Hudson Institute je americký pravicový a neokonzervativní think tank se sídlem ve Washingtonu, D.C. V roce 1961 ho založil futurolog Herman Kahn spolu se svými kolegy z RAND Corporation Maxem Singerem a Oscarem M. Ruebhausenem. Zakládajícím tématem byla strategická bezpečnost během studené války. Zaměření institutu se postupně rozšířilo z armády do různých oblastí, včetně ekonomiky, zdravotnictví, vzdělávání a hazardních her.
Institut je obecně popisován jako konzervativní a někdy neokonzervativní. Sám institut o sobě uvádí, že hostí tvůrce politik, experty na zahraniční politiku a volené zástupce z celého politického spektra. Podle jeho webových stránek Hudson „zpochybňuje konvenční myšlení a pomáhá řídit strategické přechody prostřednictvím interdisciplinárních studií v oblasti obrany, mezinárodních vztahů, ekonomiky, energetiky, technologií, kultury a práva“.
Historie Kahn a futurologie (1961–1983) Hudson Institute byl založen roku 1961 v Croton-on-Hudson ve státě New York Hermanem Kahnem, Maxem Singerem a Oscarem M. Ruebhausenem. Kahn, dříve působící v RAND Corporation, se proslavil analýzami scénářů jaderné války a knihou On Thermonuclear War (1960), která vyvolala značné kontroverze a inspirovala film Dr. Divnoláska aneb Jak jsem se naučil nedělat si starosti a mít rád bombu. Institut se od počátku zaměřoval na strategické studie, zejména teorii jaderného odstrašení, scénářové plánování a analýzy eskalačních stupňů konfliktu, které ovlivnily i administrativu prezidenta Johna F. Kennedyho.
V průběhu 60. let 20. století Hudson Institute rozšířil výzkum nad rámec obranné politiky na geopolitiku, ekonomii, demografii, vědu a technologie, vzdělávání či urbanismus. Mezi spolupracovníky a konzultanty patřili např. Raymond Aron, Ralph Ellison, Henry Kissinger, James Lee Byars a Daniel Bell.https://s3.documentcloud.org/documents/1585745/foundations00006.pdf Institut se profiloval jako centrum futurologie; publikace The Year 2000 (1967) přinesla řadu prognóz technologického vývoje, z nichž některé se naplnily.https://www.albrightstrategy.com/lander?oref=https%3A%2F%2Fen.wikipedia.org%2F Reagoval také na zprávu Římského klubu The Limits to Growth (1972) vlastním optimističtějším výhledem budoucího rozvoje.https://www.commentarymagazine.com/articles/the-next-200-years-by-herman-kahn-william-brown-and-leon-martel-rio-reshaping-the-international-order-edited-by-jan-tinbergen/
V 70. letech čelil Hudson finančním potížím a vedle vládních grantů se opíral o podporu korporací, například IBM a Mobil. Herman Kahn v knize The Coming Boom (1982) předpověděl hospodářský růst Západu podpořený technologickými inovacemi a rozvojem energetiky, včetně nekonvenčních těžebních metod (např. hydraulické štěpení). Během dvou desetiletí institut vybudoval pobočky v Bonnu, Paříži, Bruselu, Montréalu a Tokiu a rozšířil aktivity do Evropy, Asie i Latinské Ameriky.
Obrat k politice (1983–2000) Po náhlé smrti zakladatele v roce 1983 byl Hudson Institute reorganizován a roku 1984 přesunul své sídlo do Indiany za podpory města Indianapolis a nadace Lilly Endowment. V roce 1987 se výkonným ředitelem stal Mitch Daniels, bývalý spolupracovník republikánského senátora Richarda Lugara a prezidenta Ronalda Reagana. Do vedení výzkumných programů nastoupili William Eldridge Odom (národní bezpečnost), Alan Reynolds (ekonomický výzkum) a George Gilder (dopady digitální éry). Po Danielsově odchodu v roce 1990 převzal vedení Leslie Lenkowsky, jenž posílil zaměření institutu na domácí a sociální politiku.
