Expedice 75 je sedmdesátá pátá dlouhodobá mise na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Tvoří ji sedm astronautů a kosmonautů, kteří na stanici přiletěli v kosmických lodích SpaceX Crew-12 a Sojuz MS-29. Expedice začala 26. prosince 2026 a podle plánu skončí 1. dubna 2027. V září nebo říjnu 2026 se část posádky obmění, když čtveřici astronautů z lodi Crew-12 vystřídají čtyři nástupci v kosmické lodi SpaceX Crew-13. Konec expedice nastane v okamžiku odletu posádky Sojuzu MS-29 zpět na Zemi.
Posádka Expedice 75 začala 26. července 2026 v 07:02:59 UTC (09:02:59 SEČ), v okamžiku odpojení kosmické lodi Sojuz MS-28 od ISS. Stanici v ní opustili ruští kosmonauti Sergej Kuď-Sverčkov a Sergej Mikajev a americký astronaut Christopher Williams, kteří na ni ve stejné lodi přiletěli 27. listopadu ve 12:34:35 UTC a osm měsíců byli členy Expedice 74. Ta okamžikem jejich odletu skončila.
Na palubě ISS při zahájení 75. expedice již bylo všech 7 členů její posádky. Čtyři z nich, Američané Jessica Meirová a Jack Hathaway, francouzská astronautka Sophie Adenotová a ruský kosmonaut Andrej Feďajev, na stanici přiletěli už 14. února 2026 ve 20:15 UTC a stali se na více než pěti měsíců řádnými členy druhé části Expedice 74. Meirová 25. července 2026 ve 13:46 UTC převzala velení nad stanicí od předchůdce v této funkci, kterým byl na Zemi se vracející Kuď-Sverčkov.
Zbylými třemi členy Expedice 74 při jejím zahájení byli ruští kosmonauti Pjotr Dubrov a Anna Kikinová a americký astronaut Anil Menon, které na stanici 14. července 2026 dopravila kosmická loď Sojuz MS-29.
Výměny před zahájením Expedice 76 Podle zveřejněných plánů měla přiletět nejdříve v polovině září 2026 kosmická loď Crew Dragon na misi SpaceX Crew-13 se čtyřmi astronauty, kteří nahradí posádku velitelky Meirové a stanou se součástí Expedice 75 v její druhé, delší části. Budou jimi Američané Jessica Watkinsová a Luke Delaney, Kanaďan Joshua Kutryk a Rus Sergej Teterjatnikov. Jejich start NASA původně naplánovala na 12. září, ale 2 týdny před plánovaným termínem ho odložila na neurčito kvůli zjištění úniku okysličovadla v kosmické lodi Dragon. Crew-12 po příletu svých nástupců stanici během několika dní opustí.
Trio ze Sojuzu MS-29 pak podle plánů opustí stanici a odletí na Zemi 1. dubna 2027. I na jejich místo však o obvyklých 10 až 12 dní dříve přiletí nástupci, tři členové budoucí Expedice 76. Posádku kosmické lodi Sojuz MS-30 v přípravě tvoří ruští kosmonauti Dmitrij Petělin a Konstantin Borisov a americká astronautka Deniz Burnhamová.
Zatím není jasné, jestli NASA plánuje ještě před koncem Expedice 75, tedy nejspíš v březnu 2027, provést další výměnu, pro kterou by posádka přiletěla s misí SpaceX Crew-14, anebo ji odloží na dobu po skončení expedice. Pokud Crew-13 skutečně přiletí v polovině září 2026, vyjde konec jejího očekávaného zhruba půlročního pobytu na stanici právě do období kolem 1. dubna 2027.
Tato nejasnost je důsledkem rozhodnutí opustit několik let funkční model půlročního střídání Sojuzů i Crew Dragonů, a to vždy zhruba ve stejné době, takže jednotlivé posádky strávily prakticky celou expedici ve stejném složení. Ruská agentura Roskosmos však se začátkem Expedice 73 – po dohodě s NASA a dalšími partnery ISS – z ekonomických důvodů rozhodla o prodloužení jednotlivých letů Sojuzů MS na zhruba 7 až 9 měsíců, čímž během dvou roků „ušetří” jednu ze čtyř kosmických lodí. Protože NASA půlroční intervaly víceméně zachovává, znamená to, že se v poslední době během každé expedice 4 ze 7 lidí na palubě ISS vystřídají. NASA sice při startu původně pro posádku Crew-11 připustila, že bude zvažovat možnost prodloužit let na 7 nebo 8 měsíců, čímž by se přiblížila délce celé expedice. Z plánu však sešlo poté, co Crew-11 naopak musela od ISS odletět předčasně kvůli zdravotním obtížím jednoho ze členů posádky.
