Projekt Maven (oficiálně Algorithmic Warfare Cross Functional Team) je iniciativa ministerstva obrany Spojených států amerických zahájená v dubnu 2017. Jejím původním cílem bylo integrovat strojové učení a počítačové vidění do činností ministerstva, konkrétně do tzv. oblasti ISTAR: zpravodajství, sledování, zaměřování cílů a průzkum. Projekt je řízen vládní agenturou National Geospatial-Intelligence Agency (NGA).
Projekt zahrnuje řadu aplikací napříč ministerstvem obrany, od podpory cílení vojenských operací, integrace a vizualizace dat pro analytiky až po trénování modelů strojového učení na označených datových sadách vojenských prostředků a infrastruktury. Integruje data z dronů, satelitů a dalších senzorů za účelem označení potenciálních cílů, prezentování strojových zjištění lidským analytikům a předávání jejich rozhodnutí operačním systémům.
Mezi dodavatele podporující Maven patří Google, který se v roce 2018 po interních protestech stáhl, a následní integrátoři jako Palantir, Anduril, Amazon Web Services, Anthropic (který se z projektu stáhl v roce 2026) a další.
Historie Projekt Maven byl zahájen v roce 2017 z iniciativy amerického ministerstva obrany jako projekt zaměřený na využití umělé inteligence ve vojenství, zejména v reakci na obavy z obdobných aktivit Číny. Vznikl na základě memoranda náměstka ministra obrany jako tzv. „Algorithmic Warfare Cross-Functional Team“ a jeho prvním ředitelem byl Jack Shanahan. Projekt byl financován zpočátku částkou 70 milionů dolarů a zapojil i experty mimo tradiční obranný průmysl. Jeho cílem nebylo vytvořit autonomní zbraňový systém, ale nástroje umožňující spolupráci člověka a počítače při analýze dat, například při rozpoznávání objektů ze snímků dronů a satelitů. Do konce roku 2017 byly vytvořeny rozsáhlé tréninkové databáze obrazových dat.
Projekt zároveň změnil způsob pořizování softwaru v americké armádě, když využil flexibilnější kontrakty umožňující průběžné aktualizace a odlišné nakládání s duševním vlastnictvím. V následujících letech byl Maven dále rozvíjen a financován (např. stovkami milionů dolarů po roce 2020) a postupně začleněn do širších struktur velení a řízení. V roce 2022 byl převeden pod Národní geoprostorovou zpravodajskou agenturu (NGA) a v roce 2023 se stal oficiálním programem. K roku 2024 byl spravován společně NGA a úřadem CDAO a poskytoval infrastrukturu a AI schopnosti pro vojenské systémy velení. Projekt se rozšířil i do mezinárodní spolupráce (např. NATO či Spojené království) a plánuje se jeho další institucionalizace a integrace, včetně využití při výcviku americké armády.
Technologie Projekt Maven využívá algoritmy strojového učení k analýze a slučování rozsáhlých objemů zpravodajských dat z různých zdrojů, přičemž integrace dat je umožněna technologiemi společnosti Palantir Technologies. Systém pracuje s fotografiemi, satelitními snímky, geolokačními údaji, záznamy z odposlechů, infračervenými senzory či radarem se syntetickou aperturou a slouží především pro zpravodajství, sledování a zaměřování cílů. Pomocí metod, jako je automatické rozpoznávání objektů (ATR), identifikuje potenciální cíle (např. tanky či vojenské objekty) na základě rozsáhlých tréninkových dat obsahujících miliony označených snímků. Uživatelské rozhraní Maven Smart System zobrazuje operační situaci včetně pohybu jednotek, logistiky či zón zákazu útoku a umožňuje předání rozhodnutí člověka o použití zbraní přímo do zbraňových systémů.
Původně byl projekt zaměřen na počítačové vidění a analýzu videa, postupně se však rozšířil na široké spektrum dat a stal se komplexním datově orientovaným systémem velení a řízení. Klíčovou roli hraje standardizace heterogenních dat prostřednictvím ontologické vrstvy, která umožňuje jejich sdílení napříč systémy a aplikacemi. Součástí jsou nástroje jako Target Workbench pro prioritizaci cílů nebo systém BAS-T vytvářející jednotný operační obraz bojiště. Do roku 2025 byly integrovány i velké jazykové modely (např. ChatGPT a Llama), což výrazně urychlilo rozhodování a zvýšilo kapacitu zpracování cílů. Systém je schopen propojení s různými vojenskými platformami a podle dostupných údajů výrazně zvýšil tempo identifikace a zasahování cílů, čímž se stal klíčovým nástrojem moderního digitálního bojiště.