Hudson se v 90. letech věnoval zejména reformě vzdělávání, volbě školy a sociální politice; podílel se na návrhu programu Wisconsin Works, který inspiroval federální reformu sociálního systému podepsanou prezidentem Billem Clintonem v roce 1996, a jeho výzkum ovlivnil i iniciativu „charitable choice“ prezidenta George W. Bushe. Roku 1990 se od Hudsonu oddělila nezisková organizace Discovery Institute. Institut rovněž realizoval projekty zaměřené na pracovní trh a transformaci ekonomik střední a východní Evropy; v roce 1997 vystřídal Lenkowského ve vedení Herbert London.http://oneillbl.sitehost.iu.edu//faculty-research/directory/profiles/faculty/full-time/lenkowsky-leslie.html
Mezinárodní otázky a bezpečnost (od roku 2001) Po útocích z 11. září 2001 se Hudson Institute výrazněji zaměřil na mezinárodní otázky, zejména Blízký východ, Latinskou Ameriku a islám. Dne 1. června 2004 přesunul své sídlo do Washingtonu, D.C., a roku 2016 se přestěhoval do nových prostor na Pennsylvania Avenue poblíž Kapitolu a Bílého domu; otevření se zúčastnil japonský premiér Šinzó Abe. Od roku 2012 stojí v čele správní rady Sarah May Stern.
Institut sloužil jako fórum pro významné politické projevy, mimo jiné pro vystoupení republikánského viceprezidenta Mikea Pence o politice vůči Číně (2018). V roce 2021 do institutu vstoupili Mike Pompeo a Elaine Chao; Téhož roku se prezidentem a CEO institutu stal republikán John P. Walters; jeho předchůdcem byl v letech 2005 až 2021 Kenneth R. Weinstein. Roku 2022 se čestným členem stal bývalý ministr spravedlnosti William Barr.
V březnu 2023 zde převzala ocenění tchajwanská prezidentka Cchaj Jing-wen, načež Čína uvalila na institut sankce. V září 2023 byl Hudson Institute v Rusku označen za „nežádoucí organizaci“.
V říjnu 2023 zde vystoupila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen s projevem na podporu Izraele po útocích ze 7. října.
Hudson Institute uděluje každoročně dvě ocenění: Herman Kahn Award a Global Leadership Award. Mezi dosavadní laureáty patří například Nikki Haley, Paul Ryan, Mike Pence, Mike Pompeo, Ronald Reagan, Henry Kissinger, Rupert Murdoch, Dick Cheney, Joe Lieberman, Benjamin Netanjahu, David Petraeus, Šinzó Abe, Mitch McConnell a Elaine Chao.
Financování Hudson Institute je financován z darů jednotlivců, nadací a korporací; mezi významné přispěvatele patří Silicon Valley Community Foundation, Sarah Scaife Foundation a Gates Foundation. V roce 2021 vykázal příjmy přes 37 milionů dolarů, výdaje pod 20 milionů dolarů a nadační jmění ve výši 81 milionů dolarů. Institut přijal 7,9 milionu dolarů od libertariánského a konzervativního Donors Trust, dále prostředky od ExxonMobil a nadací rodiny Kochových.
Financování institutu bylo předmětem kritiky médií. Deník The New York Times upozornil na vazby některých pracovníků na korporátní sponzory, například na financování knihy zaměstnance institutu Michaela Fumenta s názvem Bio-Evolution společností Monsanto či na zprávu podporující výstavbu letadlových lodí, na níž se podílela firma Huntington Ingalls Industries bez transparentního zveřejnění své role; institut pochybení označil za chybu. Hudson rovněž publikuje četné studie o Číně a získal finanční podporu od vlády Tchaj-wanu.https://prospect.org/api/content/0215b2c6-b04b-11ea-b562-1244d5f7c7c6/
Centrum pro Evropu a Eurasii Hudson Institute zřizuje Centrum pro Evropu a Eurasii, které od roku 2023 pořádá Strategický summit pro střední a východní Evropu (CEE), na nějž přispívá mj. česká skupina PPF. V centru od roku 2026 jako nerezidentní seniorní expert působí Tomáš Pojar (ODS).
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Think tanky v USA Kategorie:Organizace založené roku 1961 Kategorie:Konzervatismus v USA