náhled|Amulet na odvracení moru, který obsahuje pasáž z eposu Erra a Išum, cca 800 až 612 př. n. L, Aššúr, Novoasyrská říše.
Erra je babylónský bůh spojovaný s válkou a násilím. Jeho manželkou je Mamitato bohyně nejspíše není totožná se svou jmenovkyní z mýtu o Atrachasísovi. Může ale souviset s Nergalovo manželkou Mamitu. a jeho otcem je bůh nebes An. Už od v dobách Akkadské říše začínal splývat s bohem podsvětí Nergalem, pozdější babylónská verze mýtu Nergal a Ereškigal používá pro Nergala jméno Erra. Centrem jeho kultu byl chrám E-meslam ve městě Kutha, který byl centrem i Nergalova kultu.
Erra titulován jako „válečník“ a také jako šaggastu. Druhý z výrazů bývá překládán jako „porážka“, „vražda“ či „vrah“ a o přesném významu v souvislosti s Errou se vedou spory. Knut Tallqvist titul chápe jako vyjádření souvislosti s morem, zatímco J. J. M. Roberts ho spojuje spíše s hladomorem. Roberts také vyložil jeho jméno z výrazu pro „shořet“ či „ožehnout“ a chápal ho tak jako boha „spálené země“. Na základě této etymologie Marinus van der Sluijs považuje Erru, respektive mýtus o jeho dočasné vládě, za základ pozdějšího učení o kosmickém požáru během velkého roku.
Nejstarší doklady o Errovi představují teoforická jména z doby Akkadské říše. Později se objevuje ve dvou starobabylónských královských modlitbách z počátku 2. tisíciletí př. n. l., z nichž druhá naznačuje jeho válečnickou funkci. Nejrozsáhlejší pramen je epos Erra a Išum, který je dílem babylónského písaře jménem Kabti-iláni-Marduk a vznikl někdy mezi 12. a 7. stoletím př. n. l. Erra v něm na popud svých stoupenců dočasně svrhl vládu nejvyššího boha Marduka. Následně se Erra objevuje v pozdějších textech, jako jsou různé věštby a zaklínadla a to jako božstvo spojené se smrtí.
Odkazy
Poznámky
Reference
Kategorie:Sumersko-akkadští bohové Kategorie:Bohové války