Nápady svaté Kláry je satirický román českého spisovatele Pavla Kohouta s absurdními prvky, v němž mladá dívka jménem Klára obrátí svými věšteckými schopnostmi malé české město vzhůru nohama. Jedná se o první Kohoutovu knihu dopsanou v exilu.
Román se odehrává roku 1966 v ovzduší pražského jara. Tedy v době, kterou Kohout označil za jedno z nejidyličtějších období svého života a která skončila o dva roky později vpádem vojsk Varšavské smlouvy. Čtenář tak může mít pocit zániku starých časů a kniha se stává . Ačkoli působí román na první pohled jako neškodné humorné dílo, a jako oddechové čtení ho ostatně vnímal i sám autor, jedná se o společenskou kritiku s politickým podtextem. Komunistický aparát si neví rady s Klářinými předpověďmi, které vybočují z jeho ideologického světa a zpochybňují zaběhnutý řád věcí. Z pozice autora se Klářin případ
Místem děje je poklidné městečko S., které není nikdy v textu zmíněno plným jménem, ale které odkazuje na město Sázava ležící na stejnojmenné řece, v němž Kohoutovi vlastnili letní dům. Román je rozdělen do čtrnácti kapitol, kdy ta poslední obsahuje podkapitolu XIVb. představující epilog. Každá kapitola je uvozena soupisem krátkých vět, které shrnují obsah dané kapitoly a které takto vytrženy z kontextu působí absurdně. Do děje jsou vkládány autorské komentáře týkající se nejen právě probíhajícího děje, ale i obecných úvah na téma společenské odpovědnosti, kritiky společnosti, romanopisectví apod. Po prvním uvedení v roce 1980 se román dočkal dalších vydání v letech 1991, 2004 a 2014 a byl přeložen do několika jazyků.
Okolnosti vzniku
Román vychází ze scénáře, který coby ročníkovou práci již v roce 1970 napsala Kohoutova třetí manželka, Jelena Mašínová, tehdy ještě jako studentka FAMU. Zájem o zfilmování jejího scénáře projevil státní film. Když ale vyšlo najevo, že Mašínová je manželkou Kohouta, tehdy již režimem zakázaného autora, byla realizace filmu zastavena. Důvodem mohlo být i podezření, že autorem scénáře je Kohout sám. Se svolením své ženy později Kohout napsal svůj román Nápady svaté Kláry, v němž ponechal příběh, dobu a politickou situaci v Československu.
Ještě před jeho dokončením byli manželé Kohoutovi zbaveni československého občanství a museli tak žít v Rakousku. Ačkoliv s prací na románu Kohout započal již v roce 1971, vrátil se k jeho psaní téměř o deset let později a román se tak stal jeho první knihou dokončenou v exilu a to v roce 1980. Kniha vyšla v témže roce jako film Die Einfälle der Heiligen Klara, na jehož scénáři je založena, viz příslušná sekce níže. Oproti scénáři má dle Kohouta kniha větší spád, děj je pevněji ukotven a nově zasazen do doby pozdních šedesátých let. Román nejprve vyšel v němčině jako kniha a následně i jako seriál na pokračování v časopisu Stern. Česky vyšla poprvé roku 1981 v exilovém torontském nakladatelství Sixty-Eight Publishers. Román se nesetkal s jednoznačně pozitivní kritikou. Ačkoliv někteří vyzdvihovali hravou atmosféru díla a vyobrazení univerzálního konfliktu kreativity se státní mocí, byl románu vyčítán občasný patos, nostalgie či jazyková klišé. Kritici si všímali i podobnosti knihy ve zvoleném tématu se starším Kohoutovým románem Bílá kniha o kauze Adam Juráček z roku 1970.
Postavy
Ačkoliv to jsou právě věštby Kláry Zimové, které uvádějí děj do chodu, ona sama hraje v románu svým způsobem vedlejší roli. Na rozdíl od ostatních výrazných postav se čtenář nedozví nic o jejím vnitřním světě. Jedná se o alegorickou postavu, kterou lze dle Joanny Czaplińské chápat i jako symbolický obraz Československa v době uvolňování komunistického režimu před rokem 1968.
Román zesměšňuje nejen pokrytecké a prospěchářské stranické funkcionáře, především pak předsedu národního výboru Karase a nastupujícího městského tajemníka Fuchse, ale i běžné obyvatele. Štěpánka Součková postavy charakterizuje slovy:
Děj
Hlavní dějová linka začíná podivnou událostí ve třídě 8. A základní školy v ospalém maloměstě S., kde všichni žáci napíšou prověrku z matematiky bez výjimky na výbornou. Učitel matematiky i ředitel mají oprávněné podezření, že žáci opisovali, a tak proběhne druhý neočekávaný test, který dopadne opět na výbornou. Ukáže se, že vybrané úlohy předpověděla patnáctiletá žákyně Klára Zimová a spolužáci se tak naučili jen právě ony úlohy. Zprávy o jejích věšteckých schopnostech se rychle roznesou městem a místní obyvatelé si k ní chodí pro radu. Klára bez většího zamyšlení odpovídá a její odpovědi skutečně vycházejí. Upozorní na požár ve škole, díky jejím věštbám v jeden den vyhraje hlavní kolo loterie zázračně mnoho lidí, místní věřící v Kláře vidí světici a shlukují se před domem její rodiny. Když Klára předpoví i povodeň na národním výboru, začnou její věštby brát vážně i představitelé města.
