Grónská krize vypukla během druhého prezidentství amerického prezidenta Donalda Trumpa (od ledna 2025). Již po své inauguraci v lednu 2025 Trump veřejně prohlašoval svůj záměr připojení Grónska, které je samosprávným územním celkem v rámci Dánského království, ke Spojeným státům americkým. K eskalaci krize došlo v lednu 2026, kdy Trump po útoku na Venezuelu a únosu tamního prezidenta Nicoláse Madura zostřil svou rétoriku ohledně odkoupení či převzetí Grónska. Proti záměru převzetí Spojenými státy se vyjádřili jak představitelé Grónska, tak Dánska. Další země Evropské unie Trumpa odsoudily a některé členské státy NATO konaly v Grónsku vojenské cvičení Arctic Endurance. Trump evropským zemím pohrozil novými cly, pokud budou blokovat jeho úsilí o získání ostrova, který dle jeho slov Spojené státy potřebují z bezpečnostních důvodů. Koncem ledna 2026 po jednání s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem Trump tvrdil, že došlo k dohodě o budoucnosti působení NATO (a obraně Spojených států amerických) v Grónsku.
Pozadí Grónsko je ve sféře vlivu skandinávských zemí již od 10. století. V té době se na ostrově usídlili Seveřané. Inuité Grónsko osídlili až ve 13. století a postupně se stali dominantním obyvatelstvem. Obyvatelé Grónska se mezi sebou postupně mísili až se z nich stal svébytný národ Gróňanů. Ti mají občanství Evropské unie a často rodinné vazby na Dány.
Ve 13. století se Grónsko stalo součástí Norského království, které následně vstoupilo do personální unie Dánsko-Norsko. V roce 1814 podle Kielské smlouvy Grónsko připadlo Dánsku. Roku 1916 Spojené stáy americké oficiálně uznaly Grónsko jako součást Dánska. Země Erika Rudého, část východního pobřeží Grónska, byla dlouho předmětem sporu mezi Dánskem a Norskem. V roce 1933 však Stálý dvůr mezinárodní spravedlnosti rozhodl ve prospěch Dánska. V roce 1953 Dánsko zrušilo Grónsku status kolonie a začlenilo ho do Dánského království. V roce 1979 si Grónsko v referendu vymohlo částečnou autonomii.https://www.diis.dk/en/research/colonial-past-and-the-us-wish-to-buy-greenland Politické strany v Grónsku soustavně usilují o zisk plné nezávislosti.
Grónsko je součástí Severské rady, dále je zámořským územím Evropské unie a prostřednictvím Dánska členem NATO. V roce 1951 Grónsko a Spojené státy americké podepsaly obrannou dohodu, která umožňuje přítomnost americké armády na území Grónska.https://www.nytimes.com/2026/01/07/world/europe/trump-greenland-denmark-us-defense-pact.html Během studené války bylo v Grónsku až 10 tisíc amerických vojáků, zejména na vesmírné základně Pituffik. Po konci studené války počet nasazených vojáků klesal až na 150 v roce 2025.
Během svého prvního prezidentství (2017–2021) Donald Trump prohlásil, že by USA měly koupit Grónsko. Vlády Dánska a Grónska však jasně uvedly, že Grónsko není na prodej a podle dánské ústavy jej navíc ani nelze prodat. Dánská vláda takové návrhy vždy odmítala. Premiérka Mette Frederiksenová to označila za „absurdní diskusi“. Grónsko však vyjádřilo ochotu spolupracovat s americkými investory na obchodních vztazích. Podle svědectví již v roce 2019 podnikatel Ronald Lauder vnuknul Trumpovi nápad na odkoupení Grónska. Vzhledem k tomu, že Lauder vlastní obchodní podíly v Grónsku, článek v deníku The Guardian z roku 2026 dospěl k závěru, že Lauderovy návrhy prezidentovi se mohou protínat s jeho vlastními obchodními zájmy.
Historie 2025 náhled|Americký viceprezident J. D. Vance a jeho manželka Usha Vanceová na návštěvě vesmírné základny Pituffik v Grónsku (2025) V roce 2025 eskalovaly snahy administrativy Donalda Trumpa o získání Grónska, doprovázené hrozbami ekonomického i vojenského nátlaku vůči Dánsku a sérií diplomatických i politických provokací. Trump zdůrazňoval strategický význam území pro bezpečnost USA, hrozil zavedením vysokých cel a jeho spolupracovníci podnikali neoficiální návštěvy a aktivity v Grónsku, včetně rozdávání propagačních předmětů MAGA, sběru informací o infrastruktuře či působení influencerů. Republikánští politici v USA navrhovali anexi Grónska a jeho přejmenování, zatímco nepozvaná návštěva viceprezidenta J. D. Vance a další kroky vyvolaly ostré odsouzení ze strany grónských i dánských představitelů. Dánsko obvinilo USA z tajných kampaní zaměřených na oslabení vztahů mezi Kodaní a Grónskem a některé osoby napojené na Trumpa začaly sledovat tajné služby. Napětí vyvrcholilo jmenováním zvláštního vyslance Jeffa Landryho, který otevřeně prosazoval připojení Grónska k USA, což Dánsko jednoznačně odmítlo jako porušení své územní integrity.
