21. srpen

21. srpen je 233. den roku podle gregoriánského kalendáře (234. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 132 dní.

Události

Česko náhled|Okupovaná Praha v roce 1968 1751 – Marie Terezie vydala Ohňový patent pro celou monarchii. 1791 – V pražském Klementinu byla zahájena první výstava průmyslových výrobků na evropské pevnině. Konala se při příležitosti korunovace Leopolda II. českým králem. 1968 – Vojenský zásah armád pěti států Varšavské smlouvy (SSSR, Bulharska, MLR, NDR a Polska) v Československu v noci z 20. na 21. srpna, a následná okupace Československa, která zastavila reformní proces pražského jara. V té souvislosti vydáno provolání Všemu lidu ČSSR. 1969 – Třídenní demonstrace proti okupantům, při níž zemřelo 5 lidí, byly potlačeny desítkami tisíc členů ozbrojených složek. 1973 – Vyšlo Prohlášení Socialistického hnutí československých občanů k 21. srpnu, které odmítalo stávající politiku KSČ a okupaci republiky a vytyčovalo program socialistického a demokratického vývoje. 1980 – Při vichřici padla památná lípa Kongresovka v Plasích. 1988 – Asi čtyři tisíce lidí se zúčastnily nepovolené demonstrace v Praze u příležitosti 20. výročí srpnových událostí 1968. 1989 – Během protestů proti sovětské intervenci z roku 1968 bylo v Praze zatčeno na 320 občanů ČSSR a 56 cizinců, mezi nimi představitelé maďarské opozice Tamás Deutsch a György Kerényi. 2007 – Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR schválila reformu veřejných financí, která vstoupila v platnost roku 2008. 2008 – Oštěpařka Barbora Špotáková zvítězila na Letních olympijských hrách v Pekingu v novém českém a evropském rekordu. 2012 – V Kohoutovicích hořel pařez a stal se předmětem internetového memu. 2013 – Prezident Miloš Zeman navrhl na post ústavního soudce Jana Sváčka, kontroverzní figuru s vazbami na pražské lobbisty. Senát návrh zamítl.

Svět náhled|Vojáci Wehrmachtu v bitvě u Stalingradu (1942) náhled|Barikáda v Moskvě v roce 1991 1192 – Joritomo Minamoto se stal šógunem a skutečným vládcem Japonska. 1264 – Po čtyřech letech skončila v Mongolské říši občanská válka a Velkým chánem se stal Kublaj. 1331 – Král Štěpán Uroš III. Dečanský se vzdal svému synovi Dušanovi, který se stal jeho nástupcem na srbském trůnu. 1415 – Pod vedením Jindřicha Mořeplavce dobyli Portugalci severoafrickou Ceutu. 1673 – Třetí anglo-nizozemská válka: Michiel de Ruyter porazil výrazně silnější anglo-francouzské loďstvo v bitvě u Texelu. 1680 – Pueblané obsadili Santa Fe. 1770 – James Cook formálně prohlásil východní Austrálii za britskou a pojmenoval ji Nový Jižní Wales. 1751 – Marie Terezie vydala Ohňový patent pro celou monarchii. 1772 – Král Gustav III. Švédský dokončil státní převrat přijetím nové ústavy, čímž ukončil půl století trvající vládu parlamentu ve Švédsku, a ustavil se osvíceným samovládcem. 1778 – Americká válka za nezávislost: Britské síly zahájily obléhání francouzské základny u Pondichéry. 1808 – Bitva u Vimeiro: Britské a portugalské síly vedené generálem Arthurem Wellesleyem z Wellingtonu porazily francouzské síly vedené generálem Junotem u portugalské vsi Vimeiro, čímž dosáhly prvního britsko-portugalského vítězství ve španělské válce za nezávislost. 1821 – Britská loď Eliza Frances objevila v Tichém oceánu Jarvisův ostrov. 1831 – Začalo povstání Nata Turnera v Southampton County ve Virginii. 1883 – Tornádo zasáhlo Rochester v Minnesotě, což vedlo k vytvoření Kliniky Mayo. 1859 – Ministr vnitra Rakousko-Uherska Alexander Bach byl odvolán z funkce. 1888 – Ve Spojených státech byl patentován první sčítací stroj W. S. Burroughse. 1911 – Mona Lisa, olejomalba od Leonarda da Vinciho, byla ukradena z muzea Louvre v Paříži. 1914 – První světová válka: Začala bitva u Charleroi – úspěšný německý útok přes řeku Sambre, který předznamenal francouzskou ofenzívu v oblasti. 1918 – První světová válka: Začala druhá bitva na Sommě. 1942 Druhá světová válka: Na hoře Elbrus byla vztyčena vlajka nacistického Německa. Začala bitva u Stalingradu, v níž Rudá armáda dobyla historické vítězství. 1944 – Druhá světová válka: Kanadské a polské jednotky obsadily strategicky významné město Falaise ve francouzském Calvadosu. 1968 – Při nehodě autobusu s Orchestrem Karla Duby zahynulo v Mongolsku šest členů orchestru. 1986 – Tragédie u jezera Nyos – náhlý výron oxidu uhličitého zabil v okolí jezera Nyos více než 1800 lidí. 1987 – Ve Spojených státech měl premiéru film Hříšný tanec. 1991 – Puč proti Michailu Gorbačovovi ztroskotal poté, co většina vojáků zachovala loajalitu sovětskému vůdci.

