Nemožnost plnění je právní pojem, označující situaci, kdy je splnění nějakého dluhu fyzicky nebo právně nemožné. K nemožnosti plnění přistupují různé právní řády světa rozdílně. V zásadě právo neumožňuje uzavřít smlouvu, jejíž podmínkou by bylo splnit nemožný dluh. Pokud dojde k uzavření smlouvy, a plnění se stane nemožným až posléze, a tato nemožnost je trvalá, vede to zpravidla k zániku celého závazku. Mnohé právní řády pod nemožnost plnění zahrnují i dluhy, jejichž splnění je sice fyzicky i právně možné, ale z ekonomického hlediska naprosto nesmyslné. Jako nemožnost plnění se zpravidla označuje jen objektivní nemožnost plnění, což znamená, že daný dluh nedokáže splnit nikdo. Existuje rovněž pojem subjektivní nemožnost plnění, označující situace, kdy není schopna plnit jen daná strana (například z důvodu nedostatku financí).
Podobným institutem je tzv. hardship, který se uplatňuje v situacích, kdy v důsledku vnějších nepředvídatelných okolností se jedna strana závazku dostane do výrazně horší pozice (tyto situace jsou někdy označovány také jako hospodářská nemožnost plnění). Některé právní řády v takovém případě umožňují zmírnění povinností znevýhodněné strany.
Typy nemožnosti plnění a příklady
Počáteční nemožnost plnění Počáteční nemožnost plnění označuje situace, kdy nebylo možné plnit již před vznikem závazku samotného. Mezi příklady počáteční nemožnosti plnění by patřila například smlouva o koupi neexistující věci, smlouva o koupi psychoaktivní drogy v zemi, jejíž právní řád prodej dané drogy zakazuje nebo smlouva zavazující k plnění, které je technologicky nemožné (například smlouva o dopravě ze Země na Saturn). Právo zpravidla závazky s počáteční nemožností plnění neuznává.
Přechodná nemožnost plnění Počáteční nemožnost plnění označuje situace, kdy je splnění dluhu nějaký čas nemožné, nicméně posléze se stane opět možným. Mezi příklady přechodné nemožnosti plnění by patřila například situace, kdy jedna strana na základě smlouvy dodává na míru vyráběné součástky, přičemž přístroj, na kterém dané součástky vyrábí, se na nějaký čas porouchá. V určitém čase je tedy splnění závazku nemožné, po opravě stroje se opět stane možným. Jiným příkladem může být dohoda se zpěvákem, který má pravidelně vystupovat na akcích pořádaných druhou stranou. Bude-li zpěvákovi ze strany státních orgánů udělena karanténa, nebude moci vystupovat na akcích po čas karantény, tedy splnění dluhu bude nemožné, po jejím skončení se ale stane opět možným. Přechodná nemožnost plnění zpravidla k zániku závazku nevede.
Následná nemožnost plnění Následná nemožnost plnění označuje situace, kdy se splnění dluhu stane trvale nemožným po vzniku závazku, přičemž v čase vzniku závazku bylo možné. Mezi příklady následné nemožnosti plnění by patřila například dohoda stran o opravě střechy domu, který před zahájením prací vyhoří od základů, případně objednání díla, které si objednatel před jeho zhotovením dokončil sám, dohoda stran o dodání látky, která byla (např. z důvodu karcinogenity) státními orgány zakázána prodávat nebo dohoda o dodání zboží do státu, na který bylo vyhlášeno embargo. Následná nemožnost plnění nastane i v případě nesplnění tzv. absolutního fixního závazku (závazku zcela fixovaného na jeden konkrétní čas) včas, například v případě závazku fotografa, spočívajícího ve vyfocení unikátní konstelace planet, která se už nebude nikdy opakovat. Pokud planety nevyfotografuje, stane se plnění zcela nemožným. Následná nemožnost plnění, ať už ji způsobila kterákoliv ze stran závazku, nebo vznikla z důvodu vyšší moci, zpravidla vede k zániku závazku.
Praktická nemožnost plnění Praktická nemožnost plnění označuje situace, kdy je splnění dluhu sice možné, ale ekonomicky naprosto iracionální. Příkladem může být situace, kdy má dle smlouvy jedna strana dodat druhé minci, která během přepravy spadne na dno moře. Byť je fyzicky možné s vynaložením enormních nákladů provést expedici na mořské dno a minci najít, jedná se o závazek z ekonomického hlediska zcela nesmyslný. K praktické nemožnosti plnění přistupují různé právní řády rozdílně.
