Kozova (, ) je městys v Ternopilském rajónu v Ternopilské oblasti na Ukrajině.

Historie Kozova je poprvé písemně zmíněna v roce 1440. V roce 1650 jí byla udělena magdeburská městská práva a poté patřila k Rusínskému vojvodství Polsko-litevského společenství až do roku 1772. Po rozdělení Polska připadla rakouské Haliči, kde byla v letech 1854 až 1867 sídlem okresní správy.

Po skončení první světové války se stala součástí Polska (v Tarnopilském vojvodství). Během druhé světové války byla krátce okupována Sovětským svazem a poté Německem až do roku 1944. V roce 1940, za sovětské nadvlády, byla degradována na městys, ale zároveň byla určena jako hlavní město Kozovského rajónu (okresu).

Po válce byla Kozova připojena k Sovětskému svazu a stalo se součástí Ukrajinské SSR a od roku 1991 součástí dnešní Ukrajiny.

V roce 2021 byl po tomto městysu pojmenován kráter Kozova na Marsu.

Kozovská městyská územní hromada V Kozové je administrativní centrum Kozovské městyské územní hromady, ve které žije 25 403 obyvatel. Do této hromady patří Kozova (9 533 obyvatel) a tato další sídla:

NázevUkrajinskyPolskyBartošivkaБартошівкаKolonia SzczepanówBudovaБудова -BudylivБудилівBudyłówByškyБишкиByszkiCenivЦенівCeniówDybščeДибщеDubszczeHelenkyГеленкиHelenkówHlynnaГлиннаGlinnaHorbyГорби -HorodyščeГородищеHorodyszczeJosypivkaЙосипівкаJózefówkaKalneКальнеKalneKoňuchyКонюхиKoniuchyKozivkaКозівкаKozówkaKryveКривеKrzyweMakovyskoМаковиськоMakowisko, Kolonia StanisławczykMala PlavučaМала ПлавучаPłaucza MałaMedovaМедоваMedowaMlynciМлинціMłyniecOlesyneОлесинеOlesinPloskeПлоскеKolonia PłoskaPlotyčaПлотичаPłotyczaPotikПотікPotokSenkivСеньківKolonia SeńkówŠčepanivЩепанівSzczepanówTeofipilkaТеофіпілкаTeofipólkaUrytvaУритваUrytwaViktorivkaВікторівкаWiktorówkaVivsjaВівсяUwsieVybudivВибудівWybudówVymyslivkaВимислівкаWymysłówkaZaberizkyЗаберізки -ZalissjaЗалісся -Zolota SlobodaЗолота СлободаSłoboda ZłotaZoločivkaЗолочівкаZłoczówka

Reference

Kategorie:Městyse v Ternopilské oblasti Kategorie:Halič Kategorie:Hromady v Ternopilské oblasti Kategorie:Města s Magdeburským právem