Svatý Alypius z Thagaste († 429/430) byl biskup Thagaste a učedník svatého Augustina.
Život Pocházel z aristokratické rodiny z Thagaste, malého města v římské provincii Afrika Proconsularis. Studoval v rodném městě a v Kartágu (376–383). V Kartágu byl žákem Augustina z Hippa. Jak se jejich přátelství prohlubovalo – Augustin ho nazýval „bratrem svého srdce“ – rostl také jeho zájem o manicheismus, jehož stoupencem byl po určitou dobu. Obdivoval přísné manichejské požadavky na čistotu a domníval se, že manželství by jemu i jeho přátelům překáželo v hledání moudrosti.
Spolu s Augustinem studoval právo a roku 383 odešel do Říma, aby se věnoval právnickým studiím. Později zde zastával úřad soudce. Jedna známá epizoda popsaná v Augustinových Vyznáních vypráví, jak ho přátelé přemluvili k návštěvě gladiátorských her. Alypius se jim nejprve bránil a držel oči zavřené, nakonec však podlehl zvědavosti. K vlastnímu zděšení zjistil, že ho podívaná přitahuje, a dokonce začal na hry zvát i své přátele. Později však svého jednání litoval a vrátil se k duchovnímu životu.
Po určitou dobu zastával místo v císařské pokladně, ale v letech 384–385 následoval Augustina do Mediolanumu, kde se seznámil s kázáními Ambrože Milánského. Po dlouhém období duchovního hledání a odklonu od manicheismu byl přítomen v milánské zahradě při Augustinově obrácení ke křesťanství. Dne 25. dubna 387 byli oba přátelé během velikonoční vigilie pokřtěni Ambrožem.
Po křtu se vrátili do Thagaste, kde Alypius pomohl Augustinovi založit první klášter v severní Africe. Vedl mnišský život v Thagaste (od roku 388) a později v Hippo Regius (od roku 391). Když byl Augustin lidem z Hippa zvolen biskupem, přestěhoval se tam i Alypius, stal se členem mnišské komunity a představeným jednoho z místních klášterů.
V letech 393–394 vykonal pouť do Svaté země. Na Augustinovo pověření se v Betlémě setkal s svatým Jeronýmem. Po návratu roku 394 se stal biskupem v Thagaste.
Následujícího roku napsal Paulinus z Noly prosbu o zaslání kopie Církevních dějin od Eusebia z Kaisareie. Paulinus se zajímal o Alypiův život a víru a požádal ho o bližší informace. Alypius proto vyzval Augustina, aby odpověděl za něj. Podle některých badatelů právě tato okolnost přispěla ke vzniku Augustinova slavného díla Vyznání.
Jako biskup se účastnil afrických církevních sněmů na počátku 5. století. Společně s Possidiem a Augustinem byl jedním ze šesti zástupců katolické strany při velké disputaci s donatisty na kartaginském sněmu roku 411, svolaném císařem Honoriem. Účastnil se také numidijského sněmu roku 416 a sepsal o něm zprávu pro papeže Inocence I.. V letech 419 a 428 cestoval do Itálie ve věcech církevních i politických.
Udržoval korespondenci s Paulinem z Noly a podnítil Augustina k sepsání nedokončeného spisu Proti druhé odpovědi Juliánově (429/430). Když Augustin roku 430 zemřel, byl Alypius ještě naživu, ale o posledních letech jeho života nejsou dochovány žádné spolehlivé zprávy.
Doklady o jeho úctě se objevují až mnohem později. Do Římského martyrologia byl zařazen papežem Řehořem XIII. v roce 1584. Jeho památka se slaví 15. srpna. Řeholníci augustiniánského řádu si jeho svátek připomínají společně s Possidiem 16. května a řeholní kanovníci svatého Augustina 17. srpna.
Odkazy
Reference
Externí odkazy Pravoslavná encyklopedie
Kategorie:Muži Kategorie:Pravoslavní svatí Kategorie:Římskokatoličtí svatí Kategorie:Starověcí světci Kategorie:Biskupové starověku Kategorie:Osoby s nejistým datem narození Kategorie:Úmrtí v 5. století Kategorie:Úmrtí v Alžírsku