Treska modravá (Micromesistius poutassou) je mořská ryba z čeledi treskovitých, která se vyskytuje v severní oblasti Atlantského oceánu. Obvykle dorůstá do maximální velikosti 35–40 centimetrů, více než 50 centimetrů přerůstá výjimečně. Tělo je štíhlé, hřbetní ploutev je tvořena třemi zřetelně oddělenými částmi. Řitní ploutev má dvě části, z nichž přední je výrazně delší. Zbarvení je na hřbetní straně modrošedé, směrem k břichu přechází do bílé, v oblasti báze prsní ploutve se může vyskytovat malá černá skvrna. Žije nejčastěji v oblastech nad pevninským svahem a šelfem. Vyskytuje se ve velkých hejnech blízko hladiny, ale nejčastěji v hloubce 300–400 metrů, v závislosti na denní době. Její potravou jsou menší ryby, korýši a hlavonožci. Dožívá se až dvaceti let.
Rozšíření Vyskytuje v severní oblasti Atlantského oceánu, od Jaderského a Středozemního moře na jihu až po okolí Islandu a Barentsovo moře na severu. U afrického pobřeží zhruba po mys Bojador. V menší míře u jižního Grónska, vzácně pak u jihovýchodního pobřeží Kanady a severovýchodního pobřeží USA.
Popis Má podlouhlý štíhlý tvar těla s kruhovým průřezem. Hřbetní ploutev je tvořena třemi zřetelně oddělenými částmi a počet měkkých paprsků se obvykle pohybuje v rozmezí 24–28. Prostor mezi druhou a třetí ploutví je delší než je délka báze první ploutve. Řitní ploutev má dvě části, z nichž báze přední je výrazně delší. A obsahuje 33–39 měkkých paprsků. Zbarvení je na hřbetní straně modrošedé, směrem k břichu přechází do bílé, v oblasti báze prsní ploutve se může vyskytovat malá černá skvrna. Po smrti své zbarvení rychle ztrácí. Postranní čára je souvislá po celém těle. Na prvním žaberním oblouku se nachází 26 až 34 žaberních tyčinek. Obvykle dorůstá do maximální velikosti 35–40 centimetrů, více než 50 centimetrů přerůstá výjimečně. Největší zaznamenaný jedinec měl délku 55,5 centimetrů. Nejvyšší zaznamenaná hmotnost pak 830 gramů. Samice obvykle dorůstají větší velikosti než samci.
Způsob života Nejčastěji žije v oblastech nad pevninským svahem a šelfem. Vyskytuje se ve velkých hejnech. Dostává se i do hloubky přes tisíc metrů, nejčastěji se ale pohybuje v hloubce 300–400 metrů. V noci provádí vertikální migraci do blízkosti hladiny. Její potravou jsou menší ryby, korýši a hlavonožci. Pohlavní dospělosti dosahují ve věku okolo 3 let. Populace žijící v teplých oblastech zejména v Středozemním a Jaderském moři pohlavně dospívají a rostou rychleji, pohlavní dospělosti dosahují už v jednom roce věku. Rozmnožují se třením, ke kterému dochází při teplotách vody mezi 11–13 °C a v hloubce 180–360 metrů. Největší trdliště se nachází západně od Britských ostrovů. Tření probíhá od února na jihu do května v severnějších oblastech. Samice nakladou až 150 tisíc jiker, která jsou sférická, hladká a nelepkavá. Oplodněné jikry a mladí jedinci jsou unášeni mořskými proudy na sever. Mladé ryby žijí pelagicky zhruba do doby, než dosáhnou délky 15 centimetrů. Po tření migrují v létě zpět do severních vod k Faerským ostrovům, Islandu a Norsku. Zpět na trdliště se vrací v lednu a únoru. U populace ve Středozemním moři nebyla sezónní migrace zaznamenána.
Rybolov Na počátku jednadvacátého století byla treska modravá třetím nejvýznamnějším druhem na světě podle objemu úlovků. Přičemž s jejím lovem se začalo až v 70. letech 20. století. Mezi lety 1998 a 2008 bylo ročně vyloveno více než 1 milion tun. Což vedlo společně s klimatickými změnami k významnému poklesu populace. Proto byly sníženy kvóty na odlov. Nejvýznamnějšími zeměmi podílejícími se na lovu tresky modravé jsou Norsko, Island, Faerské ostrovy a Rusko.
Zpracovává se především na olej a rybí moučku, ale prodává se i čerstvá nebo zmrazená.
Synonyma
Gadus melanostomus Nilsson, 1855 Merlangus albus Yarrell, 1841 Merlangus communis Costa, 1844 Merlangus pertusus Cocco, 1829 Merlangus vernalis Risso, 1827
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Treskovití Kategorie:Mořské ryby