František Karel Kresl, svobodný pán z Kvaltenberku (též Kressel z Qualtenbergu, či z Gualtenbergu, Franz Karl Kressel von Qualtenberg der Jüngere, 1720 nebo 1729, zámek Třebušín nebo Kámen – 7. května 1801, Praha) byl česko-německý úředník, osvícenec a obrozenec, dvorní rada, autor spisků o selských vzpourách. Pocházel ze staré české patricijské rodiny Kreslů z Kvaltenberka původem z Jihlavy.
Život vlevo|náhled|Třebušín vlevo|náhled|Zámek Vrbičany Narodil se jako syn Františka Karla Kressla z Qualtenbergu (1679–1741), krajského hejtmana v LitoměřicíchSEDLÁČKOVÁ, Helena: Krajští hejtmané v Čechách (1623) 1641–1849; Národní archiv Praha, 2020; s. 285, 343 ISBN 978-80-7469-103-4 a majitele panství Třebušín a hradu Kámen, a jeho manželky Josefy Ludmily Antonie Příchovské z Příchovic (1700–1735).
Měl tři bratry, dva z nich padli v mladém věku v řadách císařské armády a také třetí bratr Johann sloužil jako voják. Po otcově smrti zdědil František Karel Kresl z Kvaltenberka rodinný majetek, a stal se tak pánem Třebušína, Vrbičan a Rochova. Ačkoli v Třebušíně pobýval jen zřídka, jako podporovatel první generace obrozenců a patriot, přikoupil k třebušínskému panství vrch Kalich se zříceninou stejnojmenného hradu založeného Janem Žižkou. Později panství zdědil jeho prasynovec František Karel z Puteani (1782–1847).
Kresl studoval v zahraničí i v říši a po návratu vstoupil do státní správy.
V roce 1754 byl Kresl prvním ředitelem Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze a krátce nato byl císařovnou Marií Terezií povolán do Vídně, kde se stal dvorním radou české dvorní kanceláře, poté tajným radním a předsedou Církevní dvorní komise (ústředního úřadu pro duchovní záležitosti monarchie) a v roce 1771, po smrti hraběte Rudolfa Chotka z Chotkova, také dvorním kancléřem české a rakouské dvorní kanceláře ve Vídni.
Z pověření císaře Josefa II. jako státní rada provedl Kresl důležité změny v císařově náboženské politice, která se později stala známou jako josefinismus, jehož byl myšlenkovým otcem. František Karel Kresl z Kvaltenberka se podílel na rušení klášterů, zakládání nových farních institucí a zrušení některých liturgických obřadů.
V roce 1778 mu byla svěřena také správa lén Falcko-bavorského kurfiřtství. V letech 1786–1789 nechal František Karel postavit pozdně barokní zámek ve Vrbičanech.
František Karel Kresl, svobodný pán z Kvaltenberku zemřel 7. května 1801 v Praze.
Svobodní zednáři a řád iluminátů V roce 1764 se František Karel Kresl z Kvaltenberka stal členem pražské zednářské lóže „Zu den drei gekrönten Sternen“ (U tří korunovaných hvězd) a vídeňské lóže „Zur gekrönten Hoffnung“ (U korunované naděje). V roce 1779 byl jmenován čestným členem lóže „Die wachsen zu den drei Schlüsseln“ (Pěstování tří klíčů) v Řezně. V roce 1784 se stal zemským velmistrem Rakouska a v roce 1786 členem vídeňské lóže „Zur neugekrönten Hoffnung“ (U nově korunované naděje). Byl také návštěvníkem lóže „Zur wahren Eintracht“ (U opravdové harmonie). Jeho pseudonym v Řádu Iluminátů byl Virginius Optimus.
Byl také členem Řádu zlatého a růžového kříže, ale v dubnu 1783 rezignoval.
Ocenění Císař Josef II. udělil Kreslovi komturský kříž Řádu svatého Štěpána.
Spolu se svým bratrem Johannem byl 15. září 1760 povýšen do stavu svobodného pána.
Odkazy Reference
Literatura VAVŘÍNEK, Karel: Almanach českých šlechtických a rytířských rodů 2017; Praha, 2012; s. 238–241 (heslo Kressel von Gwaltenberg) ISBN 978-80-904241-8-0
Kategorie:Narození v roce 1720 Kategorie:Osvícenci Kategorie:Rosekruciáni Kategorie:Němečtí svobodní zednáři Kategorie:Baroni Kategorie:Čeští šlechtici Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Úmrtí v roce 1801 Kategorie:Muži Kategorie:Úmrtí 7. května F