Vyšší Brod () je město v okrese Český Krumlov v Jihočeském kraji. Leží na horním toku řeky Vltavy na nejvýchodnější výspě Šumavy. Město je součástí dobrovolného svazku obcí Vyšebrodsko. Dle polohy jádra obce je nejjižnějším městem České republiky a dle celého území obce i nejjižnější obcí ČR – nejjižněji položený bod se nachází v katastru místní části Dolní Drkolná, .

Ve městě se nachází cisterciácký vyšebrodský klášter, ve kterém je mj. pobočka Poštovního muzea. Ve Vyšším Brodu začíná, díky Lipnu, prakticky neustále splavný úsek toku Vltavy, který je nejnavštěvovanější vodáckou trasou v České republice.http://www.raft.cz/cechy/vltava.aspx Historické jádro města je městskou památkovou zónou. Žije zde  obyvatel.

Historie Město se rozkládá okolo již neexistujícího brodu, na jehož místě překračovala Vltavu středověká kupecká stezka z Lince do Čech. Osada na místě města vznikla nejpozději ve 12. století a náležela k Rožmberskému panství.

vlevo|náhled|Vyšší Brod, klášter a poutní místo Maria Rast am Stein na pohlednici z roku 1898

V roce 1259 zde Vok I. z Rožmberka založil spolu s mnichy z Wilheringu cisterciácký klášter a osadu s rozsáhlými pozemky v okolí jim daroval. Status města Vyšší Brod obdržel na základě dekretu císaře Františka Josefa I. v roce 1870. V roce 1909 začala být z podnětu průmyslníka Arnošta Poráka a opata Bruna Pammera budována železniční trať Rybník – Lipno nad Vltavou, která byla dokončena a otevřena na konci roku 1911 a zajistila městu železniční spojení.

Jelikož městu drtivě dominovalo německojazyčné obyvatelstvo, v 19. a 20. století se mu národnostní třenice vyhýbaly. Po vzniku Československa začal postupně stoupat podíl českojazyčného obyvatelstva, pročež zde byla otevřena i českojazyčná škola. Začínala v říjnu 1920 jako jednotřídka v domě patřícím vyšebrodskému klášteru, protože Němci ovládané zastupitelstvo jí odmítlo poskytnout prostory města. Otevření školy pro jistotu asistovala armáda a učitel z bezpečnostních důvodů zpočátku přespával na četnické stanici. První rok bylo přihlášeno 21 žáků, druhý 26 (z nichž ovšem stěží polovina uměla česky). Počet žáků rychle rostl, v letech 1923–1924 jich bylo již 36, takže škola začala fungovat jako dvoutřídka. V roce 1925/1926 pak byla s pomocí Národní jednoty pošumavské na náklady státu zbudována pro školu její vlastní budova, která zahrnovala vedle dvoutřídky a dalších prostor i mateřskou školu.

vlevo|náhled|Městský úřad ve Vyšším Brodě

V září 1938 se stal Vyšší Brod místem těžkých bojů mezi československými ozbrojenými silami a německými bojůvkami. 28. září zaútočil Freikorps podporovaný místními německými obyvateli na jednotky SOS, které se na druhý den ráno musely stáhnout na levý břeh Vltavy. Ještě týž den však SOS dorazila pomoc v podobě cyklistické roty a obrněného vlaku a město bylo rychle dobyto zpět.http://www.rozhlas.cz/cb/publicistika/_zprava/jihoceske-pohranici-v-zari-1938-jen-tak-neodevzdali-bojovalo-se-ve-vyssim-brode-i-krumlove--1655843 Mnichovskou dohodou však vzápětí Vyšebrodsko společně s mnoha dalšími pohraničními oblastmi připadlo Německu. vlevo|náhled|Památník 26. divizi americké armády Nacisté za své vlády zrušili a zabrali vyšebrodský klášter, jehož mniši proti nim vystupovali, a využívali ho jako sklad naloupených uměleckých a historických předmětů. Vládu Němců ve městě ukončil 6. května 1945 příchod americké armády, s níž svedli na přístupech k městu několik drobných a předem beznadějných střetnutí.http://www.valka.cz/13188-Chronologie-osvobozeni-zapadnich-Cech-jednotkami-3-U-S-Army-

Většina obyvatel byla do roku 1945 německé národnosti, po vysídlení většiny původních obyvatel došlo k nedokonalému dosídlení nepůvodním obyvatelstvem. Vyhnána byla i většina mnichů z obnoveného vyšebrodského kláštera. V roce 1950 byl klášter přepaden Státní bezpečností, která jej násilím zabrala a zbylé mnichy odvezla do internace (viz Akce K).

Od roku 1959 byla oblast jižně od města uzavřena za tzv. železnou oponou. Na tomto území zůstalo jen malé množství obyvatel ve vesničkách Studánky a Dolní Drkolná.

