náhled|upright=0.9|vpravo|Socha Williama Wallace, hlavní postavy odporu proti Anglii Skotské války za nezávislost nebo také války Skotů za nezávislost byly celkem dvě války mezi Skotskem a Anglií, které proběhly v dobách 13. a 14. století. Dějiny Skotska lemují války s Anglií ať už za nezávislost země nebo například za náboženskou svobodu. Záměrem Skotů ve válkách za nezávislost bylo uhájit suverenitu Skotského království, které bylo ohrožováno ze strany Anglie. Války představovaly pro Skotsko velkou krizi, ale na konci tohoto období se Skotům podařilo si udržet postavení nezávislého suverénního státu a bylo jedním z nejvýznamnějších v celých dějinách Skotska. Sami Skotové za velmi důležité milníky považují roky 1297 a 1314.

Mezi významné osobnosti válek za skotskou nezávislost patřilo několik skotských králů, například Alexandr III., Jan I., Robert Bruce a David II., a další významné osobnosti, jako například William Wallace, který sloužil jako strážce Skotska v letech 1297–1298. Mezi klíčové postavy na anglické straně patří monarchové Eduard I., Eduard II., Eduard III. a také sporný skotský král Eduard Balliol.

Dějiny

Příčiny a počátek první války

Na konci roku 1292 se stal skotským panovníkem John Balliol, poté co jeho hlavní soupeř Robert Bruce vzdal svou snahu o trůn. V následujících letech se anglický král Eduard I. snažil využít svůj vliv k tomu, aby podrýval Janovu autoritu a skotskou nezávislost. Roku 1295 Jan na nátlak svých rádců vytvořil spojenectví s Francií. Roku 1296 Eduard s vojskem vtrhl do Skotska a Jana svrhl. Následující rok William Wallace a Andrew de Moray podnítil jižní a severní část země k odporu proti okupaci.

První válka (1296–1328)

náhled|upright=0.6|vlevo|Viktoriánské zobrazení bitvy bitvy u Stirlingského mostu William Wallace a Andrew de Moray vedli skotské vojsko ve vítězné bitvě u Stirlingského mostu. Na krátkou dobu poté vedl Wallace Skotsko ve jménu krále Jana. Eduard se poté postavil do čela anglické armády a Wallaceho v bitvě u Falkirku porazil. Wallacemu se podařilo uniknout, rezignoval na funkci správce Skotska, kterou převzali John Comyn a Robert Bruce.

V únoru 1306 Robert Bruce nechal Comyna zavraždit a v březnu se nechal korunovat na skotského krále. Eduardova armáda ovládla zemi poté, co Bruceho malé vojsko porazila v bitvě u Methvenu. Bruce byl exkomunikován, ale postupně se mu podařilo získat podporu vlivných šlechticů a pouze hrady Bothwell a Stirling zůstaly pod kontrolou Angličanů. Syn Eduarda I., Eduard II., vyrazil do Skotska, aby přerušil obléháni hradu Stirling, ale v bitvě u Bannockburnu byl poražen a Skotsko tak získalo roku 1314 de facto nezávislost.

náhled|upright=0.6|vlevo|W. Hole: Osobnosti skotské strany během válek za nezávislost Roku 1326 bylo svoláno jednání Skotského parlamentu. Ten se vyvinul z původního jednání rady aristokracie a církevních hodnostářů, která byla ustanovena okolo roku 1235. Roku 1326 se k nim připojili i zástupci měst a vytvořili tak zastoupení tří stavů. Roku 1328 podepsal Eduard III. mírovou dohodu z Northamptonu a formálně tak uznal skotskou nezávislost.

O rok později ale Eduard I. porazil Wallace, zajal ho a v Londýně nechal popravit. Druhým milníkem je bitva u Bannockburnu, kde Robert Bruce, korunovaný skotský král porazil vojska Eduarda II. a vyhnal anglickou šlechtu. Bruce i Wallace jsou považováni za jedny z největších skotských hrdinů. Válka skončila podepsáním Edinbursko-northamptonské smlouvy.

Druhá válka (1332–1357)

náhled|upright=0.7|vlevo|Invaze Eduarda III. do Skotska Po smrti Roberta Bruceho ale Angličané roku 1329 znovu vpadli do Skotska, na trůn dosadili potomka Johna Balliola a zahájili tak další válku o skotskou nezávislost. Skoty vedl Andrew de Moray a záměr Angličanů dosadit Balliola byl neúspěšný. Eduard Balliol s anglickou pomocí získal pod kontrolu některé části Skotska (1332–1356), ale Eduard III. po vypuknutí stoleté války ztratil zájem o boje ve Skotsku. David II. Skotský, Robertův syn a nástupce, se vrátil z přechodného exilu ve Francii a Balliol svůj nárok na trůn bez podpory Angličanů vzdal. Válka skončila podepsáním Berwickské smlouvy.

Po válkách Skotů za nezávislost Problémy ve vztazích mezi Skotskem a Anglií pokračovaly. Robert III. se po podezřelé smrti svého nejstaršího syna Davida obával o život svého druhého syna a následníka Jakuba a tak ho poslal roku 1406 do Francie. Angličané ho ale na cestě zajali a dalších 18 let ho drželi v zajetí.

Po Robertově smrti vládli v zemi jeho regenti a Skotsko se dostalo do stavu anarchie a bezvládí. Roku 1424 zaplatilo za Jakuba výkupné a ten se vrátil do země. Rozhodl se obnovit právo a pořádek a silou se vypořádal s jakýmkoli odporem. Tím v rukou panovníka soustředil daleko větší moc než předchozí skotští králové. Tento postup mu vytvořil mnoho nepřátel a vedl k jeho zavraždění.

Reference

Kategorie:Dějiny Skotska Kategorie:Dějiny Anglie Kategorie:Války 13. století Kategorie:Války 14. století