Antonín Souček (22. března 1927 Husinec – 23. února 2010) byl český technický úředník, voják, protinacistický odbojář, politický vězeň a emigrant. Jako krycí jméno používal přezdívku Ikar.
Životopis
Mládí a druhá světová válka Antonín Souček se narodil 22. března 1927 v Husinci na Prachaticku. Jeho otec pracoval jako školník. Měl pět bratrů a jednu sestru. V devíti letech mu zemřel otec a o dva roky později přišel také o matku. Následně byl dán na vychování do kláštera školských sester ve Vodňanech, kde dokončil měšťanskou školu. Poté se ucházel o práci v Baťových závodech ve Zlíně. Pro velký počet uchazečů byl přijat až v roce 1941. V roce 1944 se v důsledku bombardování Zlína vrátil do Husince, kde se zapojil do činnosti místní partyzánské organizace jako spojka. Zajišťoval spojení také pro generála Suchardu a převážel zprávy mezi Husincem, Vodňany a Strakonicemi. Na konci války se podílel rovněž na hlídkování v okolí Husince.
Emigrace, návrat do Československa a věznění Po válce se na krátkou dobu vrátil do Zlína, následně však nastoupil vojenskou službu. Studoval dvouletou leteckou školu v Chrudimi, jejíž frekventanti byli připravováni pro službu u leteckých armádních pluků. Pro svou zálibu v létání a letadlech získal přezdívku Ikar, která se později objevovala také jako jeho krycí jméno. Jeho sourozenci, kromě staršího bratra Karla, vstoupili do Komunistické strany Československa. Po převzetí moci komunisty byl vyloučen ze školy a přeložen byl k náhradnímu pluku do kasáren v Českých Budějovicích. Rozhodl se opustit Československo. Společně s dalšími lidmi překročil státní hranici na Šumavě. Následně se dostal do uprchlického tábora u Dortmundu, odkud odešel do Francie. Tam se živil prací na statku a ve fabrice. Po několika měsících se však rozhodl vrátit do Československa.
Po návratu do Československa odjel k bratrovi do jihočeské obce Zátoň, kde byl druhého dne zatčen. Vyšetřoval ho vojenský prokurátor Karel Vaš. Protože byl v době svého útěku stále vojákem, byl umístěn do vojenské vyšetřovací vazby v takzvaném Domečku na Hradčanech v Praze. Uznán vinným byl ze zločinu vojenské zrady a přípravy úkladů a následně odsouzen k trestu osmi let těžkého žaláře. Svůj trest si odpykával mimo jiné ve věznici na Borech v Plzni a v pracovních táborech na Jáchymovsku. Z vězení byl propuštěn v roce 1954. Dostal milost od prezidenta Antonína Zápotockého, o kterou požádali jeho sourozenci, členové KSČ.
Po propuštění z vězení pracoval jako údržbář, skladník a elektrikář v kravínech u Zemědělských stavebních závodů. Do roku 1989 ho sledovala Státní bezpečnost (StB). Antonín Souček zemřel 23. února 2010.
Reference
Kategorie:Čeští úředníci Kategorie:Osobnosti československého odboje během druhé světové války Kategorie:Čeští partyzáni Kategorie:Političtí vězni komunistického režimu v Československu Kategorie:Emigranti po únoru 1948 Kategorie:Narození v roce 1927 Kategorie:Narození 22. března Kategorie:Narození v Husinci (okres Prachatice) Kategorie:Úmrtí v roce 2010 Kategorie:Úmrtí 23. února Kategorie:Muži