Kempen je město v německé spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko. Nachází se v zemském okrese Viersen ve vládním obvodu Düsseldorf. Město je součástí regionu Dolní Porýní. Leží přibližně 5 km severně od Viersenu, asi 5 km západně od Krefeldu a 6 km východně od nizozemského města Venlo. V roce 2024 zde žilo přes 34 tisíc obyvatel.

Poloha Kempen leží na ploché terase, tzv. Kempenské plošině, v centru Dolní Rýnské nížiny. Terasa je pokryta silnou vrstvou spraše, který je vhodný pro zemědělské využití půdy. Nejvyšším bodem města je Wartsberg s nadmořskou výškou 68 metrů, který leží v moréně z doby ledové, poblíž kopcovité oblasti Tönisberg; nejnižším bodem města je oblast kolem potoka Schwarze Rahm v údolí Niers s nadmořskou výškou 30 metrů.

Administrativní členění Město se skládá ze čtyř místních částí (v závorce počet obyvatel k roku 2023): Centrum města Kempen (22 002 obyvatel), Schmalbroich (1 850 obyvatel) včetně osad Wall, Klixdorf a Ziegelheide; St. Hubert (7 873 obyvatel), Tönisberg (3 252 obyvatel), který leží na mírně vyvýšeném terénu severovýchodu města.

Historie Oblast města Kempen byla poprvé zmíněna kolem roku 890 v rejstříku daní werdenského opatství jako „Campunni“. Na přelomu tisíciletí se kolem panství patřícího kolínskému arcibiskupovi vyvinula zemědělská osada. Nejstarší dochovaný dokument pochází z roku 1186.

V roce 1294 Kempen získal městská práva, dal postavit radnici a městské hradby. V roce 1372 bylo Kempenu uděleno významné tržní právo. V letech 1396 až 1400 byl postaven hrad kolínského kurfiřta. V pozdním středověku město prošlo hospodářským rozmachem, mělo přibližně 2 000 obyvatel. V té době zde žil slavný mystik Tomáš Kempenský (cca 1380–1471). Během náboženské reformace ve 40. letech 16. století zde kromě luteránů působili také anabaptisté.

Postupný úpadek Kempenu začal ve druhé polovině 16. století. V roce 1579 zasáhl město mor; zemřela téměř polovina obyvatel. Během třicetileté války, po bitvě u Kempenu, bylo město roce 1642 obléháno, dobyto a obsazeno hesenskými vojsky. V roce 1794 byl levý břeh Rýna včetně Kempenu anektován francouzskými revolučními vojsky. V roce 1798 se Kempen stal hlavním městem kantonu Kempen v departementu "de la Roer" a jeho radnice podle vzoru francouzského systému zahrnovala i správu okresu Schmalbroich západně od města. Po skončení Napoleonských válek v roce 1815 byly na Vídeňském kongresu významné části Porýní přiděleny Pruskému království, také radnice v Kempenu. V roce 1816 se Kempen stal sídlem okresu Kempen a znovu získal hospodářský význam, částečně díky svému napojení na železniční trať Krefeld–Kleve. Význam průmyslového centra naále zajišťovaly uhelný důl Niederberg a na nej navázané průmyslové podniky. 7. února 1859 město Kempen přijalo rýnský obecní zákoník. To vedlo k rozdělení úřadu starosty, zodpovědného za město Kempen a úřadu starosty pro obec Schmalbroich.

Po první světové válce bylo město obsazeno belgickými vojsky. V roce 1929 byl okres Kempen restrukturalizován na okres Kempen-Krefeld, v němž Kempen zůstal sídlem okresu. V roce 1933 začala nacistická éra i v Kempenu. Během Křišťálové noci byla zapálena synagoga v ulici Umstraße . 10. prosince 1941 bylo 124 Židů z okresu přepraveno v nákladních vagonech do Kempenu a deportováno do ghetta v Rize v Lotyšsku. Během válečných let 1943 až 1945 utrpěl Kempen několikrát bombardováním Spojenců, například v říjnu 1942, 21. a 22. června 1943 a 8. listopadu 1944. Mezi cíle patřily železniční tratě a nádraží. Po dalších bombardováních vstoupily již 3. března 1945 do Kempenu americké jednotky.

V okrese Tönisberg se dochovala jedna ze čtyř šachet bývalého uhelného dolu Niederberg, vyhloubená v roce 1959. Uhlí se v ní netěžilo, je chráněná jako památka. Od roku 1966 prošlo historické jádro města rozsáhlou rekonstrukcí. S reformou okresu ztratil Kempen k 1. lednu 1975 po více než 150 letech svůj statut sídla okresu ve prospěch Viersenu. V roce 1994 oslavil Kempen 700. výročí založení města.

Památky Hrad kolínského arcibiskupa, založen roku 1396 Proboštský kostel Narození Panny Marie, trojlodní halová stavba, založená roku 1200, dostavěná 1482, cenná pozdně gotická oltářní archa nizozemského malíře, Mistra Tiburtinské Sibyly Kostel sv. Huberta, věž renesanční, stavba novogotická z let 1892-184 Kostel sv. Tomáše Paterkirche - největší sálový kostel dolního Porýní, dříve kláštera františkánů, postaven roku 1640; nyní sídlo Muzea dolnorýnského sakrálního umění Kramermuseum - kramářské a lidové památky, sídlí v bývalém klášteře františkánů Steinfunderův dům - renesanční panské sídlo s parkem, založeno roku 1561 Komplex budov hutní výroby a strojírenské továrny L. & C. Arnold, industriální architektura z let 1901-1915 Tři větrné mlýny Měšťanské hrázděné domy ze 16.-19. století (Altstadt)

Galerie

Osobnosti Wilhelm Hünermann (1900 Kempen–1975), římskokatolický kněz a spisovatel Daniel Altmaier (* 1998), tenista

Odkazy Reference

Externí odkazy

Oficiální stránky města

Kategorie:Města v Severním Porýní-Vestfálsku