Narození Automatický abecedně řazený seznam viz :Kategorie:Narození 21. srpna

Česko náhled|upright|Petr Zelenka (* 1967) 1858 František Krejčí, psycholog, filozof a politik († 24. května 1934) Václav Šturc, první předseda Komunistické strany Československa († 21. února 1939) 1860 – Heřman Janda, politik († 31. května 1904) 1861 – Michal Navrátil, právník, autor životopisných a místopisných publikací († 3. října 1931) 1862 – Bohumil Zahradník-Brodský, prozaik († 26. listopadu 1939) 1863 – August Hackel, právník a politik německé národnosti († 14. prosince 1932) 1878 – František Vácha, starosta Pardubic, poslanec a senátor († 22. listopadu 1965) 1881 – Marie Antonína Kratochvílová, mučednice z 2. světové války († 2. října 1942) 1883 – František Hodáč, politik, ekonom, otec herečky Nataši Gollové († 10. května 1943) 1884 – Bohumil Kubišta, malíř, grafik a výtvarný teoretik († 27. listopadu 1918) 1892 – Julie Moschelesová, geografka († 7. ledna 1956) 1895 – Marie Magda Rezková, odbojářka († 25. června 1982) 1900 – Viktor Kaufmann, lékař, odbojář († 26. února 1945) 1907 – Josef Böhm, geodet a kartograf († 19. srpna 1993) 1910 – Václav Bouška, fotbalový reprezentant († 20. září 1975) 1926 – Pavel Brázda, výtvarník († 17. prosince 2017) 1927 – Ladislav Helge, režisér a scenárista († 31. ledna 2016) 1928 – Zdeněk Lukáš, skladatel († 13. července 2007) 1929 – Jiří Bielecki, výtvarník († 10. března 2000) 1933 – Jaromír Johanes, ministr zahraničních věcí ČSSR 1934 – Vladimír Fišer, herec, hlasatel a dabér († 11. prosince 2015) 1940 – Jan Wanner, historik († 14. prosince 2022) 1944 – Marian Karel, sklářský výtvarník, sochař 1950 – Rudolf Tecl, historik a archivář († 30. června 2005) 1952 – Jiří Paroubek, bývalý premiér ČR a bývalý předseda ČSSD 1958 – Petr Rada, fotbalista a fotbalový trenér 1959 – Jiří Lála, hokejový útočník 1967 – Petr Zelenka, dramatik, scenárista a režisér 1968 – Michaela Kudláčková, herečka 1973 – Filip Blažek, herec 1996 – Karolína Muchová, tenistka 1997 – Zdislava Pokorná, novinářka 1999 – Natalie Schwamová, pianistka