Mimo hlavní dějovou linii se čtenář seznamuje s rodinami ředitele školy Plavce, profesora matematiky Brunáta či přelétavého lékaře Tikala. Nervozita místních funkcionářů se zvyšuje o to víc, že se má ve městě S. zrovna objevit obávaný vysoký funkcionář Fuchs, který má obsadit místo městského tajemníka. Jeho očekávaný příjezd je však oddálen tím, že je přistižen při nevěře a nezbude mu nic jiného než zcela nahý utéct k řece a nechat se nést po proudu ven z města.
Děj graduje ve chvíli, kdy Klára předpoví ve městě S. přesně v deset hodin zemětřesení. Vyděšený předseda spolu s kapitánem Veřejné bezpečnosti už z usínající dívky nestihnout získat podrobnosti a tak je svolán krizový štáb a obyvatelstvo požádáno, aby vyklidilo své domy a všechny cennosti a nábytek vyneslo na ulici. Napjatě očekávaná desátá hodina večerní se přiblíží, k žádné katastrofě však nedojde a obyvatelé se svým představitelům vysmějí. Na další den je do tělocvičny v místní škole svolána veřejná akce, kde se má Klára za svou špatnou předpověď exemplárně omluvit. Právě při zahájení akce, v deset hodin ráno, nicméně dojde k výbuchu plynu, unikajícího ze školníkova bytu, a podlaha tělocvičny se propadne. V nastalém ruchu Kláru políbí její spolužák, který je do ní zamilovaný, čímž Klára své věštecké schopností ztrácí. Celá akce vyšumí do ztracena a příběh je zakončen doslovem, v němž jsou shrnuty osudy hlavních postav v následujících letech, poznamenaných vpádem vojsk Varšavské smlouvy a normalizací.
Filmové adaptace
Samotnému románu předcházelo jeho zpracování v podobě filmového scénáře z pera Jeleny Mašínové a jejího manžela Pavla Kohouta. Dramaturg německé televize ZDF scénář nabídl českému emigrantu Vojtěchu Jasnému k zrežírování a tak v roce 1980 vznikl stejnojmenný televizní film, v německém originále nazvaný Die Einfälle der heiligen Klara. Na produkci se podílely německé, rakouské a jugoslávské televize, ve filmu si zahráli i čeští herci a natáčelo se v chorvatském Záhřebu. Film byl následně v Jugoslávii promítán v kinech, zatímco v Německu a Rakousku byl uveden pouze v televizi. Ačkoliv byl výběrovou komisí v Jugoslávii film vybrán i pro uvedení v Československu, jeho promítání kvůli postavě režiséra zakázalo Ústřední ředitelství Československého filmu, což způsobilo problémy Československému filmexportu, který již s jugoslávským partnerem podepsal smlouvu.
V roce 1996 na motivy knihy vznikl izraelský film Svatá Klára režisérů Ariho Folmana a Oriho Sivana. Tvůrci porušili smlouvu podepsanou s nakladatelem Kohoutových, podle které měli ještě před natáčením zaslat pro schválení svůj anglicky psaný scénář. Místo toho Kohoutovým zaslali již hotový film. Těm se film i přes značné změny v reáliích natolik líbil, že upustili od žaloby. Film posléze obdržel Zvláštní cenu poroty na festivalu v Karlových Varech.
Ukázky
Častým motivem knihy je nevěra. V následujícím úryvku se paní Brunátová a paní Plavcová domlouvají na tom, jak se v bytu Brunátových paní Plavcová setká se svým milencem, tajemníkem Fuchsem. Jako všechny ostatní telefonní hovory, i tento je odposloucháván spojovatelkou Novákovou:
Román kritizuje komunistický režim. Patrně nejvýrazněji v následujícím úryvku, kdy se nahý činovník Fuchs po prozrazení nevěry a následném útěku nechá unášet řekou a v jednu chvíli se pokusí požádat o pomoc muže lovícího z loďky ryby:
Odkazy Poznámky
Reference
Literatura Kvalifikační práce
Dobové recenze
Související články Bílá kniha o kauze Adam Juráček
Externí odkazy
Bezplatná e-kniha na stránkách Městské knihovny v Praze Profil filmové adaptace z roku 1980
Kategorie:České romány Kategorie:Knihy z roku 1980