Gašinští z Gašina či z Gašinu, svobodní páni z Rosenbergu (polsky Gaschinowie či Gaszyńscy, německy Grafen von Gaschin, Freiherren von und zu Rosenberg) byli starobylý polský šlechtický rod, který získal majetky na Moravě a ve Slezsku a v roce 1653 dosáhli hodnosti říšských hrabat. Díky držení panství Rosenberg (dnes Olesno) v Opolském vévodství získala rodina Gašinských v 17. století titul „svobných pánů z a na Rosenbergu“.Genealogisches Handbuch des Adels, Adelslexikon. Band IV, Band 67 der Gesamtreihe, Limburg (Lahn) 1978, S. 41.
Historie rodu náhled|Františkánský klášter na Hoře sv. Anny|vlevo
Původ vlevo|náhled|Zámek Żyrowa patřící rodu Gašinů Podle legendy přišli předkové rodiny ve 13. století do Polska během východní kolonizace z Německa. Heraldický výzkum rodového erbu, který je v Polsku známý jako „Berszten“, tuto tezi podporuje. Usadili se ve Wielunském knížectví ve Velkopolsku, kde je v roce 1395 poprvé doložen Hanzelinus de Gaschin, známý také jako z Gaszyna, neboli Gaszyński, z Wierzchlas, herbu Berszten II.Inscriptiones castrenses Wielunenses v Polském státním archivu ve Varšavě
Zdokumentovaný rodokmen začíná Janem Wierzchlejským z Gaszyna († po roce 1452), pánem z Kobylí Hory poblíž Schildbergu (dnes Ostrzeszów), který jako vazal olomouckých biskupů vlastnil majetky především ve Opolském, Ratibořském a Opavském knížectví.Zemské desky v Opolském knížectví a Ratiboři 1523 a v Opavském knížectví po roce 1530.Roman von Procházka, Vorstand des Collegium Carolinums (Hrsg.): Genealogisches Handbuch erloschener böhmischer Herrenstandsfamilien. Ergänzungsband. R. Oldenbourg Verlag, München 1990, S. 5.
V Čechách V roce 1586 byl Jan Gassinsky von Gassjn, pán z Ketře v Hlubčickém knížectví, povýšen do českého rytířského stavu. Vzhledem k tomu, že většina členů rodiny se postavila na stranu římskokatolické habsburské monarchie, během třicetileté války se jejich společenské postavení zvýšilo a získali říšské úřady. To jim přineslo majetky, které jim dodávaly další prestiž a bohatství.
Největšího majetkového rozmachu dosáhl rod za Jiřího Adama Františka z Gaschinu, který sloužil jako slezský zemský hejtman, císařský komorník a tajný rada. Mimo jiné založil poutní místo na Hoře sv. Anny v Opolském knížectví, zřídili zde františkánský klášter s rodinným pohřebištěm v klášterním kostele a zadali stavbu 33 kaplí na Kalvárii. To vedlo k povýšení rodu do českého panského stavu s rozšířením erbu 5. dubna 1621 ve Vídni na titul „baron von und zu Rosenberg“ pro Melichara Borromäa z Gašinu, českého staršího ; později, 28. prosince 1632, ve Vídni pro čtyři bratry Mikuláše Karla, Jáchyma Ludvíka, Melichara Ferdinanda a Jana Jiřího.České zemské desky Saalbücher. Band XLIV, S. 707–713.
Císař Ferdinand II. udělil 7. ledna 1633 ve Vídni Mikulášovii svobodnému pánovi z Gašinu, veliteli Maltézských rytířů na Dívčím Hradu, dědičný rakouský hraběcí titul s predikátem „Urozený pán z Rosenbergu“ a dne 22. června 1635 v Šoproni byl hraběcí titul potvrzen pro české země.České zemské desky Saalbücher. Band XLVIII, S. 106–133. 24. července 1653 byli bratři v Řezně povýšeni do říšského hraběcího stavu. Rod vymřel v osobě hraběte Ferdinanda z Gašinu (1827–1894).Roman von Procházka: Genealogisches Handbuch erloschener böhmischer Herrenstandsfamilien. Ergänzungsband. Herausgegeben vom Vorstand des Collegium Carolinum, Forschungsstelle für die böhmischen Länder. R. Oldenbourg Verlag, München 1990, S. 54.
Odkazy
Reference
Kategorie:Rakouské šlechtické rody Kategorie:Polské šlechtické rody Kategorie:Slezské šlechtické rody Kategorie:Moravské šlechtické rody Kategorie:České šlechtické rody