Osobní nemožnost plnění Osobní nemožnost plnění se týká jen závazků, které mají být splněny konkrétní fyzickou osobou. Jde o situace, kdy je splnění závazku sice fyzicky i právně možné, ale jeho splnění by znatelně zasáhlo do nemateriálních zájmů osoby. Příkladem může být situace, kdy má osoba dle závazku něco v určitý čas vykonat, ale ve stejné chvíli dojde ke smrtelnému úrazu jejího dítěte a v čase, kdy má plnit závazek, má poslední možnost vidět své dítě živé. K osobní nemožnosti plnění přistupují různé právní řády rozdílně.
Nemožnost plnění v českém právu Závazky vedoucí k počáteční nemožnosti plnění jsou dle českého práva absolutně neplatné.§ 580 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. (OZ) Přechodná nemožnost plnění nemá na závazek jako takový dle českého práva vliv.§ 2006 odst. 1 OZ
Následná nemožnost plnění (následná nesplnitelnost dluhu) je v občanském zákoníku upravena v § 2006 a následujících jako jeden ze způsobů zániku závazku. Ustanovení § 2006 výslovně uvádí, že plnění není nemožné, lze-li dluh splnit za ztížených podmínek, s většími náklady, s pomocí jiné osoby nebo až po určené době. To, že je plnění nemožné, prokazuje dlužník.§ 2006 odst. 2 OZ Pokud se nemožnou splnit stane jen část plnění, zanikne závazek jen v rozsahu této části, neplyne-li z jeho povahy, že má zaniknout celý.§ 2007 OZ Dlužník je věřiteli povinen oznámit, že se splnění dluhu stalo nemožným bez zbytečného odkladu poté, co se o tom dozvěděl, jinak je věřitel oprávněn po něm požadovat náhradu škody, kterou tím způsobil.§ 2008 OZ Ustanovení o následné nesplnitelnosti dluhu přímo zahrnují jen situace, kdy je splnění dluhu fyzicky nebo právně objektivně nemožné, česká doktrína nicméně dovozuje, že se ustanovení mají uplatnit i na tzv. praktickou nemožnost plnění (mj. proto, že požadování plnění by mohlo být posouzeno jako šikanózní a zjevné zneužití práva, které nepožívá právní ochrany).§ 8 OZ§ 2006 in Jan Petrov, Michal Výtisk, Vladimír Beran a kol. Občanský zákoník, 2. vydání (3. aktualizace), 2024, C. H. Beck Zda se mají vztáhnout i na osobní nemožnost plnění zůstává sporné.
Pokud dlužník sám způsobí to, že se dluh stal nesplnitelným, bude věřitel zpravidla oprávněn po něm požadovat náhradu škody. Zánikem závazku z důvodu nesplnitelnosti dluhu nezanikají práva, která vznikla před tím, než k zániku došlo, například právo požadovat smluvní pokutu, ani náhrada škody v případě, kdy nemožnost plnění způsobil sám dlužník.
Občanský zákoník zná i institut hardshipu, tedy možnost renegociace a případně změny závazku soudem v případě hrubého nepoměru v právech a povinnostech stran z důvodu nepředvídatelné a nepřekonatelné změny okolností.§ 1765 OZ náhled|Londýnská koncertní síň Surrey Music Hall na pohlednici z 19. století. Požár této koncertní síně vedl k vydání precedentu, na základě něhož následná nemožnost plnění v britském právu vede k zániku závazku.
Nemožnost plnění v různých právních řádech (výběr) V německém právu je následná nemožnost plnění i praktický nemožnost plnění výslovně upravena v § 275 BGB. Jak následná, tak praktická nemožnost plnění vedou k zániku závazku. V zemích anglosaského právního systému se princip nemožnosti plnění (anglicky impossibility of performance) uplatňuje, v různých zemích má různé nuance, v závislosti na precedentech. Ve Velké Británii se tento princip uplatňuje od precedentu Taylor vs. Caldwell z roku 1863. V tomto případě anglický soud rozhodoval o nárocích ze smlouvy o pronájmu londýnské koncertní síně Surrey Music Hall, která před jeho začátkem vyhořela od základů. Nájemce žádal náhradu škody za porušení smlouvy, jelikož pronajímatel nájem neumožnil. Soud nicméně došel k závěru, že pro nemožnost plnění závazek zanikl jako celek.
Reference
Kategorie:Právní pojmy Kategorie:Závazkové právo