Období po roce 1989 Po otevření hranic v roce 1989 význam města silně vzrostl, neboť odtud vede přímá silnice na silniční hraniční přechod Studánky – Weigetschlag – Bad Leonfelden. Ve městě vznikla řada nových ubytovacích a stravovacích zařízení, drobných služeb (pekárna, různé prodejny převážně vietnamských majitelů) včetně nočních klubů. V roce 1990 se do vyšebrodského kláštera vrátili mniši. Dne 1. ledna 2004 mělo město 2 628 obyvatel. V letech 2008 až 2019 zde byl minipivovar Jakub.

Obyvatelstvo

Městská správa

Místní části Vyšší Brod (k. ú. Vyšší Brod; zahrnuje Kozinec) Dolní Jílovice (k. ú. Bolechy; levý břeh Vltavy; zahrnuje osady či samoty Lomský Dvůr, Lopatné, Kyselov, Bolechy, Hradový a železniční stanici Čertova Stěna) Herbertov (k. ú. Herbertov; zahrnuje osady či samoty Herbertov, U Zastávky, železniční zastávky Těchoraz a Herbertov) Těchoraz (k. ú. Herbertov) Dolní Drkolná (k. ú. Dolní Drkolná a Svatomírov; zahrnuje osady či samoty Dolní Drkolná, Horní Drkolná, Mlýnec, Radvanov) Hrudkov (k. ú. Hrudkov; levý břeh Vltavy, zahrnuje železniční stanici Vyšší Brod klášter) Lachovice (k. ú. Hrudkov; levý břeh Vltavy) Studánky (k. ú. Studánky u Vyššího Brodu; zahrnuje osadu či samotu Bystrá)

Od 1. července 1985 do 14. srpna 1990 k městu patřily i Malšín a Ostrov.

Městské symboly Znak města je historický, vlajka byla městu udělena rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 14. června 2000.

Doprava Železniční doprava vlevo|náhled|Křžování osobních vlaků na nádraží Vyšší Brod klášter (září 2026) Vyšší Brod leží na železniční trati Rybník – Lipno nad Vltavou, která byla uvedena do provozu v prosinci roku 1911. Rozhodujícím impulsem pro realizaci původních plánů Františka Křižíka z roku 1893 byla potřeba zajistit vhodnou a bezpečnou přepravu zboží z velké papírny průmyslníka Arrnošta Poráka v Loučovicích.

Zhruba jeden kilometr severozápadbně od centra města se nachází nádraží Vyšší Brod klášter, které má charakter dopravny. Na území Vyššího Brodu jsou ještě železniční zastávky Herbertov, Těchoraz (do roku 2008 se tato zastávka jmenovala Vyšší Brod) a Čertova stěna. Od roku 2025, po pěti letech testovacího provozu, zde osobní dopravu zajišťují elektrické jednotky 650 RegioPanter Českých drah.

Silniční doprava náhled|upright|Čertova stěna – Luč, lokalita řeky Vltavy pod kamenným mořem mezi Lipnem I a IIMěstem prochází silnice II/163, která vede z Černé v Pošumaví do Dolního Dvořiště. Na tuto silnici ve Vyšším Brodu navazuje cca 6,7 kilometru dlouhá silnice II/161, která vede na hraniční přechod Studánky–Weigetschlag do Rakouska, kde navazuje na cca 33 kilometrů dlouhou rakouskou silnici B126, vedoucí do Lince.

Turistika Pěší turistika Město i s okolím je turisticky vysoce atraktivní. Přímo na kraji města se nachází cisterciácký klášter, ve městě samém pak ještě děkanský kostel svatého Bartoloměje. V komplexu kláštera má své sídlo také Poštovní muzeum.

V těsné blízkosti města se nachází poutní místo Maria Rast am Stein. Z přírodních zajímavostí je zde Přírodní park Vyšebrodsko (v podstatě celé území pravého břehu Vltavy) a národní přírodní rezervace Čertova stěna-Luč. Od kláštera do údolí Menší Vltavice vede naučná trasa Opatská stezka, na které jsou vodopády svatého Wolfganga.

Pro přechod do Rakouska (v případě dočasného znovuzavedení ochrany vnitřních hranic) je určena turistická stezka Radvanov – Rading.

Cykloturistika V obci Vyšší Brod začíná tzv. šumavská cyklostezka, která vede po levém břehu Vltavy přes Čertovu stěnu a Loučovice k hrázi Lipenské přehrady. Odtud dále po levém břehu Lipna až do Nové Pece a do hloubi národního parku Šumava. Úsek cyklostezky Vyšší Brod – Nová Pec byl dokončen za příspěvku z fondu Phare v roce 1999.

