Marly je obec ve švýcarském kantonu Fribourg, v okrese Sarine. Žije zde obyvatel.
Geografie Marly leží v nadmořské výšce 627 m, 3,5 km vzdušnou čarou jižně od hlavního města kantonu, Fribourgu. Aglomerační obec se rozkládá v rozšířené části údolí řeky Ärgera (francouzsky ), krátce před jejím ústím do Sány, a také na přilehlých molasových výšinách Fribourské plošiny.
Území obce o rozloze 7,7 km² zahrnuje část molasových výšin východně od Sány. Centrální část území tvoří až 800 metrů široké údolní rozšíření, kterým protéká Ärgera od východu na západ. Říční koryto je zde sevřeno do kanálu a upraveno tak, aby chránilo ploché údolní dno před dříve častými záplavami. Pod touto údolní šíjí protéká Ärgera zúženým místem mezi plošinami La Grangette a Marly‑le‑Petit a krátce poté se vlévá do Sány.
Jižně od údolí Ärgera se obecní území zvedá na přilehlé zalesněné výšiny Bois de l’Eglise, Vers le Bois (s 730 m n. m. nejvyšší bod Marly) a Bois de Monteynan (704 m n. m.). Tyto lesnaté výšiny jsou členěny různými bočními potoky Ärgery, mimo jiné Ruisseau de Copy. Na sever od údolní kotliny Ärgery navazuje přibližně 1 km široká náhorní plošina (620 až 650 m n. m.), která strmě spadá k hluboce zaříznutému, mnoha meandry zvlněnému toku Sány. Svah je místy až 100 m vysoký a protkaný pískovcovými skalami. Podél Sány probíhá západní a severní hranice obce. V roce 1997 připadalo z rozlohy obce 28 % na zastavěné území, 29 % na lesy a křoviny, 37 % na zemědělskou půdu a něco méně než 6 % tvořila neproduktivní plocha.
Marly se skládá ze dvou sídelních částí: Marly‑le‑Grand (637 m n. m.) na severním svahu údolí Ärgera, Marly‑le‑Petit (622 m n. m.) na okraji plošiny severně od údolí Ärgera, dále z osady Chésalles (630 m n. m.) na svahu jižně od Ärgera a z několika samostatných statků. Sousedními obcemi Marly jsou, počínaje na severu a ve směru hodinových ručiček, Fribourg, Pierrafortscha, Villarsel-sur-Marly, Bois‑d’Amont, Hauterive a Villars-sur-Glâne.
Historie náhled|vlevo|Letecký pohled (1971) Území obce Marly bylo osídleno velmi brzy. Byly zde objeveny stopy osídlení z neolitu a z doby halštatské. Z římské doby se dochovaly pozůstatky nejméně čtyř statků ().
První písemná zmínka o místě pochází z roku 1055 ve slovním spojení in Marlensi. Později se objevují podoby Marliei (1134), Marllie (1228), Marlie (1240), Mallie (1251), Mallye (1270), Marliez (1453), Marlye (1476) a Maillié (1479). První doložená německá verze je Mertellach (1466). Původní název Martiliacum pravděpodobně vychází z gallo‑římského rodového jména Martilius a keltské přípony ‑acum.
Ve středověku tvořilo Marly středisko vlastního panství, které bylo jako léno podřízeno pánům z Arconcielu. Nejpozději roku 1442 se vesnice dostala pod vládu Fribourgu a byla zařazena do tzv. Staré země (Burgpanner). Po francouzském vpádu v březnu 1798 a následném pádu Staré konfederace patřila vesnice během Helvétské republiky a následujícího období k okresu Fribourg, než byla roku 1848 s novou kantonální ústavou začleněna do okresu Sarine.
Zhruba od roku 1950 začal spolu s průmyslovým rozvojem rychlý nárůst počtu obyvatel. S účinností od 1. února 1970 se dosud samostatné obce Marly‑le‑Grand a Marly‑le‑Petit sloučily v obec Marly. K 1. lednu 1976 byla k Marly připojena také vesnička Chésalles. Po těchto obecních fúzích si Marly vytvořilo nový znak, který není složen ze znaků původních obcí, ale odkazuje na feudální rod de Marly.
