Melchior de Marion-Brésillac (2. prosince 1813 Castelnaudary – 25. června 1859 Freetown) byl francouzský římskokatolický duchovní, biskup a zakladatel Společenství afrických misií. Katolická církev jej uctívá jako ctihodného.

Život Narodil se 2. prosince 1813 v Castelnaudary. Jeho otec, který pracoval jako vrchní inženýr na Canalu du Midi, se sám postaral o vzdělání svých synů Melchiora a Julese. Učinil tak proto, že po napoleonských válkách považoval stav veřejného školství za velmi špatný a chtěl jim předat rodinné, společenské i náboženské hodnoty, na kterých mu velmi záleželo.

V roce 1832 začal Melchior studovat filozofii a teologii v semináři v Carcassonne. Na kněze byl vysvěcen 22. prosince 1838 a byl ustanoven jako vikář v Castelnaudary.

Cítil povolání stát se misionářem a opakovaně se s tím svěřoval svému biskupovi. Ten mu však dovolil opustit diecézi až v roce 1841.

Melchior se 9. června 1841 přihlásil ke Společenství zahraničních misií v Paříži. Jeho představení ho vyslali do Indie. Na loď nastoupil 12. dubna 1842 v Paimbœuf, přístavním městě u Nantes a 24. července dorazil do Puduččéri. Jeho biskup, Clément Bonnand, ho ponechal na několik měsíců v Puduččéri, aby se seznámil se svou novou vlastí.

První měsíce strávil učením se tamilštiny a místních zvyků. V lednu 1843 odjel na misii do Sélamu, kam byl přidělen. V lednu 1844 se vrátil do Puduččéri, kde se spolu s 23 dalšími kněžími účastnil synody, aby zhodnotili potřeby vikariátu a přijali rozhodnutí. Melchior s přesvědčením prosazoval potřebu vychovávat „domácí duchovenstvo“. Biskup ho vzal za slovo a svěřil mu vedení semináře-kolegia, který již existoval, ale tehdy byl málo aktivní.

Biskup V té době Kongregace pro šíření víry v Římě (orgán dohlížející na misie po celém světě) přijala žádost o rozdělení velmi rozsáhlého apoštolského vikariátu v Puduččéri vytvořením dvou provikariátů. Dne 6. května 1845 papež Řehoř XVI. jmenoval otce Melchiora titulárním biskupem z Prusy a apoštolským pro-vikářem Kójamputtúru. Dne 4. října 1846 nový zvolený obdržel biskupské svěcení od Clémenta Bonnanda.

Při návštěvě misií svého provikariátu zjistil, že jeho misionáři nejsou stejně přesvědčeni o nutnosti připravit místní duchovenstvo. Navíc poskytovali někdy protichůdné odpovědi ohledně vhodnosti přijmout do církve některé indické zvyky, podle toho, zda je považovali za více či méně spojené s tradiční hinduistickou náboženskou praxí. Sám byl rozpolcen mezi touhou přinést osvobozující a inovativní řešení a obavou porušit zákazy vyhlášené Římem po inspekci provedené v Indii v roce 1703. Trpěl tím, že nemohl najít řešení, která by byla závazná pro všechny, a že některá jeho rozhodnutí nebyla přijata.

Opakovaně dává Kongregaci pro šíření víry najevo své pochybnosti. Dne 12. června 1851, na žádost kongregace. podepsal dlouhý dokument o malabarských ritech a o obtížích. V Římě jsou tyto problémy dobře známé a označují se jako otázka čínských a malabarských rituálů: tyto rity už byly v minulých staletích předmětem několika protichůdných rozhodnutí.

Biskup Brésillac však pochybuje, zda Řím skutečně ví, co se v Indii děje: píše, že za těchto podmínek není schopen dál vést vikariát. Je si plně vědom, že jeho pokroky i ústupky v pastoračních rozhodnutích ztěžují život jeho kněžím a že je na místě podat rezignaci. Odpovědní činitelé v Paříži i Římě se snažili jeho rezignaci odvrátit, ale marně. Začátkem roku 1853 získal povolení odcestovat do Říma, aby tam situaci vysvětlil a předložil důvody své rezignaci. Do Říma dorazil 19. dubna 1854. Na žádost Alessandra Barnabò, sekretáře kongregace, sepsal zprávy o problémech a obtížích, které se objevují v jižní Indii. V srpnu opustil Řím a vydal se do Paříže a následně do Versailles, kde mu jeden z přátel, kapucín, poskytl útočiště. Jeho rezignace byla přijata až 18. března 1855.

Cítil touhu i sílu znovu se pustit do misijní činnosti, kamkoli by ho Svatý stolec chtěl poslat. Při cestě do Říma v prosinci 1855 se zastavil v Marseille, kde se setkal s obchodníkem, který měl obchodní dům v Ouidahu v Dahomeji. Obchodník mu potvrdil, že v této oblasti zatím nejsou žádní misionáři, a naléhal na něj, aby se tam usadil.

Po příjezdu do Říma sepsal zprávu, v níž uvedl důvody, proč žádá o přidělení tohoto misijního území. Barnabò mu důrazně doporučil založit společnost, která by zajistila kontinuitu jeho misijní činnosti.

Společenství afrických misií Procestoval Francii, kázal v kostelech, aby získal členy nové kongregace a vybral finanční prostředky. V Římě si však byli dobře vědomi, že v Dahomeji se konají lidské oběti, a považovali za neuvážené posílat tam misionáře. Navíc katolíci žijící ve Freetown v Sierra Leone napsali Kongregaci pro šíření víry s žádostí o misionáře. Řím se proto rozhodl vytvořit v této oblasti apoštolský vikariát a svěřit jej Marionu-Brésillacovi. Ten překonal své zklamání a rozhodl se rozhodnutí poslechnout.

Ve Lyonu shromáždil kandidáty, kteří se přihlásili, mezi nimi i Augustina Planque. Marion-Brésillac mu svěřil vedení školy nově založené společnosti. Dne 8. prosince 1856 šesti společníků obklopujících biskupa vystoupilo na kopec Fourvière, kde vyjádřili své odhodlání věnovat se dílu zakládané Africké misijní společnosti, tímto dnem vznikl tento institut.

Marion-Brésillac pokračoval v cestování po Francii. Brzy byl schopen vyslat do Freetown první tým – dva kněze a jednoho laického bratra, který tam dorazil 13. ledna 1859. Sám, doprovázený otcem Riocreuxem a bratrem Gratienem, odplul z Lorient 10. března 1859 a do Freetown dorazil 14. května. V té době tam zuřila epidemie žluté horečky. Mezi 2. a 28. červnem všichni misionáři (s výjimkou jednoho bratra, kterého se podařilo vrátit do Francie) zemřeli na tuto epidemii. Sám biskup Marion-Brésillac zemřel 25. června téhož roku.

Proces svatořečení Proces byl zahájen 9. května 1995 v diecézi Řím. Dne 26. května 2020 uznal papež František jeho hrdinské ctnosti.

Odkazy Reference

Externí odkazy

GCatholic

Kategorie:Muži Kategorie:Ctihodní Kategorie:Francouzští římskokatoličtí biskupové Kategorie:Francouzští římskokatoličtí duchovní Kategorie:Společenství afrických misií Kategorie:Zakladatelé řeholních kongregací a institucí zasvěceného života Kategorie:Narození 2. prosince Kategorie:Narození v roce 1813 Kategorie:Narození v Okcitánii Kategorie:Úmrtí 25. června Kategorie:Úmrtí v roce 1859 Kategorie:Úmrtí ve Freetownu