Dodavatelé Projekt vznikl na základě širší spolupráce americké zpravodajské komunity s technologickými firmami, která sahá již do roku 2013, kdy byl umožněn provoz utajovaných dat na infrastruktuře Amazon Web Services. Zpočátku Pentagon spolupracoval se společností Google, avšak po protestech zaměstnanců v roce 2018 firma kontrakt neobnovila a její roli převzala Palantir Technologies.https://www.bloomberg.com/news/articles/2018-06-07/google-renounces-ai-for-weapons-but-will-still-sell-to-military Významným dodavatelem se stala také Booz Allen Hamilton, která získala zakázky v řádu stovek milionů dolarů. Na projektu se podílelo nejméně 21 soukromých společností, včetně firem Microsoft, IBM či L3Harris Technologies, a důležitou roli hrály i firmy zaměřené na satelitní data a senzory. Postupně se zapojila i společnost Anduril Industries, která poskytla technologie pro sběr a fúzi dat na bojišti.
Po roce 2024 došlo k dalšímu rozšíření technologického zázemí projektu, zejména integrací pokročilých modelů umělé inteligence vyvíjených firmou Anthropic, jejíž model Claude byl nasazen v prostředí Amazon Web Services a propojen s platformami Palantiru. Financování projektu výrazně vzrostlo, přičemž v roce 2025 byl strop kontraktů navýšen na 1,3 miliardy dolarů.https://finance.yahoo.com/news/palantir-pltr-lands-1-3b-213719986.html Současně byly uzavírány další kontrakty na anotaci dat a rozvoj modelů. V roce 2026 však ministerstvo obrany po sporu o využití pro útočné válečné účely označilo Anthropic za riziko v dodavatelském řetězci a rozhodlo o postupném ukončení využívání jeho technologií v armádě, což ukazuje na dynamický a strategicky citlivý charakter spolupráce mezi státem a soukromým sektorem v oblasti vojenské umělé inteligence.
Nasazení systému Testování Hlavním testovacím uživatelem projektu Maven je americký XVIII. výsadkový sbor, který jej ve spolupráci s partnery z USA a Spojeného království nasazuje při cvičeních i reálném výcviku k navádění útoků pomocí bombardérů, stíhaček a dronů. Od roku 2020 byl systém intenzivně ověřován v rámci cvičení Scarlet Dragon, kde poprvé umožnil dělostřelecký úder řízený umělou inteligencí, a postupně výrazně zrychlil rozhodovací proces v tzv. „kill chainu“ z desítek minut na méně než jednu minutu při současném snížení personálních nároků.https://www.bloomberg.com/features/2024-ai-warfare-project-maven/ Do poloviny dekády se Maven rozšířil napříč americkými bojovými velitelstvími i strukturami NATO, kde se stal prvním systémem velení a řízení s podporou AI, a byl nasazen ve více než stovce vojenských cvičení, což potvrzuje jeho přechod do plně operačního využití.
Reálné nasazení Systém Maven se postupně uplatnil v řadě vojenských i nevojenských operací a stal se klíčovým nástrojem moderního vedení boje díky schopnosti rychle zpracovávat velké objemy dat a zkracovat dobu mezi identifikací a zásahem cíle. Poprvé byl nasazen v roce 2017 ve východní Africe při operacích proti islamistické skupině aš-Šabáb, následně byl využit při operacích proti ISIS a při evakuaci z Kábulu v roce 2021, kde poskytoval přehled o situaci na letišti. Další významné nasazení proběhlo během ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022, kdy pomáhal s identifikací ruské vojenské techniky, a od roku 2023–2024 byl využíván v bojových operacích na Blízkém východě (při útocích na Irák, Sýrii a Jemen a během krize v Rudém moři) pro výběr cílů a podporu leteckých úderů.https://www.bloomberg.com/news/articles/2024-02-26/us-says-it-used-ai-to-help-find-targets-it-hit-in-iraq-syria-and-yemen
Systém byl dále používán i mimo přímé bojové operace, například při humanitárních a krizových situacích (hurikán Helene 2024, reakce na tajfun na Aljašce 2025) nebo při ochraně hranic a námořním dohledu. Využití zahrnuje také operace a struktury jako CENTCOM, evropské a indo-pacifické velení, cvičení NATO či zásahy proti nelegální činnosti na moři.https://breakingdefense.com/2024/09/success-begets-challenges-nga-struggles-to-meet-rising-demand-for-maven-ai/ V roce 2026 byl nasazen i při operacích ve Venezuele a během války s Íránem. V Íránu Maven dokázal vyprodukovat 1000 až 5000 útoků denně.
Celkově se Maven rozšířil mezi desítky tisíc uživatelů a stal se základním digitálním systémem pro velení, plánování i realizaci vojenských operací v různých regionech světa.
Odkazy
Reference
Kategorie:Vojenská technika Kategorie:Dějiny vojenství USA Kategorie:Umělá inteligence