náhled|upright|Belgický parkovací kotouč s povinně trojjazyčným nápisem náhled|upright|Francouzský parkovací kotouč, typický hnědou barvou náhled||upright|Rakouský parkovací kotouč náhled|upright|Historický parkovací kotouč z NDR náhled|Francouzský parkovací kotouč z počátku 70. let, s reklamou v dolní části a na zadní straně náhled|Automatický digitální ukazatel času příjezdu Parkovací kotouč (označovaný též nepřesnými názvy parkovací hodiny nebo parkovací karta) je karta s vloženým otočným kotoučem, jehož ručním nastavením lze vyznačit časový údaj. Používá se na parkovištích s omezenou povolenou dobou stání, a to tak, že řidič na něm nastaví dobu příjezdu a vystaví jej zevnitř na viditelném místě za oknem vozidla, takže provozovatel parkoviště nebo policista může zkontrolovat, jak dlouhou dobu již vozidlo na místě stojí. Předpokladem funkčnosti je, že se kotouč během stání vozidla neposouvá ani není posouván. Kotouče bývají ke koupi například v papírnictvích, motoristických prodejnách, čerpacích stanicích, na obecních úřadech, v informačních centrech, obchodech se suvenýry, trafikách atd.

V Evropě obvykle jde o modrou kartu obsahující symbol parkoviště (česká dopravní značka IP 11a Parkoviště) a text „čas příjezdu“ v místním jazyce, na obalové části karty je pod nebo nad středem obloukového výřezu ukazovací šipka a skrz výřez je viditelná výseč mezikruží na otočném kotouči s čísly označujími celé hodiny a odpovídajícími ryskami pro celé hodiny a jejich části (zpravidla půlhodiny, případně i čtvrthodiny nebo dvacetiminuty nebo desetiminuty). Vyrábějí se i multifunkční karty sloužící zároveň např. jako reklamní nosič, škrabka na sníh, či podvodný kotouč se skrytým motorkem. V zásadě mohou existovat i jiná provedení, například klasický ciferník s ručně nastavitelnou hodinovou a případně i minutovou ručičkou, koupit lze i elektronický „parkovací kotouč“ s digitálním displejem (s německými popisky) a podobnou funkci může plnit i tištěný lístek s časem vydání z parkovacího automatu nebo ručně napsaný časový údaj, záleží pak na místní regulaci, které formy jsou kde vyžadovány a uznávány.

Historie V listopadu 1955 byl v Paříži na Champs-Élysées zaveden parkovací experiment – parkování bylo omezeno na 1 hodinu. Na vnější stranu pneumatiky se lepily malé kousky papíru, jejichž barva se měnila každou hodinu. Umožněná doba parkování se tak pohybovala mezi 1 hodinou a necelými 2 hodinami.

Parkování s kotoučem bylo poprvé zavedeno ve východním centru Paříže 1. října 1957Gegen die Saugnäpfe, Der Spiegel, 17. 7. 1957 Systém navrhl inženýr Robert Thiebault a zavedl prefekt René Genebrier. 29. února 1960 systém oficiálně zavedl francouzský ministr vnitra. Následovala Vídeň roku 1959,true Kurzparkzone ab 16. März - Wiens Baudirektor erfand neue Parkscheibe, Vídeň, 3. 2. 1959 (odkaz nefunkční) a Kassel roku 1961.Parkscheiben sind zulässig. Wichtige Entscheidung des hessischen Verwaltungsgerichts in Kassel, Hamburger Abendblatt, 25. 4. 1963 (odkaz nefunkční) Účelem bylo vyloučit dlouhodobé parkování bez budování drahých parkovacích hodin. Systém se osvědčil a v 60. letech se rozšířil po Evropě.