Obyvatelstvo náhled|vpravo|Škola Vývoj počtu obyvatel Rok 1785 1836 1850 1900 1930 1950 1960 1980 2000 2010 2020 Počet obyvatel 289 382 435 774 822 1334 1813 5235 7184 7579 8222 Z obyvatel je 73,2 % francouzsky mluvících, 17,3 % německy mluvících a 2,1 % hovoří italsky (stav v roce 2000). Marly leží na jazykové hranici. Vždy bylo francouzsky mluvící vesnicí, avšak v 18. a 19. století mělo poměrně velkou německy mluvící menšinu. Vliv němčiny však již více než 150 let soustavně klesá: v roce 1880 bylo německy mluvících ještě 28 %, v roce 1990 už jen 19 % obyvatel.
Hospodářství náhled|vpravo|Výzkumné centrum Ciba (1966) Marly bylo až do první poloviny 20. století převážně zemědělskou vesnicí. Od 50. let 20. století však začal rychlý rozvoj směrem k aglomerační obci Fribourgu s rozsáhlými obchodními a průmyslovými plochami.
Dnes nabízí Marly přibližně 2400 pracovních míst. Zemědělství má s 2 % ekonomicky aktivních osob zaměstnaných v primárním sektoru už jen okrajový význam. Přibližně 34 % pracujících je zaměstnáno v průmyslu, zatímco sektor služeb soustřeďuje kolem 64 % pracovních sil (stav 2001).
Zemědělství se dnes zaměřuje na chov dobytka a rostlinnou výrobu. Řemeslný a průmyslový rozvoj vesnice probíhal v několika etapách. Od 14. století byly podél Ärgera v provozu kovárny, pily a mlýny. Významná papírna v Marly existovala od 15. století až do roku 1921; datace 1411 není jistá, poprvé je doložena roku 1474. Industrializace začala v poslední čtvrtině 19. století. Roku 1886 byla otevřena továrna na výrobu akumulátorů, která byla roku 1920 uzavřena. Později přibyly podniky hodinářského průmyslu a další výroby.
K hospodářskému rozmachu výrazně přispělo otevření výzkumného centra pro fotochemii firmou Ciba‑Geigy v roce 1963. Podnik, který byl později rozšířen i na další odvětví chemického průmyslu, zaměstnával až 1000 lidí a měl zásadní podíl na populační explozi v 60. letech. V hospodářské krizi 90. let byla výzkumná činnost přesunuta zpět do Basileje. Ztrátu mnoha pracovních míst se podařilo vyrovnat díky mezitím diverzifikovanému průmyslu a blízkosti Fribourgu, takže se neprojevila poklesem počtu obyvatel.
Dnes se průmysl a obchod soustřeďují do tří zón: jižně od mostu Pérolles, v areálu bývalé papírny a obecně na dně údolí Ärgery. Působí zde podniky chemického průmyslu, elektrotechniky, kovovýroby, jemné mechaniky a kosmetického průmyslu. Na území Marly se nachází také elektrárna Hauterive, do níž je přiváděna voda z přehrady Lac de la Gruyère.
V posledních desetiletích se Marly rozvinulo také jako rezidenční obec. Mnoho ekonomicky aktivních obyvatel proto dojíždí za prací, převážně do Fribourgu.
Doprava Obec má dobré dopravní spojení. Leží na hlavní silnici z Fribourgu přes La Roche do Bulle. Nejbližší nájezd na dálnici A12 (Bern–Vevey) je vzdálen asi 7 km od centra obce. Díky autobusovým linkám společnosti Transports publics fribourgeois, které jezdí z Fribourgu do Bulle, Jaunu a dalších destinací, je obec napojena na síť veřejné dopravy.
Odkazy Reference
Externí odkazy
Kategorie:Obce v kantonu Fribourg