Restaurace a vinárna Baroko je podnik ve sklepních prostorách Minoritského kláštera v historickém jádru Brna, pocházejících z 18. století.
Popis a umístění prostor Prostory klášterního sklepení se nacházejí pod klášterní zahradou, částečně pod východním a jižním křídlem konventní budovy a také částečně pod domem č. o. 19 v ulici Orlí, dnes Divadlo na Orlí.
Restaurace samotná je z ulice Orlí přístupná nenápadným vchodem s pískovcovým ostěním, na který navazuje prostor se schodištěm o padesáti stupních klesajícím do prostorné a dlouhé hostinské místnosti s barem a výčepem. Z ní vede vlevo průchod do prostor kuchyně. Na konci místnosti vpravo vede zešikma průchod do dalších dvou menších souběžných prostor těsně přiléhajících k sobě, využívaných jako salónky. Při vyústění schodiště jsou po levé straně skladové prostory a po pravé straně toalety.
Všechny místnosti jsou klenuty valeně, zdivo je cihlové. U schodiště jsou umístěny dvě kopie barokních soch a ve stěnách hostinské místnosti je umístěno pět typů reliéfů putti, které se opakují. Jeden reliéf je umístěn také nad vchodem do restaurace.
Historie
Vznik klášterních sklepů Řeholní pravidla minoritům zpočátku zakazovala vlastnit pozemský majetek. Klášter však v průběhu středověku získával díky odkazům a darům majetky, včetně polností a vinohradů, pro které bylo nutné vybudovat příslušné zázemí. Ve 14. století je například doložen dar dvou vinohradů v Nikolčicích od měšťana Mikuláše Olbrama. Povolení šenkovat s vínem, avšak v omezeném množství a uvnitř městských hradeb, získali minorité díky rozhodnutí Vladislava Jagellonského z roku 1497.
Sklepy byly v průběhu historie kláštera budovány pod východním křídlem konventu. Roku 1722 měl být, za druhého kvardianátu Teodora Drápala, vyhlouben prostorný sklep pod dvorem v hloubce šesti sáhů, který navazuje na staré sklepení. Dvojice prostor klenutých valenou klenbou s lunetami sloužila pro uložení piva a vína. Stavba souvisela s předešlou demolicí starého letního refektáře s kuchyní, počínající roku 1721, místo kterých byla posléze vystavěna budova malé kvadratury s novým refektářem, kuchyní, pekárnou a schodištěm. Ve východní části došlo roku 1740 k rozšíření těchto sklepů o další dvě prostory. Za působení kvardiána Prospera Mikšíčka byl roku 1775 „v klášterní zahradě vykopán a sklenut nový sklep, šťastně spojený s těsným starším sklepem konventu“. V témže roce je doložen také dar 500 džbánů nejlepšího rakouského vína od měšťana Damuluse Schwarze, který jej vysloveně poskytl do „nového sklepa“.
Restaurační využití Od roku 1808 fungovalo v části minoritského kláštera dvouleté filozofické učiliště a ze sklepení se stalo večeřadlo, kde diskutovali profesoři, studenti a měšťané. Místu se mělo v nespecifikované době říkat „Řádový výčep“ či „U nihilisty“. K roku 1888 je doloženo využití sklepů pro Johrnsdorfer Bierhalle (tj. pivnicí Třemešského pivovaru), kde se měly pořádat taneční zábavy či scházet spolky. Podle adresáře z roku 1895 sloužilo sklepení posléze jako sklad pro brněnskou Jehnitzer Bierhalle (pivnici Jehnického pivovaru) nájemce Josefa Elgarta, sídlící na ulici Panské.Encyklopedie dějin města Brna: Josef Elgart
Tzv. Stará fara, jak se budově říkalo, sloužila jako veřejně přístupné restaurační zařízení již ve 30. letech 20. století, jak dokazuje žádost o zřízení nového vstupu se schodištěm do vinárny z roku 1937. Podnikání tehdejšího majitele Jana Nohela však bylo během nacistické okupace omezeno, jelikož došlo k přeměnění sklepů na protiletecký kryt. Sklepení nebylo následně využíváno.