Vývoj obsazení Vývoj obsazení ISS během Expedice 75 shrnuje následující tabulka: kosmonaut/astronautV závorkách za jménem je uveden dosavadní počet letů do vesmíru včetně této mise.loď26. července – konec září 2026několik dní koncem záříkonec září – ~20. března 2027~20. března – 1. dubna Jessica Meirová (2)Crew-12velitelka ISSSergej Kuď Sverčkov předal funkci velitele ISS Jessice Meirové 25. července 2026. Jack Hathaway (1)Crew-12 Sophie Adenotová (1)Crew-12 Andrej Feďajev (2)Crew-12 Pjotr Dubrov (2)Sojuz MS-29 Anna Kikinová (2)Sojuz MS-29 Anil Menon (1)Sojuz MS-29 Jessica Watkinsová (2)Crew-13 Luke Delaney (1)Crew-13 Joshua Kutryk (1)Crew-13 Sergej Teterjatnikov (1)Crew-13 Dmitrij Petělin (2)Sojuz MS-30 Konstantin Borisov (2)Sojuz MS-30 Deniz Burnhamová (1)Sojuz MS-30 Legenda: Průběh expedice Na období expedice jsou naplánováno několik výstupů do volného prostoru, z toho nejméně 3 z americké strany hned na srpen 2026. V ruském segmentu má posádka MS-29 podle oznámení Roskosmosu v plánu 2 výstupy.
Uskuteční se také několik plánovaných manévrů ke zvýšení dráhy ISS, která se jinak vlivem brzdění způsobovaného nepatrnými stopami atmosféry Země pomalu, ale setrvale snižuje. Občas stanice provede také manévr neplánovaný, úhybný, aby se vzdálila z dráhy, na které jí hrozí příliš blízký kontakt s tzv. vesmírným smetím, tedy zbytky z předchozích vesmírných letů, které nejčastěji tvoří části nefunkčních družice nebo druhé a vyšší stupně nosných raket.
První z naplánovaných výstupů ze západního segmentu stanice se uskutečnil 6. srpna 2026. Trval od 12:33 UTC do 19:00 UTC, tedy 6 hodin a 27 minut a Jessica Meirová s Anilem Menonem při něm připravila energetický kanál 3B, tedy cestu přípravu pro připojení dalšího z nových solárních panelů iROSA do elektrického systému stanice. Meirová byla mimo stanici již po šesté, dosáhla celkového času 42 hodin a 33 minut, Menon se do volného prostoru podíval poprvé. Přitom právě v jeho skafandru se před koncem vstupu objevily neobvykle vysoké hodnoty oxidu uhličitého. Ačkoli sám astronaut nezaznamenal během výstupu nehlásil žádné další problémy a senzor se po svlečení skafandru vrátil k normálním hodnotám, rozhodlo vedení mise – kvůli potřebě vyhodnotit data – o odložení dalšího výstupu.
Menon se tak mimo stanici znovu vypravil místo 13. srpna o 5 dní později, kdy ho při svém prvním výstupu, navíc jako první Francouzka v historii, doprovodila astronautka Sophie Adenotová. V 6 hodinách a 23 minutách mezi otevřením poklopu ve 12:29 UTC a jeho uzavřením v 18:52 UTC dokončili především demontáž porouchané antény pro spojení stanice se Zemí a upevnili ji na odkládací místo na vnějším povrchu stanice. Protože na odpojení elektrických kabelů a uvolnění šroubů potřebovali více času, než se očekávalo, vypadla z dalšího programu instalace nové antény, která se tak přesunula hned na následující výstup naplánovaný na 25. srpna, ovšem původně s jiným programem. Stejná dvojice astronautů ve stanovený den zahájila výstup ve 12:27 UTC. Za úkol měli o týden dříve odloženou instalaci nové antény pro spojení se Zemí a přesunutí předchozí antény z dočasného do definitivního místa uložení na příhradovém nosníku stanice. Výstup ukončili po 6 hodinách a 30 minutách v 18:57 UTC s tím, že oba úkoly beze zbytku splnili, jak bezprostředně po výstupu ověřily testy antény. Menon druhým a třetím výstupem zvýšil svou celkovou dobu strávenou ve volném prostoru na 19 hodin a 20 minut, Adenotová si do statistik za své dva první výstupy zapsala 12 hodin a 53 minut.
Motory kosmické lodi Cygnus NG-24 provedly 27. srpna 2026 další z víceméně pravidelných plánovaných manévrů kvůli zvýšení dráhy stanice. Zapálily se v 16:53 UTC a pracovaly 20 minut a 43 sekund. Tím přidaly stanici na rychlosti 1,2 m/s, což zvýšilo její střední výšku dráhy o 2,15 km; pohybovala se mezi 414,5 a 423,3 km nad zemským povrchem.
