Ilarion Schimnik (ukrajinsky Іларіон Схимник, † 1074) byl pravoslavný mnich a asketa. Pravoslavnými církvemi je uctíván jako světec. Užívané přízvisko Schimnik naznačuje, že zřejmě přijal velkou mnišskou schimu.
Život Svatý Ilarion byl žákem mnicha Teodosia Pečerského. Dodržoval přísný půst a modlil se k Bohu dnem i nocí, čímž napodoboval svého učitele. Byl také známý jako písař, který ve dne v noci opisoval knihy. V této době jeho mentor Teodosij zpíval žalmy a předl vlnu. Svatý Ilarion se stal mnichem někdy v průběhu v 11. století.
Existuje teorie, ztotožňující Ilariona Schimnika s Ilarionem, pátým metropolitou kyjevským, který se stal metropolitou v roce 1051 na žádost velkoknížete Jaroslava Moudrého. Církevní historici, zejména metropolita Makarij (Bulgakov), toto ztotožnění odmítli, ale naznačili, že omyl vznikl na základě toho, že metropolita Ilarion byl také pohřben v jeskyních pod lávrou, stejně, jako po své smrti Ilarion Schimnik.
Hlavním zdrojem informací o životě Ilariona Schimnika jsou zmínky v životopise svatého Teodosia Pečerského, který sestavil svatý Nestor. Je pravděpodobné, že svatý Ilarion byl jedním z pamětníků, kteří Nestorovi o životě svatého Teodosije vyprávěli, neboť zmínky o Ilarionovi v Teodosiově životopise nesou určité náznaky autobiografie.
Svatý Ilarion strávil se svatým Teodosiem mnoho času a byl svědkem několika zázraků. Traduje se například příběh o tom, že mnich Ilarion se obrátil na svatého Teodosia se žádostí, aby mu dovolil přestěhovat se do jiné kelie, protože ve své nemohl kvůli démonickému obtěžování odpočívat a modlit se. Teodosij Ilarionovi nařídil, aby kelii neopouštěl, aby nad ním démoni v budoucnu neměli moc, a po modlitbách svatého Teodosia byli démoni z Ilarionovy kelie vyhnáni.
Ilarion zemřel v roce 1074 a byl pohřben v jeskynním pohřebišti pod lávrou, v tzv. dalekých jeskyních. Na konci 17. století byly sepsány epitafy pro svaté pohřbené v těchto dalekých jeskyních. Jeden z nich uvádí:
„Ctihodný schimnik Ilarion byl tak zdrženlivý, že jedl jen jednou týdně a málo, napodobujíc ctihodného Teodosia, neboť i ten s ním bydlel; mnohokrát se dnem i nocí modlil a prosil, s klekáním na kolenou a slzami v očích, a těšil se v Hospodinu Bohu, a odpočíval v jeskyni tělem i duchem v nebi. Modlí se k Hospodinu Bohu za všechny, kdo uctívají jeho svaté ostatky.“
Legendy obsahují tropar a kondak, v nichž je mnich Ilarion oslavován pro své ctnosti, zvláště pro tichou a mírnou povahu.
Svatý odpočívá v dalekých jeskyních Kyjevskopečerské lávry. Antropologický výzkum jeho ostatků naznačuje, že svatý Ilarion zemřel ve věku 30–40 let, byl vysoký 165 centimetrů a na jeho těle byly shledány zahojené zlomeniny žeber.
Odkazy Reference
Kategorie:Pravoslavní svatí Kategorie:Ukrajinští svatí Kategorie:Ukrajinští pravoslavní duchovní Kategorie:Mniši Kyjevskopečerské lávry Kategorie:Schimonaši Kategorie:Osoby s nejistým datem narození Kategorie:Úmrtí v roce 1074 Kategorie:Úmrtí v Kyjevě Kategorie:Kyjevskopečerští svatí z dalekých jeskyní Kategorie:Muži