náhled|Předsedkyně vlády Dánska Mette Frederiksenová, předseda vlády Faerských ostrovů Aksel V. Johannesen a předseda vlády Grónska Jens-Frederik Nielsen (2025) 2026 Po amerických úderech ve Venezuele na začátku roku 2026 se rétorika Trumpovy administrativy vůči Grónsku dále vyhrotila. Například Stephen Miller otevřeně prohlásil, že USA mají právo „si Grónsko vzít“. Vysoce postavení činitelé hrozili i vojenským řešením, zatímco ministr zahraničí Marco Rubio hovořil o snaze ostrov odkoupit od Dánska.https://www.reuters.com/world/trump-advisers-discussing-options-acquiring-greenland-us-military-is-always-an-2026-01-06/ Trump také nařídil armádě připravit plány možné invaze, což narazilo na odpor vojenského velení. Sám Trump prohlašoval, že se nemusí řídit mezinárodním právem, zpochybňoval dánské nároky na území, naznačoval volbu mezi Grónskem a zachováním NATO a opakovaně tvrdil, že USA ostrov získají „tak či onak“, klidně i „tvrdou cestou“. Republikánští zákonodárci mezitím dále navrhovali anexi Grónska a jeho začlenění jako amerického státu, což grónský premiér Jens Frederik Nielsen odmítl, načež se stal terčem Trumpových hrozeb.https://thehill.com/homenews/ap/ap-international/ap-danish-foreign-minister-says-vance-will-host-meeting-on-greenland-in-washington/mlite/ Administrativa následně znovu naznačila, že prezident by mohl proti Grónsku podniknout konkrétní kroky během několika týdnů.
V polovině ledna Trump dále stupňoval tlak na Dánsko i spojence, když na sociální síti Truth Social vyzval NATO, aby „okamžitě“ stáhlo dánské síly z Grónska, a opakoval nepravdivá tvrzení o jejich minimálním nasazení v oblati. V dopise norskému premiérovi Trump otevřeně požadoval „úplnou a totální kontrolu nad Grónskem“ a spojoval svůj tvrdší postoj s tím, že nezískal Nobelovu cenu za mír, což norská strana odmítla s vysvětlením, že o ceně rozhoduje nezávislý výbor. Trump následně znovu odmítl vyloučit invazi, prohlašoval anexi Grónska za nevratnou a zdůvodňoval ji národní i globální bezpečností, přičemž kritizoval i jiné státy za územní ústupky. Současně zveřejňoval mapy a obrázky naznačující, že Grónsko i Kanada mají být součástí Spojených států.
náhled|Protest v Kodani proti záměru Donalda Trumpa anektovat Grónsko (2026) V reakci na vojenské cvičení Arctic Endurance a odmítnutí evropských zemí podpořit anexi Grónska Trump pohrozil výrazným zvýšením cel vůči řadě států EU a NATO, čímž znovu vyvolal obavy z obchodní války mezi USA a EU. Oznámil, že zavede až 25% cla proti Dánsku, Norsku, Švédsku, Francii, Německu, Spojenému království, Nizozemsku a Finsku, dokud nepodpoří americké převzetí Grónska, a dokonce hrozil sankcemi vůči každému obchodnímu partnerovi, který by nesouhlasil s americkou invazí a vojenskou okupací ostrova. Evropská unie reagovala jednotně a ostře, slíbila rozhodnou obranu mezinárodního práva, připravila odvetná cla, pozastavila schvalování obchodní dohody s USA a lídři jednotlivých států Trumpovy hrozby jednoznačně odsoudili jako nepřijatelné vydírání. Několik evropských představitelů začalo otevřeně prosazovat využití tzv. nástroje proti ekonomickému nátlaku.
Na Světovém ekonomickém fóru v Davosu 21. ledna Trump vystoupil s projevem plným nepravdivých tvrzení o Grónsku, Dánsku a NATO, když mylně označil Grónsko za americké území, pletl si ho s Islandem a současně tvrdil, že k anexi nepoužije vojenskou sílu, aniž by vyloučil ekonomický nátlak. Vyzýval k okamžitým jednáním a naznačoval, že evropští lídři si mohou vybrat mezi souhlasem s americkými požadavky a následnou „vděčností“ USA, nebo odmítnutím, „které si Washington zapamatuje“. Krátce poté Trump náhle oznámil, že s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem vytvořil rámec budoucí dohody o Grónsku, stáhl hrozby cel a hovořil o spolupráci v oblasti obrany a těžby surovin. To však NATO, grónští i dánští politici popřeli a označili za neexistující dohodu a zdroj chaosu. Média následně uvedla, že šlo nanejvýš o potvrzení stávajících bezpečnostních závazků a širší debatu o arktické bezpečnosti, přičemž Trumpův obrat byl vykládán jako ústup pod tlakem vlastních poradců i evropských spojenců. Celá aféra byla hodnocena jako vážné poškození postavení USA a vztahů se spojenci a označena za jeden z nejchaotičtějších výstupů moderního amerického prezidenta na světové scéně.
V květnu 2026 média informovala, že na diplomatických jednáních mezi Spojenými státy, Grónskem a Dánskem americká delegace vznesla požadavek na vybudování tří nových vojenských základen v Grónsku, které by získaly status svrchovaného území USA. Dle požadavků by navíc mělo dojít k úpravě dohody o vojenské přítomnosti USA, aby v Grónsku mohli američtí vojáci zůstat na neurčito, a to i za předpokladu, že ostrov získá nezávislost. Vedle vojenské expanze USA usilují i o ekonomickou. Chtějí právo veta, které by mu umožnilo rozhodovat o významných investičních projektech v Grónsku a vytlačit tak své konkurenty.
Odkazy Reference
Externí odkazy
Kategorie:Dánsko v roce 2025 Kategorie:USA v roce 2025 Kategorie:USA v roce 2026 Kategorie:Mezinárodní vztahy v roce 2025 Kategorie:Mezinárodní vztahy v roce 2026 Kategorie:Dějiny Grónska Kategorie:Hybridní válka Kategorie:NATO Kategorie:Donald Trump Kategorie:Zahraniční vztahy Evropské unie