Svět náhled|upright|Korunní princ Rudolf (* 1858) náhled|upright|Kenny Rogers (* 1938) náhled|upright|Peter Weir (* 1944) náhled|upright|Carrie-Anne Mossová (* 1967) náhled|upright|Alizée (* 1984) náhled|upright|Usain Bolt (* 1986) náhled|upright|Robert Lewandowski (* 1988) 1165 – Filip II. August, francouzský král († 14. července 1223) 1567 – Svatý František Saleský, ženevský biskup († 28. prosince 1622) 1583 – Eleonora Pruská, pruská princezna, braniborská kurfiřtka († 9. dubna 1607) 1611 – Parhez Banu Begum, nejstarší dcera mughalského císaře Šáhdžahána († cca 1675) 1643 – Alfons VI. Portugalský, portugalský král († 12. září 1683) 1670 – James Fitzjames, vévoda z Berwicku, anglický vojevůdce, levoboček krále Jakuba II. († 12. červen 1734) 1671 – Rinaldo Ranzoni, italský zlatník vrcholného baroka v Praze († 7. června 1737) 1735 – Tobias Furneaux, anglický mořeplavec († 19. září 1781) 1752 – Jacques Roux, francouzský duchovní a revolucionář († 10. února 1794) 1757 – Gustaf von Paykull, švédský ornitolog a entomolog († 28. ledna 1826) 1765 – Vilém IV., král Spojeného království († 20. června 1837) 1767 – Josef Václav z Lichtenštejna, rakouský duchovní a generál († 30. července 1842) 1780 – Jernej Kopitar, slovinský jazykovědec a buditel († 11. srpna 1844) 1789 – Augustin Louis Cauchy, francouzský matematik († 23. května 1857) 1793 – Dorothea von Biron, poslední kuronská princezna († 19. září 1862) 1798 – Jules Michelet, francouzský historik († 9. února 1874) 1813 – Josef Groll, bavorský sládek, tvůrce piva plzeňského typu († 22. října 1887) 1821 – Svatý Ondřej Kim Tegon, korejský mučedník († 16. září 1846) 1826 – Carl Gegenbaur, německý anatom († 14. června 1903) 1845 – William Healey Dall, americký přírodovědec († 27. března 1927) 1852 – Günther Viktor Schwarzburský, poslední kníže Schwarzbursko-Rudolstadtský († 16. dubna 1925) 1853 – Émile Mayade, francouzský automobilový závodník († 18. září 1898) 1858 Maxim Petrovič Dmitrijev, ruský fotograf († 1948) Korunní princ Rudolf, syn rakouského císaře Františka Josefa I. a císařovny Alžběty († 30. ledna 1889) 1862 – Emilio Salgari, italský spisovatel († 25. dubna 1911) 1866 – František Salvátor Rakousko-Toskánský, rakouský arcivévoda a generál († 20. dubna 1939) 1871 – Leonid Nikolajevič Andrejev, ruský spisovatel a dramatik († 12. září 1919) 1872 – Aubrey Beardsley, anglický secesní kreslíř a ilustrátor († 16. března 1898) 1877 – Petar Pecija Petrović, chorvatský spisovatel († 9. ledna 1955) 1882 – Franz Kruckenberg, německý železniční konstruktér († 19. června 1965) 1890 – Vladimír Velecký, slovenský velkostatkář a partyzán († 8. listopadu 1951) 1893 – Bugs Moran, chicagský gangster († 25. února 1957) 1897 – Kósaku Ariga, admirál japonského císařského námořnictva († 7. dubna 1945) 1904 – Count Basie, jazzový hudebník, kapelník a skladatel († 26. dubna 1984) 1912 – Toe Blake, kanadský hokejista († 17. května 1995) 1917 – Leonid Hurwicz, americký ekonom a matematik, nositel Nobelovy ceny († 24. června 2008) 1919 – Mario Bunge, argentinský filozof, fyzik a profesor († 25. února 2020) 1921 – Reuven Feuerstein, izraelský psycholog († 29. dubna 2014) 1924 – Arthur Janov, americký psycholog († 1. října 2017) 1926 – Marian Jaworski, ukrajinský kardinál († 5. září 2020) 1927 – Wilhelm Killmayer, německý hudební skladatel († 20. srpna 2017) 1928 Chris Brasher, britský olympijský vítěz v běhu na 3000 metrů překážek († 28. února 2003) Art Farmer, americký trumpetista († 4. října 1999) 1929 – Vjačeslav Vsevolodovič Ivanov, ruský filolog a indoevropeista († 7. října 2017) 1930 – Margaret, hraběnka ze Snowdonu, mladší sestra královny Alžběty II. († 9. února 2002) 1934 – John Hall, americký fyzik, nositel Nobelovy ceny 1936 Wilt Chamberlain, jediný basketbalista, který dokázal nastřílet 100 bodů za jediný zápas († 12. října 1999) Feliciano Rivilla, španělský fotbalista († 6. listopadu 2017) 1937 – Robert Stone, americký spisovatel a scenárista († 10. ledna 2015) 1938 – Kenny Rogers, americký zpěvák country († 20. března 2020) 1939 Festus Mogae, prezident Botswany James Burton, americký kytarista 1940 – Endre Szemerédi, maďarský matematik 1942 Thomas Cavalier-Smith, britský profesor evoluční biologie († 19. března 2021) Maria Kaczyńska, manželka polského prezidenta Lecha Kaczyńského († 10. dubna 2010) 1943 – Patrick Demarchelier, francouzský módní a portrétní fotograf († 31. března 2022) 1944 Peter Weir, australský filmový režisér František Chovanec, slovenský fotbalista 1945 – Basil Poledouris, americký skladatel filmové hudby († 8. listopadu 2006) 1947 – Marián Lapšanský, slovenský hudebník 1951 Cecilie Løveidová, norská spisovatelka Garegin II., patriarcha Arménské apoštolské církve 1952 Glenn Hughes, britský baskytarista (Deep Purple) Joe Strummer, britský hudebník a zpěvák (The Clash) († 22. prosince 2002) 1954 – James Charles Kopp, americký radikál 1956 – Kim Cattrall, kanadsko-americká herečka britského původu 1957 Budgie, britský bubeník Bernard Verlhac, francouzský karikaturista († 7. ledna 2015) 1967 Carrie-Anne Mossová, americká herečka Stéphane Charbonnier, francouzský karikaturista († 7. ledna 2015) Serj Tankian, arménsko-americký zpěvák 1969 – Nathan Jones, australský wrestler