náhled|Nikita Chruščov na obálce týdeníku Time Rjazaňský zázrak (nebo rjazaňská aféra, rjazaňský experiment; rusky: рязанское чудо, рязанский эксперимент) byl ekonomický a politický skandál, který se odehrál v letech 1959 a 1960 v Sovětském svazu a silně poškodil pověst sovětského vůdce Nikity Chruščova. Vše způsobil slib předsedy Komunistické strany Rjazaňské oblasti Alexeje Larionova, že jeho oblast razantně zvýší produkci masa a mléka. Ten byl naplněn a široce využíván v sovětské propagandě. Brzy se však ukázalo, že produkce byla zvýšena nesmyslnými, až podvodnými opatřeními, která měla destruktivní dopad na živočišnou i rostlinnou výrobu v dalším období.
Vývoj Dne 22. května 1957 pronesl tehdejší sovětský vůdce Nikita Chruščov projev na regionálním setkání zástupců sovětského agroprůmyslu, v němž vyslovil své slavné heslo o dohnání a předehnání hospodářství Spojených států. Jedním z nástrojů mělo být ztrojnásobení produkce masa během příštích tří let.
Rok po slibu však produkce nerostla a SSSR stále trpěl nedostatkem potravin. Chruščov vyjádřil nespokojenost a ke konci roku 1958 rozeslal Ústřední výbor KSSS oběžník obkomům (analogie krajských výborů komunistické strany v Československu) s pokynem, aby v roce 1959 přijaly „rozhodná opatření“ k zajištění zlepšení produkce masa.
Nejaktivněji na výzvu zareagoval první tajemník Rjazaňského obkomu Larionov, který vyhlásil cíl ztrojnásobit množství produkovaného masa již během příštího roku. Slib, přestože byl prakticky neproveditelný, byl schválen i na regionálním stranickém sjezdu. Dne 12. října 1958 Larionov osobně o plánu informoval Chruščova, který byl touto iniciativou nadšen. Dne 9. ledna 1959 byl slib zveřejněn v oficiálních stranických novinách Pravda, a to z osobní Chruščovovy iniciativy a navzdory námitkám zemědělského oddělení Ústředního výboru. Rjazaňská oblast začala být dávána za vzor ostatním a ještě před zahájením ambiciózního plánu získala několik ocenění, včetně Leninova řádu.
Aby region splnil svůj závazek, pobil všechny kusy dobytka narozené v roce 1959 a ještě mnoho dalšího mléčného i chovného dobytka. Kromě toho byl veškerý dobytek chovaný kolchozními farmáři v jejich soukromí nuceně „dočasně“ zařazen do kolchozů, aby byly vykryty ztráty. Protože vybité množství stále nestačilo na dosažení cíle, musel obkom nakupovat maso ze sousedních oblastí. Použil na to finanční prostředky určené na jiné účely, jako je nákup zemědělských nástrojů a stavebnictví.
Dne 16. prosince 1959 Rjazaňský obkom slavnostně oznámil, že dodal státu 150 000 tun masa, což bylo třikrát více než v předchozím roce. Navíc regionální úřady slíbily, že v příštím roce dodají 180 000 tun. Dne 27. prosince 1959 byl úspěch oznámen samotným Chruščovem na plenárním zasedání KSSS „O dalším rozvoji zemědělské produkce“ (О дальнейшем развитии сельскохозяйственного производства). Larionov byl bleskově oceněn titulem Hrdina socialistické práce.
Dopady této strategie byly ovšem drtivé. V roce 1960 produkce masa v Rjazaňské oblasti prudce klesla na pouhých 30 000 tun, protože hromadné porážky snížily počet dobytka o 65 % oproti úrovni v roce 1958. Situaci ještě zhoršilo, že pracovníci kolchozů, jejichž soukromý dobytek byl „dočasně“ znárodněn o rok dříve, odmítli na protest obdělávat kolektivní půdu. To snížilo množství obilí produkovaného v Rjazani na polovinu.
Na podzim roku 1960 už bylo nemožné skrýt všechny katastrofální důsledky. V září 1960 byl Larionov odvolán ze své funkce. 10. října 1960 zemřel. Šířily se zvěsti, že spáchal sebevraždu, avšak oficiální verze mluvila o infarktu. Ani po provalení celé aféry mu ale nebyl odebrán titul Hrdina socialistické práce.
Protože rjazaňský vzor vedl mnohé další oblasti SSSR k podobným závazkům a někdy i podobným pokusům, jak je splnit, byť v menším měřítku, došlo roku 1960 k celostátnímu poklesu zemědělské produkce. Situaci ještě zkomplikovalo, že ve stejné době se Chruščov stal posedlým pěstováním kukuřice a vynutil si její rozsáhlou výsadbu. Celostátní kampaň za přechod sovětského zemědělství na kukuřici, která vedla k tomu, že čtvrtina veškeré orné půdy byla osazena kukuřicí, nakonec selhala, protože centrální plánovači ignorovali rozdíly v půdě a klimatu mezi regiony SSSR – zejména v severních regionech kukuřice nerostla dobře.
Všechny tyto události poškodily Chruščovův obraz a jeho slogan „Dohnat a předehnat“ byl široce zesměšňován. To přispělo k jeho definitivnímu pádu v roce 1964.
Reference
Kategorie:Dějiny Sovětského svazu (1953–1964) Kategorie:Zemědělství v Sovětském svazu Kategorie:Události roku 1959 Kategorie:Dějiny Ruska 20. století