Volnohlavci (Cephalocarida) jsou skupina korýšů uváděná na taxonomické úrovni třídy, jež náleží do přirozené skupiny Allotriocarida. Dělí se na jediný žijící řád Brachypoda, jenž obsahuje jedinou žijící čeleď Hutchinsoniellidae (= Lightiellidae). Relativně nepočetná skupina zahrnovala k roku 2023 jenom 12 druhů v 5 rodech.
Stavbou těla jsou volnohlavci pokládáni za primitivní korýše. Obecně jde o malé zástupce korýšů s protáhlým tělem, které dorůstá jen 2–4 mm. Mají krátkou hlavu bez karapaxu (ovšem s hlavovým štítkem) i bez očí. Tělo tvoří vyjma hlavy celkem 20 článků: 8 článků hrudních, 11 článků zadečkových a koncový telson. Končetiny vyrůstají pouze na hrudi, z toho jeden pár může být redukován. Jsou lupenité, dvojvětevné, do značné míry se podobají čelistem (maxilulám a maxilám); příústní nožky neboli maxilipedy naopak chybějí. Úkolem všech těchto přívěsků je vytvářet vodní proud, který unáší potravní částečky směrem dopředu, kde je zachytává horní pysk (labrum). Na zadečku končetiny chybějí, ale z telsonu vybíhají tzv. kaudální větve, což jsou nevětvené výběžky. Volnohlavci jsou asi funkčními hermafrodity. Jejich larvy přicházejí na svět s již do značné míry vyvinutými hlavovými přívěsky (mimo čelistí) a se třemi tělními články – takový typ vývojového stádia se označuje jako metanauplius. Larva následně prochází mnoha svleky, u bahnivky atlantské (Hutchinsoniella macracantha) jich bylo napočítáno 19.
Volnohlavci žijí v horní části mořských, typicky na organický materiál bohatých sedimentů od přílivové zóny až do větších hloubek (zjištěni i ve více než 1 500 metrech). Jejich hlavní potravní složkou je právě detrit, ačkoli mnoho z nich žije asi také v komenzálních vztazích s mnohoštětinatci. Pozorováni byli v různých oblastech celého světa, například ve Spojených státech amerických, Brazílii, Peru, jihozápadní Africe, na Novém Zélandu či v Japonsku. Popsáni byli teprve roku 1955, a to na základě nálezů z Long Island Sound.
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Korýši