Karel Rozum (12. srpna 1856 České Budějovice – 26. března 1933 Roudnice nad Labem) byl český středoškolský profesor, národopisec, folklorista, archeolog a muzeolog.
Životopis Narodil se 12. srpna 1856 v Českých Budějovicích do vlastenecky orientované české rodiny. Jeho otec Karel Rozum starší pracoval jako právník pro finanční komisařství, Matka Terezie pocházela ze Soběslavi. Rodina žila v renesančním domě v centru Českých Budějovic, který patřil dědečkovi Matěji Rozumovi.
Velkou část dětství prožil u prarodičů Buzkových v Soběslavi. Navštěvoval zde českou obecnou školu a právě v tomto prostředí se poprvé intenzivně setkal s jihočeským folklorem, lidovými tradicemi a venkovským životem. Zajímal se především o Soběslavsko a oblast blat. Především o lidové písně, kroje, obyčeje i venkovské stavby. Jako student si zapisoval lidové písně a později se stal jedním z dokumentátorů jihočeského folkloru.
Po návratu do Českých Budějovic vystudoval německé gymnázium. V roce 1874 odešel do Vídně, kde studoval na vídeňské polytechnice matematiku a deskriptivní geometrii. Studium dokončil roku 1879 a získal aprobaci středoškolského profesora. Současně navštěvoval od roku 1875 vídeňskou uměleckoprůmyslovou školu, kde studoval kreslení a malbu. Díky tomu získal také kvalifikaci učitele kreslení.
Po studiích působil jako středoškolský profesor na různých školách v českých zemích. Vedle pedagogické práce se věnoval etnografii, archeologii a muzejnictví. Zabýval se dokumentací lidového života, sběrem historických předmětů a výzkumem jihočeského venkova. Patřil k prvním badatelům, kteří systematicky zaznamenávali podobu lidových staveb, nábytku, keramiky a krojů v jižních Čechách.
Úzce spolupracoval se soběslavským muzeem, založeným roku 1897. Podílel se na budování jeho národopisných sbírek a publikoval studie o lidové kultuře Soběslavska a Blat. Zaznamenával lidové písně, pověsti a zvyky místních obyvatel.
Publikoval v řadě odborných časopisů, například v časopise Český lid, Musejní sborník nebo Staré i nové zvěsti ze Soběslavě a okolí. Zabýval se především lidovým uměním a každodenním životem obyvatel jižních Čech. Mezi jeho nejvýznamnější práce patří studie Hliněné nádobí jihočeské z roku 1903, kde podrobně popsal tradiční výrobu keramiky a jednotlivé typy jihočeského nádobí. V roce 1904 vydal práci Starodávný nábytek dřevěný, věnovanou lidovému nábytku a venkovskému vybavení domácností.
Vedle folkloru se zajímal také o archeologii. Podílel se na dokumentaci archeologických nalezišť a historických památek v jižních Čechách. Jeho práce měla význam nejen pro národopis, ale i pro regionální historii a muzejnictví. Díky svému výtvarnému nadání často pořizoval přesné kresby historických předmětů, ornamentů a stavebních detailů.
Zemřel 26. března 1933 v Praze. Příčinou úmrtí byl srdeční infarkt. Pohřben byl na Vinohradech.
Reference
Kategorie:Čeští archeologové Kategorie:Čeští muzeologové Kategorie:Čeští folkloristé Kategorie:Čeští etnografové Kategorie:Čeští výtvarníci Kategorie:Čeští středoškolští pedagogové Kategorie:Absolventi Technické univerzity Vídeň Kategorie:Narození v roce 1856 Kategorie:Narození 12. srpna Kategorie:Narození v Českých Budějovicích Kategorie:Úmrtí v roce 1933 Kategorie:Úmrtí 26. března Kategorie:Úmrtí v Roudnici nad Labem Kategorie:Pohřbení na Vinohradském hřbitově Kategorie:Muži