Chaluha (Fucus) je rod hnědých řas. Chaluhy se vyskytují v přílivových zónách skalnatých pobřeží téměř po celém světě.
Popis Stélka je vytrvalá, s nepravidelným nebo diskovitým příchytným orgánem, případně s hapterami. Vzpřímená část stélky je dichotomicky nebo téměř zpeřeně rozvětvená, zploštělá a s výrazným středním žebrem. U některých druhů se vyskytují páry pneumatocyst (vzduchových váčků) naplněných plynem, po jedné na každé straně středního žebra. Vzpřímená část stélky nese kryptostomata a caecostomata (sterilní povrchové dutiny). Základna stélky je stopkovitá v důsledku oděru tkáně po stranách středního žebra a je připevněna ke skále pomocí příchytného orgánu. Gametangia se vyvíjejí v konceptakulech v receptakulech na vrcholech větévek. Mohou být jednodomé nebo dvoudomé.
Řasy mají relativně jednoduchý životní cyklus a vytvářejí pouze jeden typ stélky, která dorůstá do maximální délky 2 metrů.
Plodové dutiny, tzv. konceptakula, obsahující pohlavní buňky, jsou ponořeny do receptakul – zbytnělých plodových těles v blízkosti konců větévek. Po meióze produkují oogonia a anteridia, tedy samičí a samčí pohlavní orgány, vaječné buňky (oosféry) a spermatozoidy, které jsou uvolňovány do moře, kde dochází k oplodnění. Z výsledné zygoty se přímo vyvine diploidní sporofyt. To je v kontrastu s životním cyklem kvetoucích rostlin, kde jsou vajíčka a spermatické buňky produkovány haploidní mnohobuněčnou generací, byť velmi silně redukovanou, a vajíčka jsou oplodněna uvnitř zárodečného vaku mateřské rostliny a poté uvolněna jako semena.
Určení druhu může být problematické, neboť zástupci sesterských druhů hybridizují a zástupci rodu mají vysokou míru fenotypové plasticity.
Rozšíření Druhy rodu Fucus se vyskytují téměř po celém světě, a to jak v přirostlých, tak ve volně plovoucích formách. Převládají na pobřeží Britských ostrovů, na severovýchodním pobřeží Severní Ameriky a v Kalifornii.
Na Britských ostrovech se tyto větší hnědé řasy vyskytují na chráněných pobřežích v poměrně jasně vymezených zónách podél břehu, od horní hranice přílivu (velké vody) až pod spodní hranici odlivu (malé vody). Na více exponovaných pobřežích se nevyskytují všechny tyto druhy a na velmi exponovaných pobřežích se vyskytuje jen velmi málo druhů, pokud vůbec nějaké. Pelvetia canaliculata tvoří zónu v horní části pobřeží. Těsně pod ní tvoří Fucus spiralis, Fucus vesiculosus, Fucus serratus a Laminaria jasně vymezené zóny, jedna pod druhou, podél pobřeží až k hranici odlivu. Na chráněných pobřežích tvoří Ascophyllum nodosum obvykle širokou a dominantní zónu podél pobřeží ve střední části pobřežního pásma. V dolní části pobřeží se vyskytují i jiné hnědé řasy, jako jsou Himanthalia, Laminaria saxatilis a Alaria esculenta. Pod těmito velkými hnědými řasami se vyskytují malé zelené a červené řasy a živočichové, kteří zde nacházejí úkryt. Když jsou řasy vyplaveny na pláže, živí se jimi a rozmnožují se na nich mořské mouchy, jako je Coelopa pilipes.
Význam Ve Skotsku a Norsku se až do poloviny 19. století sklízelo několik druhů mořských řas z rodu Fucus a dalších rodů, které se sušily, spalovaly na popel a dále zpracovávaly na „kelp“ – druh uhličitanu sodného, jenž byl v Británii levnější než barilla dovážená ze Španělska. Má obsah alkálií asi 2,5 %–5 %, který tvořil hlavně uhličitan sodný (Na₂CO₃), používaný při výrobě mýdla, skla a v dalších průmyslových odvětvích. Nejčistší barilla měla koncentraci uhličitanu sodného asi 30 %. Mořské řasy se používaly jako hnojivo pro zemědělskou půdu v těch samých oblastech, kde se sklízely.
Druhy rodu Fucus lze rovněž využívat v thalassoterapii, a to společně s dalšími druhy, jako jsou například řasa Chondracanthus exasperatus, Egregia menziesii a čepelatka prstnatá (Laminaria digitata).
V roce 2005 bylo oznámeno, že bakterie pěstované na řasách rodu Fucus jsou schopny napadat a ničit superbakterii MRSA.
Díky snadno přístupným nepolárním vaječným buňkám a volně plovoucím zygotám bylo několik druhů rodu Fucus použito jako modelové organismy ke studiu buněčné polarity, vývoje růstových os a role buněčné stěny při vytváření a udržování buněčné identity.
Odkazy Reference
Literatura
Související články chaluha bublinatá chaluhový les čepelatka
Externí odkazy
Kategorie:Hnědé řasy