Pikovická lávka je betonová lávka z roku 1937, překonávající řeku Sázavu na říčním km 3,3Pikovická lávka, Povodňový plán Středočeského kraje jako poslední most před jejím ústím do Vltavy. Spojuje vesnici Pikovice (část obce Hradištko v okrese Praha-západ) na levém břehu s železniční zastávkou Petrov u Prahy na území obce Petrov na pravém břehu. Celá šířka koryta řeky a téměř celá délka lávky zde spadá na katastrální území Hradištko pod Medníkem obce Hradištko, která byla investorem lávky a je pravděpodobně dosud jejím vlastníkem. Lávka není označena evidenčním číslem, není zaevidována v systému BMS.Bridge Management System, Pontex, spol. s r. o., přístup 9. 5. 2026

Historie Železnice na pravém břehu byla v úseku Vrané nad Vltavou – Jílové u Prahy slavnostně zprovozněna 1. května 1900. Zastávka u Pikovic byla původně asi o kilometr dál po proudu, proti mlýnu a přívozu. V původním místě byla pouhý rok a půl, 1. listopadu 1901 byla otevřena zhruba v současné poloze.Petrov u Prahy, Posázavský pacifik Původně nesla název Pikovice, těsně po druhé světové válce (1945) byla přejmenována na Petrov-Pikovice a počátkem 60. let na současný název Petrov u Prahy.Veronika Kucrová: Zmizelé Čechy – Posázaví. Praha: Paseka, 2013, 192 s., ISBN 978-80-7432-354-6. Str. 10–15Štěpán Keprta: Vznik a počáteční vývoj meziválečného letoviska Pikovice, diplomová práce, Univerzita Karlova, Fakulta humanitních studií, Katedra sociální a kulturní ekologie, Praha, 2018 20. června 1920 byla na levém břehu otevřena Posázavská stezka z Pikovic do Žampachu. Vybudováním přehrady ve Vraném nad Vltavou v roce 1936 došlo k vzedmutí hladiny až k Pikovicím, takže Pražská paroplavební společnost mohla zavést pravidelnou linku mezi Davlí a Pikovicemi (přístaviště bylo u mlýna).

Původně byl v Pikovicích přívoz E. Chadimy u pikovického mlýna. V roce 1922 se Klub československých turistů na schůzi své finanční komise začal zabývat výstavbou lávky v návaznosti na Posázavskou stezku. Z důvodu vysokých nákladů byla stavba odložena, klub místo ní vybudoval nový, druhý přívoz v místě dnešní lávky.

Příprava lávky začala v roce 1934. Plánování a výstavba byly umožněny zvýšením obecního rozpočtu z prodeje pozemků stavebníkům rekreačních objektů. Na výstavbu lávky bylo z rozpočtu uvolněno 200 tisíc Kč (cena lávky nakonec byla 351 tisíc Kč). Z více návrhů lávky byla v roce 1935 vybrána Českomoravská stavební společnost v Praze jako nejlevnější možnost. Dozorem byl pověřen projektant Dr. Ing. Antonín Kratochvíl. Betonová lávka byla dokončena 15. března 1937 a nahradila tak přívoz. V témž roce byly Pikovice elektrifikovány.Pikovice, obec Hradištko, Jana Chadimová Výběrčím mýtného byl určen Bohuslav Novotný z Pikovic za týdenní výplatu 70 Kč. Poplatek byl 20 haléřů za osobu.Kronika Hradištko

V roce 1942 se Hradištko s Pikovicemi stalo součástí vysídleného výcvikového prostoru Waffen-SS. Obyvatelé byli povinni obec opustit do 15. září 1942. Obvod celého území byl uzavřen a hlídán, německé četnictvo mimo jiné střežilo i pikovickou lávku. Železnice na pravém břehu byla uzavřena.

Využití Příjezd k lávce je opatřen dopravní značkou zákaz vjezdu všech motorových vozidel mimo dopravní obsluhu, vstup na lávku je vybaven středovým sloupkem bránícím vjezdu dvoustopých vozidel.Mapy.com, Panorama k 21. 7. 2021, přístup 27. 4. 2026

Po lávce jsou vedeny:Mapy.com, přístup 27. 4. 2026Pikovice (most), Plánovač tras KČT, přístup 27. 4. 2026 červeně značená turistická trasa KČT 110066 zeleně značená turistická trasa KČT 135134 naučná stezka Medník cyklistická trasa 8199

Odkazy Reference

Externí odkazy

Pikovická lávka, Povodňový plán Středočeského kraje

Kategorie:Lávky v okrese Praha-západ Kategorie:Mosty přes Sázavu Kategorie:Petrov (okres Praha-západ) Kategorie:Hradištko (okres Praha-západ)