Střední strana moravského velkostatku (), označována též jako Strana středního velkostatku či jen Strana středu (), byla politická strana reprezentující od 70. let 19. století století na Říšské radě i na Moravském zemském sněmu umírněné moravské šlechtice. Strana se účastnila voleb ve velkostatkářské kurii, kde zastávala kompromisní politickou linii mezi ústavověrnými a konzervativními silami.
Historie Poslanci zastupující velkostatkářskou kurii se v 60. letech 19. století rozdělili na ústavověrné, podporující vídeňský centralismus, a konzervativce, kteří se identifikovali s českým státním právem. Vzhledem k vyrovnanosti pročeských a proněmeckých sil v Moravském zemském sněmu si značný politický vliv získali velkostatkářští poslanci, kteří lavírovali mezi oběma strami. Byli označování jako „mlhaví“ (die Nebulosen). V březnu 1864 osm těchto poslanců vydalo Program střední strany na moravském zemském sněmu.
Za skutečný vznik strany je však třeba považovat až volební provolání z roku 1879,, které bylo základem pro utvoření společné kandidátky s konzervativním velkostatkem pro volby do Říšské rady s cílem podpořit vznikající pravicovou vládu Eduarda Taaffeho. Samostatná poslanecká frakce strany vznikla roku 1881. V čele klubu stál až do roku 1906 zemský hejtman Felix Vetter z Lilie. Pro zemské volby roku 1884 strana uzavřela volební dohodu s ústavověrným velkostatkem. To opakovala i pro říšské volby v letech 1885 a 1891, což jí zajistilo čtyři z devíti moravských velkostatkářských mandátů. V říšských volbách roku 1897 a 1901 se třemi mandáty podílela na společném volebním kompromisu všech velkostatkářských stran.
Strana vystupovala loajálně vůči císaři a vídeňské vládě, odmítala federalismus, zároveň ale usilovala o posílenou samosprávu Moravského markrabství. Prosazovala spolupráci mezi oběma národnostními tábory, zasazovala se o česko-německý národnostní smír a pozdější moravské vyrovnání.
Strana uplatňovala v parlamentech i veřejné správě větší vliv, než by jí náležel počtem poslanců: Moritz Vetter-Lilie byl předsedou Poslanecké sněmovny Říšské rady (1901–1907), Ferdinand z Trauttmansdorffu předsedou Panské sněmovny (1879–1896). V Říšské radě působili poslanci většinou jako nezařazení; výjimkou bylo v letech 1882–1884 zapojení do Coroniniho klubu. Centristické tendence bylo možné pozorovat i u poslanců z jiných zemí, ty však nikdy nevedly ke zformování samostatné politické strany.
Poslanci Moravský zemský sněm Franz von Hopfen (1879–1896) Felix Vetter z Lilie (1883–1906) Zikmund Berchtold z Uherčic (1884–1896) Pavel Badenfeld (1884–1890) Josef Nimptsch (1884–1890) Karel Emanuel ze Žerotína (1884–1900) Jan Ludvík z Herbersteinu (1884–1902) Theodor Podstatský-Thonsern (1884–1910) August Fries (1890–1896) Remigius Olivier Laudon (1890–1896) Hugo Leopold ze Salm-Reifferscheidt-Raitze (1893–1903) Jan Blankenstein (1896–1902) Moritz Vetter-Lilie (1900–1918) Albert Herberstein (1902–1918) Alfred Skene II. (1904–1910)
Poslanecká sněmovna Říšské rady Zikmund Berchtold z Uherčic (1879–1899) Ernst Laudon (1879–1883) Felix Vetter z Lilie (1883–1891) Arnošt Egon Fürstenberg (1885–1889) Karel Emanuel ze Žerotína (1885–1897) August Fries (1889–1897) Adolf Dubský z Třebomyslic (1891–1897) Moritz Vetter-Lilie (1897–1907) Aristides Baltazzi (1897–1907) Alfred Skene II. (1900–1907)
Panská sněmovna Říšské rady Vladimír Mitrovský (1867–1899) Ferdinand z Trauttmansdorffu (1879–1896) Hugo Leopold ze Salm-Reifferscheidt-Raitze (1890–1903) Felix Vetter z Lilie (1891–1913) Ernst Laudon (1892–1915) Adolf Dubský z Třebomyslic (1902–1911) Alfred Skene II. (1907–1917) Karel Emanuel ze Žerotína (1909–1918)
Volební výsledky Říšská rada VolbyHlasyMandáty Abs. % Abs. ± 1885 1891 0 1897 1 1901 0
Moravský zemský sněm VolbyHlasyMandáty Abs. % Abs. ± 1884 1890 0 1896 2 1902 0 1906 1 1913 0
Odkazy Reference
Literatura
Související články Strana ústavověrného velkostatku
Kategorie:Politické strany v Předlitavsku Kategorie:Politické strany založené roku 1879 Kategorie:Politické strany zaniklé roku 1918