Po pravém břehu Vltavy a lipenského přehradního jezera vede z Vyššího Brodu do Nové Pece druhá cyklostezka, která využívá staré vojenské asfaltové cesty. Tato cyklostezka je terénně náročnější, hned za obcí Vyšší Brod stoupá do poměrně strmého kopce, navíc je povrch cesty značně poničen, s chybějícími kusy asfaltu a dírami, takže se doporučuje zde jezdit jen na horských kolech a se zvýšenou opatrností.

náhled|Pod vyrovnávací elektrárnou Lipno II je výchozí kemp vodáků pro sjíždění Vltavy|290x290pixelů

Vodní turistika

U Vltavy mezi klášterem a železniční stanicí Vyšší Brod-Klášter (trať Lipno nad Vltavou – Rybník) se nachází kemp, který je hojně využívaný zejména vodáky, neboť u něj začíná splavný úsek dolní Vltavy. Vltava mezi Vyšším Brodem a Boršovem nad Vltavou je vodácky nejfrekventovanější řekou v České republice (a zřejmě i v Evropě). Průměrně zde projede v sezóně 1 000 až 1 500 lodí denně, ale za obzvlášť pěkného počasí se o víkendech, zejména kolem svátků 5. a 6. července může denní frekvence překročit i 2 500 lodí.

Za vysokou popularitu řeky Vltavy může především dodržování stálého minimálního průtoku z přehradní nádrže Lipno II., pod jejíž hrází se zmiňovaný kemp nalézá. Tento minimální průtok činí 6 m³/s a je dostatečný pro splouvání řeky v celém zmíněném úseku (jen u těžších kánoí může být problematický krátký úsek pod jezem u Herbertova). Při plánování výletu tak nejsou vodáci odkázáni na dostatečné srážky, jako je tomu v případě řady dalších českých řek. Ve Vyšším Brodě funguje také několik půjčoven lodí.

náhled|Klášter Vyšší Brod

Pamětihodnosti

Vyšebrodský klášter – založen Vokem z Rožmberka v roce 1259 pro řád cisterciáků farní kostel svatého Bartoloměje z poloviny 13. století poutní místo Maria Rast am Stein Kaple svatého Josefa Kaple svatého Huberta (Herbertov) Stará radnice Sochy na mostě

Zajímavosti Po městě byla pojmenována planetka č. 121089, která byla objevena v roce 1999 Milošem Tichým z kleťské hvězdárny.http://astronomia.zcu.cz/planety/planetka-121089 Ve čtvrtém díle šesté série seriálu Black Mirror (Netflix, 2023) se děj částečně odehrává u místa v České republice, pojmenovaného jako “Vssi Blod”. Pravděpodobně jde o ne příliš povedený přepis názvu města.

náhled|Opat Leopold Wackarž|296x296pixelů

Osobnosti

Oskar Emil Batěk (1888–1969), dirigent, hudební skladatel, pedagog, narodil se zde Maxmilián Millauer (1784–1840), rektor Univerzity Karlovy a direktor Královské české společnosti nauk Friedrich Nitsche (1835-1923), starosta Vyššího Brodu a poslanec Franz Isidor Proschko (1816–1891), rakouský právník a spisovatel, narodil se zde Matthäus Quatember (1894–1953), generální prokurátor a generální opat cisterciáckého řádu Leopold Wackarž (1810–1901), generální opat cisterciáckého řádu

Odkazy Reference

Literatura

ČERNÝ Jiří: Poutní místa jižních Čech. Milostné obrazy, sochy a místa zvláštní zbožnosti, České Budějovice 2006.

FRÖHLICH, Jiří. Archeologické nálezy na Vyšebrodsku. Výběr: Časopis pro historii a vlastivědu jižních Čech. Roč. XXXVIII (2001), čís. 3.

SCHUSSER, František. Putování za růží a lilií: Cesty a stezky času od Malše a Vltavy. České Budějovice: Veduta, 2007. , .

Související články Římskokatolická farnost Vyšší Brod Seznam kulturních památek ve Vyšším Brodě

Externí odkazy

Vyšší Brod na Youtube Historické pohlednice, fotografie a dokumenty Vyššího Brodu a okolí

Kategorie:Města v Čechách Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem Kategorie:Městské památkové zóny v Česku Kategorie:Obce v okrese Český Krumlov Kategorie:Svazek lipenských obcí Kategorie:Vyšebrodsko Kategorie:Přírodní park Vyšebrodsko Kategorie:Místní části ve Vyšším Brodě Kategorie:Sídla na Šumavě Kategorie:Sídla v Šumavském podhůří Kategorie:Sídla na Vltavě Kategorie:Města v okrese Český Krumlov Kategorie:Sídla na česko-rakouské státní hranici