Údržbářský a montážní program naplánovaný původně na 25. srpna NASA přesunula na nově stanovený další výstup 1. září. Na Sophii Adenotovou a Jessicu Meirovou (na 6. čistě ženském výstupu v historii ISS) čekala série méně rozsáhlých úkolů, např. výměna části vybavení na předním portu modulu Harmony, které je nezbytné pro přiblížení a připojení kosmických lodí, dále instalace kabelů pro přenos dat, výměna kamery s vysokým rozlišením a zásah na magnetickém spektrometrů a podobné. Na několik bodů programu i tentokrát nedošlo, přestože výstup mezi 12:40 a 20:29 UTC zabral 6 hodin a 49 minut, déle než původně plánovaných 6 a půl hodiny. Na vině nejspíš byly potíže na skafandru Sophie Adenotové, v jejichž důsledku se zablokoval jeho levý ramenní kloub a omezoval astronautku v práci. Meirová svým Meirová svým 7. výstupem prodloužila celkovou dobu pobytu mimo stanici na 49 hodin a 22 minut, Adenotová 3. výstupem na 19 hodin a 42 minut.
K dalšímu zvýšení dráhy stanice se motory Cygnusu NG-24 spustily 25. září 2026 v 15:43 UTC. Pracovaly 18 minut a zvýšily rychlost stanice o 1,0 m/s, což střední výšku dráhy ISS zvýšilo o 1,85 km.
Porty ISS ISS měla na začátku Expedice 75 celkem 12 portů umožňujících připojení jiného kosmického tělesa (kosmické lodě, případně dalšího modulu):
přední port modulu Harmony (Harmony forward) – port na přídi stanice mířící ve směru letu
horní port modulu Harmony (Harmony zenith) – port mířící směrem od Země
spodní modulu Harmony (Harmony nadir) – port mířící směrem k Zemi
spodní port modulu Unity (Unity nadir) – port mířící směrem k Zemi
spodní port Rassvet (Rassvet nadir) – port mířící směrem k Zemi
přední port modulu Pričal (Pričal forward)
zadní port modulu Pričal (Pričal aft)
pravý port modulu Pričal (Pričal starboard)
levý port modulu Pričal (Pričal port)
spodní port modulu Pričal (Pričal nadir) – port mířící směrem k Zemi
horní port modulu Poisk (Poisk zenith) – port mířící směrem od Země
zadní port modulu Zvezda (Zvezda aft) – port na zádi stanice mířící proti směru letu
První čtyři uvedené porty modulu Pričal (forward, aft, starboard a port) prozatím nejsou určeny (a vybaveny) k běžnému provozu.
Připojené kosmické lodi Při zahájení Expedice 75 využívaly kosmické lodi 5 z celkových 8 funkčních portů. Z toho byly 3 nákladní lodi – dva Progressy MS a jeden Cygnus XL – a dvě osobní lodi – Crew Dragon na misi SpaceX Crew-12 a Sojuz MS-29.
Podle přehledu plánovaných událostí na webu NASA se v červenci počítalo pro období expedice s 5 starty nákladních lodí. HTV-X2 japonské agentury JAXA měla přiletět nejdříve v létě, mise SpaceX CRS-35, Progresy MS-35 a MS-36 a Cygnus NG-25 nejdříve na podzim. Ruské zdroje pak oznamovaly plánované termíny startů pro Progress MS-35 na 9. září 2026 a pro Progress MS-36 na 24. listopadu 2026. Do 75. expedice tak nejspíš na jaře 2027 připadne ještě další Progress MS-37 v rámci obvyklé půlroční výměny lodí. NASA později změnila očekávání startu HTV-X2 na „nejdříve září 2026” a pak na listopad 2026.
Otevřena navíc zůstává otázka, zda se během expedice uskuteční testovací let Starliner-1. Tato kosmická loď podle dohody NASA a jejího výrobce, společnosti Boeing, přiletí bez posádky jako improvizovaná nákladní verze, aby dokončil nutné certifikační úkoly nezvládnuté při předchozí misi Boeing Crew Flight Test v roce 2024. Ačkoli obě strany od té doby pracují na přípravě dalšího letu, NASA v přehledu očekávaných událostí neuvádí žádný termín, resp. uvádí, že se termín přehodnocuje.
Pokud jde o lety s posádkou, jsou v plánu 3 přilétající mise. Nejdříve v polovině září SpaceX Crew-13 se čtyřmi členy pro obměnu posádky Expedice 75, hned počátkem roku 2027 dvoutýdenní návštěvní mise Axiom Mission 5 a v březnu 2027 Sojuz MS-30 s třemi členy posádky ISS pro další expedici. Zatím není jasné, zda zbylí 4 členové Expedice 76 přiletí v letu SpaceX Crew-14 před koncem Expedice 75 v březnu 2027, anebo po něm v dubnu téhož roku.