickém oddělení Státní nemocnice v Žilině.
Druhá světová válka Již v Žilině se zapojila do ilegální činnosti, byla však zatčena, vyslýchána a vězněna v Žilině, Bratislavě a Ilavě, Při jednom z brutálních výslechů na policejním ředitelství v Bratislavě jí gardisti ranami pendreků způsobili zranění, kvůli kterému po zbytek života trpěla nízkým tlakem a závratěmi. Nakonec byla transportována do židovského koncentračního a pracovního tábora v Novákách. Zde se podílela na budování stranické organizace, které se z Prievidze podařilo získat zbraně, s nimiž při vypuknutí SNP osvobodili tábor. V Novákách se také dozvěděla o smrti svých rodičů ve varšavském ghettu. Během Slovenského národního povstání působila jako politická komisařka a lékařka u druhé partyzánské brigády Milana Rastislava Štefánika v Kuneradu, kde se pod vedením majora Popova podílela na ošetřování raněných bojovníků. Žilinským soudem byla v nepřítomnosti odsouzena k trestu smrti. Za svou účast v odboji byla oceněna Československým válečným křížem a medailí Za chrabrost před nepřítelem.
Poválečné osudy Po skončení války krátce působila na Slovensku, kde začala časopisecky publikovat články a povídky. Teprve po přesídlení do Prahy v roce 1946 publikovala první knižní prózy. Kvůli zraněním z výslechů trpěla nízkým tlakem a závratěmi, pro které se již nemohla věnovat své původní profesi, chirurgii. Po válce se proto rekvalifikovala na ortodontistku a působila jako dětská zubní lékařka. V poúnorové době, zejména v 50. letech 20. století, byla pro svůj původ i postoje mnohokrát vyslýchána. Volanská se jako jedna z mála slovenských spisovatelů otevřeně postavila proti normalizačním poměrům a tvrdě za to zaplatila. V roce 1968 byla zbavena členství v KSČ, v období normalizace (1971) byla vyloučena ze Svazu slovenských spisovatelů a po řadu let nesměla oficiálně publikovat, vydané knihy byly staženy z knihoven. V roce 1987 vychází v samizdatu její autobiografická kniha pod názvem Concordia. Toto pojmenování je symbolické a charakterizuje její nevyslyšenou touhu po harmonii a svornosti. Možnost opět publikovat se pro ni otevírá až po roce 1989. Český překlad její autobiografické knihy pod názvem Cizí svatba vychází v roce 1991.
Literární tvorba Ve své literární tvorbě se zaměřovala především na témata druhé světové války, protifašistického odboje a zkušeností lékařky. Část její tvorby má autobiografický charakter.
Mezi její významná díla patří například: Stretnutia v lesoch (1948), Tajomstvo (1950), Jed (1957), Cudzia svatba (poprvé vydáno v samizdatové Edici Petlice v roce 1987 pod dívčím jménem jako Concordia, ukázky z knihy pod stejným názvem vyšly i v exilových Listech Čtení na léto (1989), pod názvem Cudzia svatba publikováno v časopise Literárny týždenník (1990), v českém překladu Josefa Najmana Cizí svatba vycházelo v Lidových a Literárních novinách 1990, týž rok přeloženo do němčiny jako Wie auf einer fremden Hochzeit (Hamburg 1990), knižní vydání v češtině 1991, autobiografický román popisující autorčin život od dětství po politickou perzekuci v 50. a 60. letech 20. století).
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Slovenské lékařky Kategorie:Slovenské spisovatelky Kategorie:Slovenští Židé Kategorie:Nositelé Československého válečného kříže 1939 Kategorie:Nositelé Československé medaile za chrabrost před nepřítelem Kategorie:Absolventi Univerzity Komenského v Bratislavě Kategorie:Slovenští partyzáni Kategorie:Židovští partyzáni Kategorie:Osobnosti Slovenského národního povstání Kategorie:Narození v Lodži Kategorie:Narození v roce 1915 Kategorie:Narození 5. prosince Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Úmrtí v roce 1996 Kategorie:Úmrtí 23. prosince Kategorie:Ženy