Opavské Slezsko (polsky Śląsk Opawski, Śląsk karniowsko-opawski, ) je označení území v západní části českého Slezska s centrem v Opavě, historicky převážně v hranicích Horního Slezska s výjimkou jižní části biskupského Niského knížectví (přibližně dnešní okres Jeseník).
Dějiny V raném středověku tyto oblasti obýval slezský kmen Holasiců (pol. Gołęszyce), jehož ústřední pevnost se podle historiků nacházela v místě dnešních Holasovic, nicméně kvůli nedostatku archeologických důkazů je výše zmíněná lokalita pochybná. V 10. a 12. století bylo území tohoto kmene předmětem neustálých polsko-českých válek. V důsledku Kladského míru, který ukončil pětiletou válku (1132–1137) mezi polským knížetem Boleslavem III. Křivoústým a českým knížetem Soběslavem I., zůstala většina Slezska Polsku, zatímco Kladsko a Opavsko připadly českému panovníkovi. V počátečním období existence byla Opava součástí Moravského markrabství a olomoucké diecéze (do které patřila většina regionu až do roku 1978).
V roce 1201 je zmíněna provincie Golassizch .
V roce 1269 dosadil český král Přemysl Otakar II. na trůn nově vzniklého Opavského knížectví svého nemanželského syna Mikuláše I. Ten založil slezskou linii Přemyslovců, která vládla Opavskému knížectví (za jehož začátek se často považuje rok 1318) do roku 1456, Krnovskému knížectví (do roku 1474) a později Ratibořskému knížectví (do roku 1521), a sjednotil region s Horním Slezskem, za jehož součást se začal považovat od konce 15. století, během administrativní integrace provedené uherským králem Matyášem Korvínem. Tento proces trval po několik set let.
Severní část, ležící v Jeseníkách, patřila k biskupskému Niskému knížectví a vratislavské diecézi. Vlastnili ji vratislavští biskupové, kteří v Javorníku měli své letní sídlo.
Během vlády Jagellonské dynastie na českém trůnu byl v letech 1501 až 1506 správcem Opavského vévodství budoucí polský král Zikmund I. Starý. V roce 1515 se doživotní vlády nad vévodstvím ujal Kazimír II., těšínský vévoda z dynastie Piastovců.
Po slezských válkách (1740–1763) se Opavsko-krnovské Slezsko (bez oblasti Ketře) spolu s Těšínským Slezskem staly jedinými slezskými územími, která zůstala v hranicích habsburského státu. Tato území se těšila široké autonomii, jejíž specifičnost byla zpestřena stále existujícími moravskými enklávami ve Slezsku. Opavské Slezsko se tehdy nazývalo Západní Slezsko () a společně s Východním Slezskem () – tj. Těšínské vévodství, v habsburské nomenklatuře tvořilo Dolní a Horní Slezsko se sídlem v Opavě.
Vratislavští biskupové dlouho sídlili v Javorníku, který se nacházel v biskupském knížectví rozděleném prusko-habsburskou hranicí – na Tumském ostrově ve Vratislavi nebyli vítáni kvůli konfliktům s pruskými úřady. náhled|Opavské Slezsko a Těšínské Slezsko (11) v rámci rakousko-uherské monarchie V roce 1918, po zániku Rakouska-Uherska, se všechna tato území stala součástí Československa. K Československu byl také přiděleno také Hlučínsko mezi Opavou, Ostravou a Bohumínem, dříve součást Německé říše a částečně osídlený Moravci.
Většina Opavského Slezska, zejména podhorské oblasti Jeseníků v severní části s hlavním centrem v Krnově, byla osídlena sudetskými Němci, potomky německých kolonistů z Durynska a Frank, kteří se ve středověku usadili po celém jižním Slezsku. České obyvatelstvo, hovořící lašskými dialekty, žilo převážně v údolí kolem města Opavy, nejúrodnější oblasti a místě nejstaršího osídlení.
To se na konci meziválečného období stalo záminkou pro nacistický nátlak na Československo. V roce 1938 bylo Opavské Slezsko spolu s dalšími územími na česko-německé a rakouské hranici na základě Mnichovské dohody postoupeno Třetí říši a stalo se součástí Sudet.
Po druhé světové válce byli téměř všichni Němci násilně vyhnáni.
V roce 1978 byla zřízena Ostravsko-opavská diecéze, která ukončila staletí trvající spojení regionu s olomouckou a vratislavskou diecézí.
Právě kvůli Opavskému Slezsku (a části Těšínského Slezska) je na českém státním znaku černá slezská orlice na zlatém pozadí.
Reference
Externí odkazy
Mapa Českého Slezska České Slezsko [online], Bruntal.net, 4. března 2004 [archivováno z 20. 9. 2004 ] (část) Moravské enklávy v českém Slezsku [online], Bruntal.net, 31. března 2004 [archivováno z 22. 5. 2005 ] (část) Matice slezská v Opavě
Kategorie:Dějiny Slezska Kategorie:Opavské knížectví Kategorie:Údržba:Články s nekontrolovanými překlady