K větší opravě a adaptaci prostor na vinárnu Baroko došlo podnikem Restaurace a jídelny roku 1971, podle projektu architekta Kamila Fuchse. Během této adaptace byl do prostoru umístěn stylový nábytek, reliéfy na stěnách a čtyři přesné odlitky barokních soch od neznámého autora. Dvě ze soch byly umístěny v uličce mezi stoly. Při plánování rekonstrukce je zmiňován údajně nejstarší vinný lis na Moravě, pocházející z počátku 18. století a umístěný v prostorách vinárny, který byl při rekonstrukci adaptován na barový pult. Tyto úpravy však částečně vzaly za své při pozdějších rekonstrukcích novými nájemci.
Od roku 1996 využívala prostory společnost VINÁRNA BAROKO BRNO, s.r.o., na jejíž majetek byl v září 2004 prohlášen konkurs. V tomto období byl používán název Restaurace u Minoritů. V letech 2003–2007 podnik provozoval, nejprve jako taneční vinárnu Baroko a později pod názvem Legendy bar, syn herce Vladimíra Menšíka Petr Menšík (zároveň provozovatel Kavárny Vladimíra Menšíka v ulici Veselé), ale restauraci po několika letech uzavřel pro spory s podnikatelskými partnery.Legendy bar, archivní kopie z 6. 3. 2005Legendy bar Menšík, archivní kopie z 10. 8. 2007 Následně se jí pod novým provozovatelem vrátil název Baroko.
Stará fara Vstup do restauračních prostor je z ulice Orlí v budově č. o. 17 z roku 1733, jež nahradila mladší budovu z roku 1672, která vznikla na místě středověké stavby, nejspíše poškozené při švédském obléhání roku 1645. Středověké sklepení domu se však zachovalo. Jednopatrová stavba sloužící původně jako hostinský dům sv. Jana Evangelisty k ubytování hostů a poutníků, byla po zřízení farnosti (k němuž došlo v roce 1784) přestavěna na obydlí pro faráře se samostatným vchodem pro farníky.
Události Před sametovou revolucí zněla v taneční vinárně Baroko živá jazzová hudba a pro dlouhou otevírací dobu (do 5 hodin ráno) se v ní v průběhu noci scházeli návštěvníci dříve skončivších vystoupení v jiných brněnských kavárnách. Hrávalo zde mj. jazzové kvarteto Quartet Sirius (Jan Martiš, Svaťka Jeníková, Dušan Reichman, Jaroslav Zvoník). Hostoval zde pravděpodobně i pražský Orchestr Karla Vlacha. V letech 2003, 2004 a 2006 oslavovaly ve vinárně Baroko zisk titulu mistryň republiky volejbalistky Volejbalového klubu Královo Pole Brno. Každoročně v rámci festivalu Dny polské kultury v Brně, který se koná od roku 2011, pořádá restaurace Baroko Dny polské kuchyně, při kterých nabízí tradiční polské pokrmy jako žurek, gołąbki nebo mazurek. V restauraci Baroko se od roku 2013 konají pravidelné měsíční srazy brněnských editorů Wikipedie.
Ohlas v kultuře Prostředí vinárny Baroko zachytil spisovatel Zdeněk Vyhlídal ve své novele Zatmění slunce vydané roku 1980, jejíž děj se odehrává v Brně. Mladá sociální pracovnice Věra v příběhu potkává muže, který ji pozve na schůzku „na Orlí, do vinárny Baroko“. Tam ho sice nakonec ve smluvený čas nenalezne, ale čtenář si z vyprávění udělá představu, jak tehdy vinárna působila:
Galerie
Odkazy
Poznámky
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Restaurace v Brně Kategorie:Podzemní stavby v Brně Kategorie:Brno-město Kategorie:Vinárny Kategorie:Barokní stavby v Jihomoravském kraji Kategorie:Postaveno v 18. století Kategorie:Sklepy Kategorie:Podzemní restaurace