Původně parkovací kotouče měly dva ciferníky, jeden pro čas příjezdu a druhý pro čas odjezdu, nebo dvě značky v pevné vzdálenosti od sebe. Vzniklo mnoho variant, například švýcarská, která umožňovala parkovací dobu maximálně 15 hodin. 31. března 1979 konference ministrů dopravy Evropské unie rozhodla, že evropským standardem je jednociferníkový kotouč, kde se značí pouze čas příjezdu. V Německu byl standardizovaný kotouč zaveden federálním zákonem v listopadu 1981 jako modrý obdélník o výšce 150 mm a šířce 110 mm, kde ciferník má každou půlhodinu jednu značku a řidiči automobilů jsou povinni umístit ručičku hodin na tuto značku.Odpověď na dotaz o parkovacích kotoučích, v příloze kopie Verkehrsblattverlautbarung č. 237 z 24. 11. 1981, Bundesministerium für Verkehr, Bau- und Wohnungswesen; 18. 12. 2001 a podobné vzory byly přijaty v dalších evropských zemích.

Právní regulace V některých zemích či městech je předepsáno provedení nebo způsob použití kotouče. Například podle německých pravidel provozu se čas příjezdu značí s přesností na půlhodiny a zaokrouhluje na celé půlhodiny nahoru (§ 13 StVO 2013). V Rakousku byl v roce 1994 přijat evropský vzor kotouče, ale s čtvrthodinovými značkami a zaokrouhlováním na nejbližší celou čtvrthodinu. Belgické předpisy povinně vyžadují trojjazyčný text na kotouči (holandsky, francouzsky a německy). Ve Spojeném království se používají úřední kotouče vydané místními úřady, ale někde jsou akceptovány i kotouče vydané jinde anebo ručně napsaný čas.

Česko Dopravní značka pro parkoviště s parkovacím kotoučem byla v Československu poprvé zavedena vyhláškou 100/1975 Sb. účinnou od 1. 1. 1976. Současně byly jako samostatné vzory uvedeny značka Zóna s omezeným stáním a Konec zóny s omezeným stáním, na kterých byl obdobný symbol parkovacího kotouče, tyto zónové značky byly od 1. 1. 1990 vyhláškou č. 99/1989 Sb. vypuštěny.

Podoba a provedení kotouče nejsou v České republice předepsány. Parkoviště s parkovacím kotoučem, 17. 7. 2015, Policie České republiky – KŘP Jihomoravského kraje, por. Mgr. Lenka Drahokoupilová

Český zákon o silničním provozu 361/2000 Sb. parkovací kotouč nezmiňuje. Prováděcí vyhláška 294/2015 Sb. uvádí v popisu dopravní značky IP 13b Parkoviště s parkovacím kotoučem: „Značka označuje parkoviště, na kterém řidič musí při začátku stání umístit kotouč viditelně ve vozidle a nastavit na něm dobu začátku stání, kterou nesmí až do odjezdu měnit.“ Podobu, provedení ani rozměry kotouče ani způsob a přesnost vyznačení času vyhláška neuvádí.

Tisková zástupkyně českého ministerstva dopravy Alena Mühl v roce 2025 potvrdila, že vzhled kotouče není přesně definován, a uvedla, že jeho podobu určuje grafické znázornění u značky IP 13b.Jan Majurník: Tuto parkovací značku zná málokdo, vyhnout se povinnosti se ale nemusí vyplatit, Garáž.cz, 4. 12. 2025 Na české značce IP 13b je jako symbol parkovacích hodin zobrazen bílý kruh s dvěma vloženými protilehlými modrými čtvrtkruhovými výsečemi, bez jakýchkoliv čísel či rysek. Alternativy ke kotouči jsou v rozporu s doslovným zněním vyhlášky a významem obecného slova kotouč. Zástupkyně ministerstva uvedla, že pokud řidič kotouč nemá, pouhé napsání času na lístek není považováno za splnění této povinnosti, nicméně naplnění materiální stránky přestupku je na vyhodnocení správního orgánu a je-li naplněn účel značení, správní orgán může dospět k závěru, že takovéto jednání nemusí být postihnuté.

Reference

Kategorie:Dopravní značení Kategorie:Hodiny Kategorie:Garáže, depa a parkoviště