Mayská biosférická rezervace (španělsky Reserva de la Biosfera Maya) je biosférická rezervace v departementu Petén na severu Guatemaly. Byla vyhlášena v roce 1990 a ve stejném roce zařazena do světové sítě biosférických rezervací UNESCO. Její správu zajišťuje guatemalská Národní rada chráněných území (Consejo Nacional de Áreas Protegidas, CONAP). Rozkládá se přibližně na pětině území státu a je jeho největším chráněným územím.

Rezervace chrání část lesního regionu Selva Maya, který zasahuje také do Mexika a Belize. Spolu s přilehlými lesy tvoří jednu z největších oblastí tropického lesa severně od Amazonie. Vedle přírodních ekosystémů zahrnuje četná archeologická naleziště mayské civilizace, například Tikal a El Mirador. Ochrana přírody se zde propojuje s regulovaným využíváním lesních zdrojů místními obyvateli.

Poloha a rozloha Rezervace leží v severní části departementu Petén. Zasahuje do území obcí Las Cruces, La Libertad, San Andrés, San José, Flores a Melchor de Mencos. UNESCO a přehled CONAP z roku 2025 uvádějí rozlohu 2 090 667 hektarů, tedy 20 906,67 km². V seznamu chráněných území CONAP je však rezervace vedena s rozlohou 2 160 204 hektarů, tedy 21 602,04 km².

Přírodní poměry Území zahrnuje nížinné a pahorkatinné tropické lesy, sezonně zaplavované savany, mokřady, řeky, jezera a laguny. Významnou roli ve vodním režimu hraje kras. Mezi důležité vodní toky patří Río San Pedro, jehož povodí odvádí vodu směrem k Mexickému zálivu, a Río Azul v povodí ústícím do Karibského moře.

V lesích rostou například svietenie velkolistá (Swietenia macrophylla), cedrela vonná (Cedrela odorata), Bucida buceras a pimentovník pravý (Pimenta dioica). Plán péče uvádí také Brosimum alicastrum, Blomia prisca, Vitex gaumeri a kreveň obecnou (Haematoxylum campechianum). Na guatemalském úseku Río San Pedro byly zdokumentovány i zbytkové porosty kořenovníku obecného (Rhizophora mangle), který obvykle tvoří pobřežní mangrovové porosty.

K živočichům oblasti patří jaguár americký, puma americká, tapír středoamerický, krocan paví a krokodýl Moreletův. Jejich výskyt je doložen mimo jiné v národním parku Tikal, který je součástí rezervace.

Ochrana území a hospodaření Rezervace vznikla na základě dekretu č. 5-90, zveřejněného 5. února 1990. Pro účely ochrany a hospodaření je rozdělena do tří hlavních zón:

Jádrové zóny (zonas núcleo) slouží především ochraně přírody, výzkumu a turistice s nízkými dopady na prostředí. Zahrnují mimo jiné národní parky Laguna del Tigre, Sierra del Lacandón, Mirador-Río Azul, Tikal a Yaxhá-Nakum-Naranjo a chráněné biotopy El Zotz, Naachtún-Dos Lagunas a Laguna del Tigre-Río Escondido. Zóna víceúčelového využití (zona de uso múltiple) umožňuje regulované využívání přírodních zdrojů, zejména lesní hospodaření. Nárazníková zóna (zona de amortiguamiento) omezuje tlak na přísněji chráněné části rezervace. Povoleny jsou zde také zemědělské, chovatelské a lesnické činnosti.

Nárazníková zóna tvoří pás podél jižního okraje rezervace. Jádrové zóny nejsou soustředěny pouze v jejím geografickém středu, ale tvoří několik oddělených území.

Ve víceúčelové zóně stát uděluje místním komunitám a soukromým podnikům lesní koncese. Původní smlouvy se uzavíraly na 25 let a vyžadovaly získání a udržování certifikace podle standardů FSC. Některé koncese byly později prodlouženy; v roce 2022 CONAP oznámil také udělení dvou nových komunitních koncesí na 30 let.

Vedle dřeva se získává přírodní žvýkačková surovina chicle, nové koření a palmové listy označované jako xate, které se používají při aranžování květin. Certifikaci lesního hospodaření podle standardů FSC provádějí certifikační organizace; v rezervaci mezi ně patří Preferred by Nature.

Archeologie náhled|Velké náměstí, chrám I a Severní akropole v Tikalu v prosinci 2010 Na území rezervace se nacházejí četná někdejší mayská města. K nejvýznamnějším patří Tikal, jehož národní park je zapsán na seznamu světového dědictví UNESCO pro své kulturní i přírodní hodnoty. Dalšími nalezišti jsou například El Mirador, Nakbé, Uaxactún, Río Azul, Piedras Negras, Yaxhá a San Bartolo.

V severní části rezervace leží oblast Mirador, v níž se nacházejí města El Mirador, El Tintal, Nakbé a Wakná. El Mirador patřil k významným centrům předklasického období mayské civilizace. Výzkum oblasti je spojen s archeologem Richardem Hansenem. Mezi nalezišti byly zmapovány také vyvýšené cesty, které města propojovaly.

Významné poznatky přineslo letecké laserové skenování pomocí lidaru. Studie zveřejněná v roce 2018 zpracovala měření pořízená v roce 2016 na ploše 2 144 km² a identifikovala 61 480 stavebních struktur. Zobrazila rozsáhlou síť sídel, komunikací, obranných staveb a zemědělsky upravených ploch. Metoda umožňuje vytvořit model terénu po odfiltrování bodů odpovídajících vegetaci; nejde o archeologické odkrytí staveb.

Autoři na základě zjištěné hustoty osídlení odhadli, že v centrálních mayských nížinách o rozloze přibližně 95 000 km² mohlo v období kolem let 650–800 žít 7 až 11 milionů lidí. Tento odhad se vztahuje k širšímu regionu, nikoli pouze k území dnešní biosférické rezervace.

Ohrožení a výsledky ochrany Rezervaci ohrožují odlesňování, nelegální těžba dřeva, přeměna lesů na pastviny a pole a lesní požáry. Archeologické památky poškozuje rovněž vykrádání nalezišť. Výrazný úbytek lesa postihl zejména západní část rezervace, včetně národních parků Laguna del Tigre a Sierra del Lacandón.

Výzkum prokázal souvislost části odlesňování s nelegálním chovem skotu financovaným organizacemi zapojenými do obchodu s drogami. Chov skotu může sloužit k praní výnosů z trestné činnosti a k ovládání území podél pašeráckých tras. Studie publikovaná v roce 2020 zjistila známky chovu skotu na 59–87 % zkoumaných fotografií odlesněných pozemků ve třech sledovaných oblastech rezervace.

Úspěšnost ochrany se mezi jednotlivými částmi rezervace liší. Analýza Rainforest Alliance za období 2000–2013 zjistila v aktivních koncesích s certifikací FSC odlesňování blízké nule, zatímco některé národní parky a území se zrušenými koncesemi vykazovaly podstatně větší ztráty lesa. Komunitní lesní hospodaření a využívání družicových údajů k včasnému odhalování požárů patří k opatřením, která v části rezervace přispěla k omezení ztrát lesního porostu.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

Profil rezervace na stránkách UNESCO Regionální správa CONAP v Peténu

Kategorie:Biosférické rezervace Kategorie:Chráněná území v Guatemale Kategorie:Chráněná území vyhlášená roku 1990